Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Situace: Mezi tlakovou výší, jejíž střed se bude přesouvat z Ruska k jihu a vyplňující se brázdou nízkého tlaku vzduchu nad západní Evropou, k nám bude pokračovat příliv teplého vzduchu od jihu, zejména ve vyšších vrstvách atmosféry. V úterý postoupí do střední Evropy od severozápadu studená fronta a začne ovlivňovat počasí u nás. Za ní se bude ve středu přesouvat přes střední Evropu k východu tlaková výše, po jejíž zadní straně se k nám obnoví zejména ve vyšších vrstvách atmosféry příliv teplejšího vzduchu od jihu. Na konci období se do střední Evropy rozšíří od západu brázda nízkého tlaku vzduchu. Předpověď na sobotu 19. října: V noci polojasno až
Už to tak patří k člověku, že nevydrží ani věčně držet smutek, ani věčně být hodný, ani se pořád dívat na svět vážně. Vždyť jsme zesměšnili i samotného čerta. Vládce, který kromě chleba poskytne lidu také hry, se nemusí bát o trůn. Pracovat a modlit se, to je nějak málo… Léto je za námi, je dost času na oslavy. Právě na podzim se konalo nejvíc svateb a chystalo se posvícení. Oslava posvícení sice začínala shromážděním věřících a mší, ale pak následoval zpěv a tanec – původně asi spojený s obětí. Někdy k posvícení ještě dnes patří pouť ve smyslu
Okolí Ostružna je skutečnou pastvou pro oči. Hluboké lesy, mezi nimiž se rozprostírají horské louky, přes tisíc metrů vysoké šumavské hory Ždánov a Javorník a uchvacující výhled do vnitrozemí. Život v tomto nádherném koutu Šumavy však nikdy nepatřil k jednoduchým. Nedostatek pracovních příležitostí, ne příliš úrodná pole, tuhé a dlouhé zimy, které si vybíraly i lidské oběti, přinášeli zdejšímu obyvatelstvu útrapy a strádání. K typickým osadám šumavského Podlesí patří Ostružno. Podlesí je podhorský kraj mezi Volyní a Vimperkem a dále přes Stachy na západ až k oblasti pod masívem Žďánova u Kašperských Hor. Nachází se tu řada úhledných vesniček,
Přeshraniční cyklistický výlet do Národního parku Šumava připravují Bavoráci na neděli 20. října. Lesní průvodkyně Jutta Pongratz pojede na kole z Finsterau na Chalupskou slať v Národním parku Šumava, na české straně hranice. K zastávkám, které stojí za to zažít na cyklistické túře s průvodcem, patří piknikový stůl na Reschbachklause a historický hřbitov na Knížecích Pláních.
Hnětýnky. Recepty se liší pomalu vesnice od vesnice. Pečou se jak kynuté, tak piškotové. Někde se vykrajují, jinde se plní do formiček. Strakonické Suroviny: 3 vejce (sníh) 70 dkg polohrubé mouky 40 dkg moučkového cukru 50 dkg másla 1 lžíce rumu 1 prášek do pečiva citronová kůra. Utřeme moučkový cukr se žloutky. Přidáme změklé máslo, utřeme. Pak přidáme mouku, prášek do pečiva, rum, vanilkový cukr, citronovou kůru. Z bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do směsi. Formičky vymažeme máslem nebo olejem a vysypeme hrubou moukou. Naplníme formičky do cca 1 cm výšky těsta. Hnětýnky v troubě pečeme na 150
Obchodní stezka se solí propojovala Čechy s Podunajím nejméně od středověku. Postupem času získala jméno „zlatá“ podle bohatství, jež přinášela. Systém tras se v průběhu staletí vyvíjel, až se ustálil v podobě tří hlavních větví: prachatické, kašperskohorské a vimperské.
Obchodní stezka se solí propojovala Čechy s Podunajím nejméně od středověku. Postupem času získala jméno „zlatá“ podle bohatství, jež přinášela. Systém tras se v průběhu staletí vyvíjel, až se ustálil v podobě tří hlavních větví: prachatické, kašperskohorské a vimperské. Právě posledně jmenovaná vimperská větev patřila k nejdůležitějším trasám Zlaté stezky. Její význam a stáří dokládají tři hrady, které byly postaveny na její ochranu: původní vimperský hrad, hrad Kunžvart u Strážného a na německé straně hrad Wolfstein. Dnes patří Zlatá stezka mezi vyhledávané přeshraniční turistické trasy, na které se vydávají tisíce lidí ročně. Stovky kilometrů proznačených stezek, které se mohou
Jako by se Češi s podzimem začínali dělit na tři skupiny: ti, které houby nezajímají; ti, kteří si hrdě nesou plné košíky a občas nenápadně šilhají, co ostatní na to. A ti ostatní smutně či závistivě hledí na kloboučky a touží je vlastnit. Inu, je houbařská sezóna. Otřepaný houbařský vtip říká, že všechny houby jsou jedlé – některé ovšem jen jednou. Není to pravda! Kdo nevěří, ať si zkusí kousnout do některého z takzvaných chorošů. Nejspíš si vyláme zuby! Houby provázejí lidstvo odnepaměti. Sbírali je lovci mamutů, znala je aztécká i mayská civilizace. Ostatně i Číňané je odjakživa považovali
Zapomenutý kousek světa, kamž málokdy noha turistova zabloudí. Co místo, to krásný kousek krajiny lahodící oku návštěvníka. Liduprázdné lesy plné zvířat, cesty na kterých se nemusíte bát srážky s autem nebo jiným cyklistou. Lesnatá, kopcovitá krajina si přitom s ničím nezadá s turisticky mnohem více exponovanou Šumavou. Samozřejmě, že davy turistů sem proudit nebudou, což je zase pro přírodu jenom dobře, ale ten nádherný pocit, to uklidnění, prostě ideální místo pro relaxaci duše i těla. Šimanovští prosluli výrobou košíků a nůší. Své výrobky nosili na trhy všech měst a městeček horního Pootaví. “Neplač, má milá, nejsi tu sama, jsou
Situace: V úterý se bude přes střední Evropu přesouvat k východu tlaková výše. Kolem ní k nám bude v dalších dnech proudit zejména ve vyšších vrstvách atmosféry proudit teplý vzduch od jihu. Předpověď na úterý 15. října: V noci zpočátku zataženo až oblačno, na většině území občas déšť, v Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech nad 1200 m i sněžení. Od západu ustávání srážek. Přes den oblačno až polojasno, ráno a dopoledne ojediněle mlhy a místy zataženo nízkou oblačností, která se na jihozápadě Čech ojediněle udrží po většinu dne. Večer ubývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty 8 až 4 °C, na severu a západě až 1 °C a místy přízemní mrazíky. Nejvyšší
Podzim a výlovy, to je v jižních Čechách pevné spojení. Ani zářijové povodně neohrozily konání tradičních akcí u většiny rybníků v kraji. Výjimkou je Rožmberk, kde se letos lovit nebude. Návštěvníci však mají až do druhé poloviny listopadu z čeho vybírat. Mezi hlavní bude patřit výlov Munického rybníka u Hluboké nad Vltavou. Se začátkem října začaly výlovy jihočeských rybníků. Potrvají přibližně do druhé poloviny listopadu. Návštěvníci se tak i přes zářijové povodně mohou těšit na tuto klasiku, která k podzimu zejména v jižních Čechách neodmyslitelně patří. Velká voda zrušila pouze výlov největšího českého rybníka. U Rožmberku měli rybáři napnout
Rádi bychom Vás pozvali do vodního mlýna v Hoslovicích na poslední akci této sezony. Podzim na vsi Sobota 19. října / 10 – 16 hodin V rámci závěrečné akce se můžete těšit na prodej zabijačkových dobrot. Pečení chleba, zelňáků a koláčů spojené s ochutnávkou. Dílničky pro děti a řemeslný jarmark. Nakoupit si budete moci například keramiku, dřevěné hrábě, drátkované výrobky, hořčice ze Šumavy, slovenské víno, vydlabávané dřevěné mísy a vyřezávané ptáčky, domácí marmelády, šité tašky, vinuté perle či korálkové náramky. Pro děti jsme připravili malování na obličej, náramkovou dílnu, malování sádrových odlitků a další podzimní aktivity. Zahrají Mečichovští Šumaři. Vstupné: 50
Patnáct kohoutů a jedenáct slepic tetřeva hlušce, kriticky ohroženého druhu, letos odchovaly Lesy ČR v beskydském speciálním zařízení v obci Krásná pod Lysou horou. Koncem září je lesníci vypustili z aklimatizační horské voliéry do přírody. „Vytváříme mláďatům co nejpřirozenější podmínky a veškerou péči o ně necháváme na samicích. Přechod do volné přírody pak zvládnou podstatně lépe,“ říká Adéla Jonáková z Lesů ČR. Aktuálně zůstává ve speciálním objektu v Krásné pod Lysou horou chovné hejno, které se v posledních letech početně rozšířilo a geneticky obohatilo. Více o tom zde: Nové geny a pět voliér v beskydské odchovně tetřeva hlušce |
Podle výsledků průzkumu veřejného mínění je většina obyvatel obcí, jež leží přímo v Národním parku Šumava (NP) nebo v jeho blízkém okolí, spokojena s jeho existencí, správou a s ochranou přírody. Nebylo to tak ovšem vždycky. „NP Šumava se po třech desetiletích a mnohých názorových půtkách ukazuje jako nejatraktivnější model postupného uvolňování přírodních procesů – zdivočení,“ reagoval ředitel správy parku Pavel Hubený.
Správa Národního parku Šumava vypsala nadlimitní veřejnou zakázku pro firmy a živnostníky, kteří mají zájem o práci v lesích ve správě národního parku.
Svět hub, něco jako kniha kouzel. Houbaření je typicky český fenomén a houbaří ostatní Slované, Italové, občas Němci, především Bavoři. Ale nikdo na světě nesbírá houby s takovým nadšením, vášní a entuziasmem jako Češi. Děje se tak už celá staletí. Už ve středověku si venkované v našich bohatých lesích vylepšovali jídelníček houbami a osobně neznám jedinou rodinu, která by nevlastnila alespoň jeden atlas hub, alespoň jeden proutěný košík a ročně neztratila několik „rybiček“ na okrajování třeňů. Jak praví odborníci, ať chceme či nechceme, dny léta jsou už definitivně sečteny. Nastoupil sychravý podzim se vším, co k němu patří. Ve
Myšlenkou zalétneme do šumavského podlesí, kolem Vacova, Zdíkova, Stachů, Nezdic na Šumavě, Strašína, malebných vesniček, které se choulí pod kopci zelené Šumavy. Odtud se rekrutovaly generace muzikantů a světáků, kteří prošlapávaly své cesty za živobytím. Odcházeli z krásných malebných roubenek schoulených v šumavských stráních. Tenkrát chodili do světa s nástrojem přes rameno, se zednickou lžící a mnohdy i se stašskými dřeváky v ruksaku. Podlesí označuje území „pod lesem“, v tomto případě pod lesem pomezním, šumavským. Malebná krajina mezi Vimperkem, Volyní a Javorníkem se tu zvedá z úvalů jihočeských řek Otavy a Volyňky a nabírá dech, aby posléze přešla do
Většina oslovených obyvatel považuje ochranu přírody za přínos regionu. Dvě třetiny z nich zároveň vnímají, že turismus je pro Šumavu podstatný. Zjistili to výzkumníci agentury PMM Factum, kteří se dotazovali 520 lidí z 22 vybraných obcí, které leží na území národního parku nebo v blízkém okolí. S jeho zřízením je nespokojených 18 procent dotázaných.
FOTO: Pavel Ouředník FotoŠumava http://www.pavelourednik.cz/
Zářící novotou a plně přístupné a průjezdné už jsou rekonstruované úseky ulic 1. máje a Pivovarská. Ještě se bude doplňovat mobiliář a zeleň, ale provoz to již neovlivní. A řidiči pozor! U pošty je nově změna přednosti v jízdě! Rekonstrukce probíhala od 18. března do 11. října a stála 24,8 mil. korun. Část nákladů ale městu pokryje dotace od Jihočeského kraje ve výši 4 mil. Kč. „Letošní rekonstrukce páteřních ulic 1. máje a Pivovarská v úseku Zlatá hvězda-Kostelní navázala na předchozí etapu od křížení se silnicí II/145, která se dělala v letech 2020 a 2021. Proměna ze staré asfaltové