Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Nový dvůr v historii zmiňován v souvislosti s nedalekou Masákovou Lhotou (zmínky od 15. století) jako tzv. Zadní Lhota. Nejvýše položená osada spadající pod Obec Zdíkov. Dříve byla tato osada nazývána Horní Dvůr a spodní část, dnešní Baurův dvůr, jako Dolní Dvůr. V minulosti byla osada známá především těžbou křemene pro šumavské sklárny. V roce 1547 se budoucí Nový Dvůr (stále v rámci Masákovy Lhoty) stal součástí velkozdíkovského panství, a to až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848–1849. Ve druhé polovině 19. století se Nový Dvůr stal jako součást Masákovy Lhoty osadou politické obce Zdíkov. Jedinečné ukázky významného
• Muzeum řemeslné výroby Nezdice na Šumavě • Nemocnice Písek nabízí šetrný zákrok lidem s křečovými žilami • Zemědělci sčítají škody, bouřky sklidily úrodu za stovky milionů
Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti.
Foto: (red) – Za krásnější Vimperk
Spolek Šumava Litera, město Freyung a město Vimperk pořádají do 14. července 2024 pod záštitou Tomáše Kafky, velvyslance České republiky v Německu, Vimperský týden ve Freyungu. Všechny akce jsou v německém jazyce a zdarma.
• VIMPERK: Zpravodajství televizního studia Epigon • POLICIE: Kriminalisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po hledaném muži • STARÁ ŠUMAVA: Zadov a Churáňov • Hygienici kraje informují
Šumava, to jsou hory zvedající hrdě svou hruď k nebesům, to jsou hluboká a zadumaná údolí a zase údolí otevřená jako obrovitá lidská dlaň vstříc slunci. Jedním z koutů čistotou dýchající přírody, v níž nástupy opožděného jara vítají radostným bubláním potůčků, sycených tajícím sněhem, léto nás pozdraví modrou oblohou s rozzářeným sluncem, podzim lesem přioděným nevšední krásou s pestrostí barev a kde jiskřivé zimní vločky v slunečním svitu nám připomínají třpyt drahokamů, je na Šumavě Stašsko se svým Zadovem a Churáňovem, která jsou významným turistickým centrem s velmi bohatou historií. Osady s malebně roztroušenými samotami ve výšce 800 –
Informační středisko Stožec v pátek 12. 7. otevírá později až od 11:00 hodin.
Jihočeská zoologická zahrada v Hluboké nad Vltavou je znovu nejnavštěvovanějším turistickým cílem v jižních Čechách. V roce 2023 do ní zavítalo přes 281 tisíc lidí. Vyplývá to z dat CzechTourism. Lákaly i další zoo, v elitní desítce nechybí klasiky jako zámky v Českém Krumlově či Hluboké nad Vltavou. Návštěvníky však v loňském roce výrazně zaujala i Alšova jihočeská galerie nebo znovu otevřená vila Edvarda Beneše. V roce 2023 dorazilo do jižních Čech téměř 1,7 milionu návštěvníků. Ti si jako své cíle volili klasická a oblíbená místa, stále častěji však vyráželi i za méně známými skvosty. V první pětce statistik
![[ilustrační obrázek]](https://i3.cn.cz/7/1692735193_P2023082207761.jpg)
Praha - Meteorologové vedle vysokých teplot a bouřek s přívalovými srážkami varují i před stoupáním hladin zejména menších vodních toků, které odvodňují Šumavu, Novohradské hory, Českomoravskou vrchovinu...
Tradiční česko-německá poutní mše se konala v sobotu 6. července odpoledne na šumavské Bučině u kapličky Panny Marie. Zúčastnili se jí českobudějovičtí salesiání P. Tomáš Rádl a P. Jindřich Šrajer a desítky poutníků, kteří sem dorazili pěšky z Kvildy přes prameny Vltavy nebo z bavorské části pohraničí. Starosta Kvildy Radek Thér zde hovořil o zvonech z Knížecích Plání a pouštěl jejich zvuk z reproduktoru.
Správa NP Šumava instalovala na tři vybrané turistické trasy nové fotopointy. Jedná se o jednoduchou tabuli, která je upravená tak, aby si mohl návštěvník opakovaně fotografovat svým telefonem ze stejného místa, pod stejným úhlem části lesů, ve kterém probíhají přírodní procesy.
Oblíbená česká pohádka Princezna ze mlejna letos slaví 30 let. Režisér Zdeněk Troška ji zasadil do jihočeského venkova, kdy se natáčelo převážně v okolí Bavorova a Volyně na Strakonicku. Autor projektu WeLoveŠumava Richard Brož se vydal po stopách filmařů a porovnal, jak lokace vypadají dnes.
„Jest jedno, ať svit vycházejícího nebo zapadajícího slunce zlatí oblohu, vroubí lemem různobarevného světla hory, lesy, skalní temena i stráně; ať vystupují hromonosné mraky, příšerně hrozivé, plné majestátnosti; ať valí se ohromné kotouče co mléko bílé mlhy; jest to jedno pravím; máš-li srdce citlivé, duši velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro krásu její, staneš v němém úžasu, budeš se klanět Tvůrci a jeho dílům; vzdáš hold svůj naší staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého; i příšerný její ráz, jevící se hlavně za pochmurného počasí, dojme tě, jako dojímá smutná píseň; budeš se těžko loučiti s pohledem na hory naše
Slovem disturbance v přírodě označujeme náhlou změnu. Z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek v přírodě, která však způsobuje podstatnou změnu v celém ekosystému. Na první pohled tato definice vypadá složitě, ale když se řekne orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita, slovo disturbance je hned jasnější. Vítr a následná kůrovcová gradace jsou totiž nejčastějšími a nejvýznamnějšími disturbancemi na Šumavě, které se cyklicky opakují po tisíciletí a les je na ty změny připraven. „Nejsou to ale jediné disturbance, které ovlivňují lesní ekosystémy. Dalšími mohou být mokrý sníh a námraza. Právě námraza významně působí například na listnaté stromy,
Slovem disturbance v přírodě označujeme náhlou změnu. Z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek v přírodě, která však způsobuje podstatnou změnu v celém ekosystému.
• GLOSÁŘ Volyňky Homolkové • STARÁ ŠUMAVA: Stachy a Karel Weis • Rytířské klání na hradě Helfenburk • 11. Velká cena Michalova
Soubor osmnácti historických kompozic představujících nejvýznamnější vimperské osobnosti při jejich práci nebo životě ztvárnili v českokrumlovském Museu Fotoateliér Seidel členové a přátelé divadelního souboru Bouček a Stifterova pošumavského železničního spolku. Členové obou těchto vimperských seskupení přišli s nápadem na vytvoření fotografií s osobnostmi Vimperka letos na jaře, poté, co v Seidelově fotoateliéru absolvovali společné fotografování. Oba spolky disponují rozsáhlým fundusem kostýmů a rekvizit, a kromě toho je pojí společné nadšení a láska k historii. Oporou při realizaci jejich nápadu byla vedoucí muzea Zdena Mrázková a fotografka Lenka Štěpánková. Po projednání nápadu se starostkou města Jaroslavou Martanovu a odborem školství,