Zprávy z internetu

• GLOSÁŘ Volyňky Homolkové • STARÁ ŠUMAVA: Stachy a Karel Weis • Rytířské klání na hradě Helfenburk  • 11. Velká cena Michalova

  Soubor osmnácti historických kompozic představujících nejvýznamnější vimperské osobnosti při jejich práci nebo životě ztvárnili v českokrumlovském Museu Fotoateliér Seidel členové a přátelé divadelního souboru Bouček a Stifterova pošumavského železničního spolku. Členové obou těchto vimperských seskupení přišli s nápadem na vytvoření fotografií s osobnostmi Vimperka letos na jaře, poté, co v Seidelově fotoateliéru absolvovali společné fotografování. Oba spolky disponují rozsáhlým fundusem kostýmů a rekvizit, a kromě toho je pojí společné nadšení a láska k historii. Oporou při realizaci jejich nápadu byla vedoucí muzea Zdena Mrázková a fotografka Lenka Štěpánková. Po projednání nápadu se starostkou města Jaroslavou Martanovu a odborem školství,

[ Číst celou zprávu ]

  Křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, obnovily Lesy České republiky nedaleko Klenovické myslivny u Mičovic, kdysi Schwarzenberské hájenky. Zasloužil se o to hlavně dlouholetý tamější lesník Pavel Miesbauer z Lesního závodu Boubín. U studánky je nově i kamenný stůl s lavičkou, takže si tam můžete v klidu odpočinout a třeba posvačit. Text a foto: LČR          

  Znalci vědí, že monumentální dílo Český jih a Šumava v lidové písni, které po sobě Karel Weis zanechal a jehož patnáct svazků vydával vlast-ním nákladem mezi lety 1928 a 1944, patří ve svém žánru k naprostým pokladům. …V tom vchází Weis. Jeho vysoká postava a zdánlivě zachmuřená tvář vnesly mezi stařečky nové rozpaky, avšak srdečný jeho pozdrav rozpaky ty poněkud mírní. Zvědavě přihlížejí k přípravám, jež činí. Vybírá z těžké aktovky knihy, papír notový i kancelářský a klade vše na stůl. Stařečkové ztichnou jako pěny. ,No tak, lidičky, co pak jste se tak zalekli? Jen do toho, beze strachu.

[ Číst celou zprávu ]

České dráhy se vrátily s párou na jihočeskou Šumavu v roce 2021 po čtyřleté pauze.

Dva víkendy naplno a ten třetí jen napůl. Tak pojedou parní vlaky po šumavských kolejích. Výlet s nimi je opravu zážitek nejen pro malé kluky, ale i pro dospělé chlapy či dámy. A když vlaky „nefuní“ po šumavských kolejích, je možné si je prohlédnout na volarském nádraží.

První den prázdnin se ve Vimperku slavilo. Kulaté sté narozeniny oslavil podle informací vimperské starostky Jaroslavy Martanové František Fiala. Starostka si nenechala ujít příležitost blahopřát k tak významnému jubileu.

• NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (5) • Symboly lásky Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic jsou po 423 letech opět spolu

  V polovině devadesátých let se vimperským fotbalistům, hráčům prvního mužstva oddílu kopané tělovýchovné jednoty Šumavan, mimořádně dařilo. Pod vedení trenérů Mareše, Kopáčika, Košky, Markytána, Churavého a Peška patřili k předním týmům krajského přeboru. Snímky v tomto seriálu na pokračování jsou z tréninků a zápasů na domácím i soupeřových hřištích: Foto: Zdeněk JUNGVIRT                                   Informovali jsme: NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (4) NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (3) NAŠE MĚSTO VIMPERK –

[ Číst celou zprávu ]

Když 3. července 1964 objevili potápěči na dně šumavského Černého jezera čtyři bedny s nacistickými dokumenty, vyvolalo to velký poprask u nás i ve světě, stejně jako následná tisková konference československého ministra vnitra Lubomíra Štrougala.

Od klasiky po luxus. Tak by se dal velmi stručně popsat šumavský kemp v Železné Rudě, který prošel zásadní rekonstrukcí a jako jeden z mála v republice je v provozu celoročně. Nově nabízí ubytování v prosklených horských chatách.

Správci Národního parku Šumavy mají studii, která se zabývá problematikou návštěvnosti celé oblasti. Má posloužit jako podklad k usměrnění turistické zátěže území. Cílem je ulevit známým lokalitám, které už někdy bývají za příznivého počasí přelidněné. Podle mluvčího správy parku studie zjednodušeně řečeno nedoporučuje uvnitř národního parku vytvářet atraktivity, které by přitahovaly další návštěvníky.

  „Všecko je marné, neudržím ho! Už se zase umlouvají s Pálovským. Dnes máme pátek, v pondělí se sejdou ve Vacově a vydají se. Celá parta je už prý pohromadě. Půjdou do Čkyně, kde se sejdou s těmi, co se k nim přidají s druhé strany; potom sednou na železnici ke Strakonicům, a odtud rovnou cestou do Chebu. Do Němec mají namířeno, do Sas, kdopak by si pamatoval jména těch míst tam daleko ve světě…“ Šumavské městečko leží v půvabné horské krajině pod Javorníkem. Dříve bývalo domovem světáků. Říkávalo se, že až se všichni světáci ze Stach sejdou doma, nastane

[ Číst celou zprávu ]

Nejrozsáhlejší investicí v Železné Rudě je v letošním roce oprava průtahu. Není to ale vše.  Kromě toho se buduje nový park a také se chystá výstavba bytového domu. Řešit se musí i problém s čistírnou odpadních vod.

Více než šest tisíc suchých stromů, které stály podél značených turistických tras, cyklostezek, cyklotras a běžeckých tras, pokácela jen za první letošní pololetí Správa Národního parku Šumava.

Správci šumavského národního parku kácí kvůli bezpečnosti tlející stromy v okolí turistických tras. V bezzásahových zónách není odstranění souší možné, proto správa parku některé cesty uzavřela, nově i v oblasti Žďárku nedaleko Strážného. Omezení jsou podle mluvčího Správy Národního parku Šumava Jana Dvořáka nezbytná, ochranáři po nich sahají výjimečně, uvedl v dnešní tiskové zprávě.

Správa Národního parku Šumava od roku 2005 pokácela více než 62 tisíc suchých stromů, které stály podél značených turistických tras, cyklostezek, cyklotras a běžeckých tras. Jednalo se o souše, které se nacházely v takovém stádiu tlení, že u nich hrozil pád. V této činnosti, tedy ve snižování rizika pádu souší, Správa pokračuje i letos, když za půl roku porazila přes 6000 suchých stromů.