Zprávy z internetu

Nejnižší teplotu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo minus deset stupňů Celsia.

  Vysoká štíhlá věž opřená o horizont zámeckých zdí a zeleň parku s věnečkem návesních domků činí Žihobce jedním z nejmalebnějších míst v Pošumaví. Tehdejší vznikající osídlení Sušicka tak představovalo klín zabíhající od Horažďovic kolem Otavy a Vintířovy stezky až k oblasti pozdějších Hartmanic. Podle Augusta Sedláčka v Žihobcích pravděpodobně už ve 14. století stála tvrz a patřila vladykům ze Žihobec. V letech 1350 – 1368 se připomíná Racek ze Žihobec jako spolupatron kostelů v Bukovníku a Kadově.Místní farní kronika z konce 18.století vypravuje,že prý „Žižka,obléhaje hrad Rábský, držitele a kněze žihobecké zavraždil a tvrz zdejší z kořene vyvrátil.“ V

[ Číst celou zprávu ]

S podzimem v plném proudu se teploty propadají do minusu. Na Rokytské slati v Plzeňském kraji nedělní ranní teplota klesla na minus deset stupňů Celsia. Na dalších deseti místech zaznamenali meteorologové teploty do minus osmi stupňů Celsia. Nejnižší denní teplotu pro 19. říjen naměřilo sedmnáct ze 171 meteorologických stanic.

Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.

Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.

Zakázku na podrobný inženýrskogeologický průzkum chce Správa železnic vypsat znovu.

  „Toto území je bezpochyby jedním z nejdůležitějších lesních chráněných území v celoevropském kontextu. Bez přeshraniční spolupráce a společných, koordinovaných opatření by tento úspěch nebyl možný.“ Takový závěr vyvodila Europarc Federation, zastřešující organizace evropských velkoplošných chráněných území, ke spolupráci národních parků Šumava a Bavorský les. Oba národní parky se tak mohou opět radovat z ocenění Transboundary Parks. Od roku 2009 je bavorsko-české duo držitelem tohoto ocenění, které se zpravidla obnovuje každých pět let. Oba parky se tak zařadily do vybraného kruhu jedenácti přeshraničních chráněných území v Evropě. „Vaše spolupráce, jejíž kořeny sahají do 90. let, je dnes vzorem dlouhodobého a

[ Číst celou zprávu ]

„Toto území je bezpochyby jedním z nejdůležitějších lesních chráněných území v celoevropském kontextu. Bez přeshraniční spolupráce a společných, koordinovaných opatření by tento úspěch nebyl možný.“ Takový závěr vyvodila Europarc Federation, zastřešující organizace evropských velkoplošných chráněných území, ke spolupráci národních parků Šumava a Bavorský les. Oba národní parky se tak mohou opět radovat z ocenění Transboundary Parks.

Vše začalo putováním Richarda Brože z WeLoveŠumava po Šumavě a nacházením kousků skla, které tam zůstalo po stovky let starých sklárnách. Rodil se nápad a vše skončilo unikátní šumavskou vázou, která vznikala pod rukama světově známého sklářského designéra Františka Jungvirta.

Los Emil se na Šumavě dlouho neohřál a už ho to táhne do města. Od víkendu se přibližoval stále více k obydleným oblastem. Nyní míří na Klatovy. Nebojí se ani aut.

Byl aktivním klukem, který miloval projížďky na kole po Šumavě. Vloni měl však patnáctiletý Tomáš nehodu a skončil na vozíku. Sní o handbiku, ke kterému mu nyní může pomoci sbírka, ale také dražba unikátního šumavského díla – skleněné vázy s kousky skla historických šumavských skláren.

Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Žena ze sousedního pozemku to oznámila na policejní linku 158. ČTK to sdělila policejní mluvčí Pavla Burešová. Pohyb zvířete nebyl od 1. října monitorován, protože se mu vybila baterie v GPS lokátoru.

Mobily osobností, prototypy, které se ani nezačaly vyrábět, limitované edice a mnoho dalšího je součástí jedinečné výstavy Muzea mobilních telefonů, která je k vidění v Železné Rudě.

Milovníci Šumavy, ale i sklářského umění mají možnost získat cenný sběratelský kousek a navíc podpořit dobrou věc. Úderem deváté hodiny začala v pondělí 48hodinová aukce vázy, která v sobě nese historii šesti šumavských již neexistujících skláren. S nápadem přišel Richard Brož z projektu We Love Šumava, který při procházkách Šumavou nacházel skleněné střepy. Některé jsou staré až 300 let.

Odstartovala dvoudenní dražba. V ní můžete díky We Love Šumava získat originální vázu, která je vyrobená z části z historického šumavského skla. Vznikala pod rukama světově známého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta. Navíc koupí vázy pomůžete Tomášovi, který skončil po nehodě na vozíku.

Odstartovala dvoudenní dražba. V ní můžete díky We Love Šumava získat originální vázu, která je vyrobená z části z historického šumavského skla. Vznikala pod rukama světově známého sklářského výtvarníka Františka Jungvirta. Navíc koupí vázy pomůžete Tomášovi, který skončil po nehodě na vozíku.

Neobvyklé setkání zažil v sobotu Vojtěch Kalista při práci v lese nedaleko Hartmanic na Klatovsku. Zhruba pětadvacet metrů od něj se procházel los Emil. Muž stihl zvíře natočit na mobilní telefon.

  Na třech vodních tocích v Novohradských horách a na Šumavě obnovily Lesy ČR přirozený vodní režim a zvýšily biodiverzitu území. Na dvoumilionovém projektu podpořeném Evropskou unií podnik spolupracoval s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. V jihočeském Rychnově u Nových Hradů se vodohospodáři zaměřili na téměř 600 metrů dlouhý levobřežní přítok Svinenského potoka. Jeho koryto cíleně upravené v 80. letech 20. století kvůli plošnému odvodnění okolních zemědělských pozemků nově tvoří přirozeně zamokřený pás se třemi většími a osmi menšími tůněmi na více než dvouhektarové zamokřené okolní nivě. Tu hned po skončení projektu osídlili obojživelníci, například kuňka obecná nebo čolek

[ Číst celou zprávu ]

Los Emil, v současnosti asi nejpopulárnější divoké zvíře v Česku, se stále toulá Šumavou. Z Prášilska, kde se pohyboval před několika dny, se přesunul na Hartmanicko, kde v sobotu překvapil lesní dělníky v místě zvaném Peklo. Odtud zamířil do obce Keply, kde se procházel tentýž den večer přímo u bytovek a tamní ekofarmy. Odsud dle všeho zamířil dále k civilizaci, směrem na Hlavňovice.

  Říjen Ty bože révy, který posíláš paprsky slunce na nalité hrozny, na zlaté hrozny, hrozny fialové, buď milostivý. Po teplých stráních vzpínají se k tobě vášnivé keře roztančeným gestem, zpívají, mluví, hovoří a prosí, bys dal jim oheň, aby rozdaly jej, bys vdech jim radost, aby vzkvetla v očích zkalených trudem. Neb my jsme lidé mdlí a pro tvou slávu milujeme víno a s číší jen se naše srdce pomodlí. Trochu předčasně… Ještě nedozněla sezóna husí a švestek, a už je v krámech a na trzích v plném proudu sezóna dušičková: samé chryzantémy, věnečky imortelek, svíčky a olej a

[ Číst celou zprávu ]