Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Na Šumavě do sobotního rána sněžilo, na některých místech zůstala ležet dvoucentimetrová vrstva sněhu.
Na Šumavě do soboty 25. října ráno sněžilo, na některých místech zůstala ležet dvoucentimetrová vrstva sněhu. Je to první výraznější sněžení letošního podzimu na Šumavě, řekl ČTK Tadeáš Gregor z českobudějovického pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu. Sněžit bude zřejmě i v dalších dnech, nejvíc v pondělí.
Zdejší kraj láká k vyjížďkám romantiky, kteří hledají tajemná místa opředená legendami. Místa zasazená do krásné přírody orámovaná z jedné strany Šumavou, z druhé Svatoborskou vrchovinou, kde pod romantickou zříceninou hradu Rabí protéká temně zbarvená voda zlatonosné Otavy. Když se vysloví název obce Žihobce, tak zasvěceným se v paměti vybaví jméno Gustava Joachima Lamberga (1812 – 1862). Ten převzal roku 1834 celý knížecí majetek a měl „nalajnovanou“ bezproblémovou cestičku života bohatého šlechtice. Jenže do jeho srdce se trefily Amorovy šípy a láska mu změnila celý život. Je zajímavé, že život veřejný byl pro něho těžší a samé starosti, avšak
Josef pecka a Lubomír Šmrha vás provedou historií vzniku šumavských sklářských osad a rozvoje sklářství na Šumavě.
Zádumčivé krásy pohraničí a zasněné obrazy jako z dávných časů naleznou čtenáři v knize povídek autora z Bučiny Johanna Petera (1858 - 1935) Ze staré Šumavy, převyprávěné Květou Pěničkovou (1934 - 2024) a ilustrovanou budějovickým malířem Pavlem Kalistou (1949 - 2022).
V Hartmnaicích si připomínali 80 let od založení mateřské školky. Vznikla krátce po skončení druhé světové války.
Nejnižší teplotu naměřili na šumavské Rokytské slati, kde bylo minus deset stupňů Celsia.
Vysoká štíhlá věž opřená o horizont zámeckých zdí a zeleň parku s věnečkem návesních domků činí Žihobce jedním z nejmalebnějších míst v Pošumaví. Tehdejší vznikající osídlení Sušicka tak představovalo klín zabíhající od Horažďovic kolem Otavy a Vintířovy stezky až k oblasti pozdějších Hartmanic. Podle Augusta Sedláčka v Žihobcích pravděpodobně už ve 14. století stála tvrz a patřila vladykům ze Žihobec. V letech 1350 – 1368 se připomíná Racek ze Žihobec jako spolupatron kostelů v Bukovníku a Kadově.Místní farní kronika z konce 18.století vypravuje,že prý „Žižka,obléhaje hrad Rábský, držitele a kněze žihobecké zavraždil a tvrz zdejší z kořene vyvrátil.“ V
S podzimem v plném proudu se teploty propadají do minusu. Na Rokytské slati v Plzeňském kraji nedělní ranní teplota klesla na minus deset stupňů Celsia. Na dalších deseti místech zaznamenali meteorologové teploty do minus osmi stupňů Celsia. Nejnižší denní teplotu pro 19. říjen naměřilo sedmnáct ze 171 meteorologických stanic.
Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.
Mladého rysího samce zaznamenaly na jaře a v létě fotopasti v CHKO Brdy. Nový výskyt rysa tu byl potvrzen po čtyřech letech. Při hledání nového teritoria jsou rysí kocouři schopni ujít trasu i více než 150 kilometrů vzdušnou čarou. Cestu jim ale komplikují migrační bariéry, jako jsou silnice, železnice či zástavba.
Zakázku na podrobný inženýrskogeologický průzkum chce Správa železnic vypsat znovu.
„Toto území je bezpochyby jedním z nejdůležitějších lesních chráněných území v celoevropském kontextu. Bez přeshraniční spolupráce a společných, koordinovaných opatření by tento úspěch nebyl možný.“ Takový závěr vyvodila Europarc Federation, zastřešující organizace evropských velkoplošných chráněných území, ke spolupráci národních parků Šumava a Bavorský les. Oba národní parky se tak mohou opět radovat z ocenění Transboundary Parks. Od roku 2009 je bavorsko-české duo držitelem tohoto ocenění, které se zpravidla obnovuje každých pět let. Oba parky se tak zařadily do vybraného kruhu jedenácti přeshraničních chráněných území v Evropě. „Vaše spolupráce, jejíž kořeny sahají do 90. let, je dnes vzorem dlouhodobého a
„Toto území je bezpochyby jedním z nejdůležitějších lesních chráněných území v celoevropském kontextu. Bez přeshraniční spolupráce a společných, koordinovaných opatření by tento úspěch nebyl možný.“ Takový závěr vyvodila Europarc Federation, zastřešující organizace evropských velkoplošných chráněných území, ke spolupráci národních parků Šumava a Bavorský les. Oba národní parky se tak mohou opět radovat z ocenění Transboundary Parks.
Vše začalo putováním Richarda Brože z WeLoveŠumava po Šumavě a nacházením kousků skla, které tam zůstalo po stovky let starých sklárnách. Rodil se nápad a vše skončilo unikátní šumavskou vázou, která vznikala pod rukama světově známého sklářského designéra Františka Jungvirta.
Los Emil se na Šumavě dlouho neohřál a už ho to táhne do města. Od víkendu se přibližoval stále více k obydleným oblastem. Nyní míří na Klatovy. Nebojí se ani aut.
Byl aktivním klukem, který miloval projížďky na kole po Šumavě. Vloni měl však patnáctiletý Tomáš nehodu a skončil na vozíku. Sní o handbiku, ke kterému mu nyní může pomoci sbírka, ale také dražba unikátního šumavského díla – skleněné vázy s kousky skla historických šumavských skláren.
Los Emil, který v létě putoval po několika zemích a teď se pohybuje na Šumavě u hranic Česka a Německa, přišel v pondělí dopoledne na zahradu ve vesnici u Nýrska na Klatovsku, kde pojídal jablka. Žena ze sousedního pozemku to oznámila na policejní linku 158. ČTK to sdělila policejní mluvčí Pavla Burešová. Pohyb zvířete nebyl od 1. října monitorován, protože se mu vybila baterie v GPS lokátoru.




