Zprávy z internetu

  Trvalá upomínka na kouzlo šumavské přírody, především části našeho hraničního pohoří, kterou Karel Klostermann nazval rájem: Bylo zase léto; znojný žár lehl na rozložité výseky a decimované lesy v revírech podle bavorského pomezí. Kůrovec, který se rojil koncem května a začátkem června v takovém množství, že sloupy a mraky vznášejícího se do výše hmyzu zatemňovaly slunce jako hustý kouř, jako podzimní mlhy, řádil hůře než dosavade. Nové rojení se očekávalo v srpnu. Knížecí schwarzenberská a hraběcí thunovská správa činily, seč byly, aby se tomuto řádění učinila přítrž. Na místech, kde polehl vichřicí les, kde kupily se na sebe a

[ Číst celou zprávu ]

Aktuální počasí slibuje štědrou úrodu hub. Ideální podmínky jsou nyní na Šumavě, v Krkonoších či Krušnohoří. Houbaření je v Česku tradicí, má ale i svá úskalí. V nemocnici loni kvůli houbám skončilo 184 lidí, někteří s vážným poškozením jater, dva lidé zemřeli. Lidé obvykle zamění jedovaté houby za jedlé, nebo ty poživatelné špatně upraví.

Článek a zvukový záznam otevřete kliknutím na obrázek:    

  Od čtyř hodin se před jeho domkem v Sušici srocovali první pacienti, jezdívali za ním nejen ze všech koutů Československa, ale i z celého světa. Rakouská a švýcarská televize o něm tehdy natáčela dokument. V New Yorku v osmdesátých letech otiskl oslavný článek: Jasnovidný kněz z Československa udivuje svět, v Moskvě oslnil i ty nejzarputilejší vědecké skeptiky. Pohnutý život mimořádného muže, který byl za totality devět let ve vězení, jej nepřipravil o hlubokou pokoru a víru v Boha. V rámci křesťanské služby nezištně pomáhal druhým a léčil nejrůznější lidské neduhy. Jeho léčebné metody na vlastní kůži poznali mnozí. Měl

[ Číst celou zprávu ]

V neděli 27. července se koná přeshraniční cyklistická túra. Lesní průvodce Hans Pongratz doprovodí účastníky z Wistlbergu do Bučiny (Buchwald) a dále do Knížecích Plání (Fürstenhut) s jeho zrenovovaným hřbitovem.

  Hřibová rezervace Stachy Na náměstí ve Stachách, na trávníku u kostela se nachází chráněná lokalita hřibovitých hub. Houby jsou obcí chráněny, to znamená není možné je sbírat. Plodnice jsou pečlivě označeny a číslovány.Houbyzačaly na náměstí růst na místě bývalé benzínové pumpy, poté co byla do prostoru navezena  nová zemina v roce 1961. Pravděpodobně se se zeminou dostalo na náměstí i podhoubí, kterému se v klimatu šumavské obce daří i ve městě. Dále se traduje, že zaměstnanec bývalé pumpy býval vášnivým houbařem a plodnice přinesené z lesa si u pumpy čistil. Po roce 1961 se objevily hřiby smrkové, později je nahradil hřib koloděj, přičemž hřib smrkový se opět vyskytl roku 2012. Krom hřibovitých hub se

[ Číst celou zprávu ]

  Otava Otavo křivá,řeko zlatonosná, lososí vodo s perlami v svém klínu, ty rozpěněná v lesích na Šumavě, plynoucí tiše v rovinatost mírnou, v tmě rosou voníš, hvězdy zrcadlíváš… Tvým zrakem zří v nás dávnověkost šerá, hradiště stará s valy spečenými, ze stínu jedlí pohřebiště dávná, hrubata z písku, sejpy rýžovníků, bašty měst tichých, hrady sutké šedé, oblačno dumné, země zamyšlená… Miluji prosluněné léto s toulkami pozapomenutými silničkami, stezkami mezi poli i lukami, po pěšinách, které zpravidla znají jen místní a po nichž si zkracující směry z obydlených míst lukami i napříč lesy. Miluji stíny letitých stromořadí, líbeznost kapliček, které

[ Číst celou zprávu ]

České buchty, koláčky, borůvkové koláče, ale i zelňáky, pečivo se škvarky či olomouckými syrečky. To je jen mini výběr toho, na čem si pochutnáte ve vyhlášené pekárně, která své pečivo nabízí jen pár kilometrů za hranicí našeho okresu, v šumavské Kvildě, již třicet let.

Od července do konce září 2025 bude pro veřejnost omezený provoz na turistické trase od Rosenauerova pomníku po Stocký potok. Probíhá zde čištění a oprava tělesa koryta Schwarzenberského plavebního kanálu

Nový územní plán v obci u rakouských hranic na Českokrumlovsku zakazuje živelné zastavování. Prosadili ho noví majitelé pozemků, jimiž jsou bohatí podnikatelé. Pohoří na Šumavě podle sčítání stále nemá ani jednoho stálého obyvatele, před druhou světovou válkou tam žilo přes tisíc lidí.

/OBRAZEM/ V sobotu 19. července se na Prachaticku rozjedou historické vlaky, které nabídnou jedinečný zážitek z nostalgických jízd Českých drah. Parní lokomotiva Všudybylka a motorová Bardotka zavedou cestující na Slavnosti chleba v Lenoře a na malebnou trasu až na Kubovu Huť. Připravte se na romantickou jízdu šumavskou krajinou, která potěší všechny milovníky železniční historie.

Vlakvedoucí, která nevpustila na Zelené Lhotě do vlaku dvě desítky klatovských gymnazistů vracejících se z výletu na Šumavu, ač v soupravě byla dle nich volná místa, nepochybila, ale postupovala správně, vlak byl totiž přeplněn. Tvrdí to České dráhy po prověření případu. Stojí za nimi i POVED, organizátor dopravy v Plzeňském kraji.

Druhá nejvyšší hora Šumavy a Bavorského lesa Velký Roklan se nachází v první zóně národního parku. Dostanete se na ni pouze z Německa, turistická trasa od nás měla existovat naposledy před druhou světovou válkou.

V neděli 20. července se nabízí příležitost zúčastnit se přeshraniční túry pořádané správou Národního parku Bavorský les. Lesní průvodce Dieter Weber provede účastníky Národním parkem Šumava.

Bývalá poradkyně amerických prezidentů dle svých slov už péči o památku nezvládá. Je rozhodnuta prodat Kundratice jen slušnému člověku, žádnému bohatému grázlovi.

  Rada města Vimperk na svém zasedání 14. července 2025 projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy):   Usnesení č. 580 Rada města bere na vědomí konání závodů v orientačním běhu pořádaných Ski klubem Šumava Vimperk, z. s. 23. – 24. července v okolí Šeravy a Kubovy Huti. Usnesení č. 582 Rada města rozhodla uzavřít smlouvu o zajištění uměleckého výkonu mezi městem Vimperk a Josefem Kudrnou, IČ 766 76 781 dle předloženého návrhu.   Usnesení č. 583 Rada města rozhodla uzavřít smlouvu o spolupráci mezi městem Vimperk a společností NaturVision Ludwigsburg dle předloženého návrhu.   Usnesení

[ Číst celou zprávu ]

Odpovídáme na nedávný komentář J. Kopáčka. Srážková data z meteostanice Churáňov jsme použili proto, že byla nedávno lobbisticky zneužita profesorem Hruškou (s grafy prof. Kopáčka) k nátlaku na poslance se záměrně klamavou argumentací, že suché lesy v Národním parku Šumava (NPŠ) zadržují vodu a tvoří srážky lépe než lesy živé. Rok 1995 jako počátek hodnocení jsme nevybrali namátkou podle vysokých srážek, jak nás nařkl J. Kopáček, ale zdůvodněně proto, že je počátkem delšího období velkoplošného odumírání kůrovcem zdevastovaných smrkových lesů v NPŠ (Mazín, VH 2 a 3/2024).

Dvě pětiny rozlohy Plzeňského kraje tvoří lesy. Je to mimo jiné díky Šumavě. Na celkové výměře lesů v zemi se kraj podílí víc než desetinou, 11,5 procenty. V tomto srovnání je druhý po jižních Čechách. Přes čtyři pětiny tvoří jehličnany, které se téměř výhradně podílejí na těžbě dřeva. U jehličnatých stromů převažují smrky, u listnatých duby a buky. Zalesněná plocha se meziročně snížila. Informace zveřejnil Český statistický úřad v Plzni.

Poplatek z pobytu známý také jako turistická daň se v Plzeňském kraji na jednotlivých místech liší. Jeho výše závisí na rozhodnutí příslušného města nebo obce. K městům s vyšším poplatkem patří Plzeň, kde lidé uhradí 35 korun za den pobytu, naopak k městům s nižší sazbou patří Klatovy. Rokycany turistickou daň vůbec nevybírají.