Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Los Emil, v současnosti asi nejpopulárnější divoké zvíře v Česku, se stále toulá Šumavou. Z Prášilska, kde se pohyboval před několika dny, se přesunul na Hartmanicko, kde v sobotu překvapil lesní dělníky v místě zvaném Peklo. Odtud zamířil do obce Keply, kde se procházel tentýž den večer přímo u bytovek a tamní ekofarmy. Odsud dle všeho zamířil dále k civilizaci, směrem na Hlavňovice.
Říjen Ty bože révy, který posíláš paprsky slunce na nalité hrozny, na zlaté hrozny, hrozny fialové, buď milostivý. Po teplých stráních vzpínají se k tobě vášnivé keře roztančeným gestem, zpívají, mluví, hovoří a prosí, bys dal jim oheň, aby rozdaly jej, bys vdech jim radost, aby vzkvetla v očích zkalených trudem. Neb my jsme lidé mdlí a pro tvou slávu milujeme víno a s číší jen se naše srdce pomodlí. Trochu předčasně… Ještě nedozněla sezóna husí a švestek, a už je v krámech a na trzích v plném proudu sezóna dušičková: samé chryzantémy, věnečky imortelek, svíčky a olej a
Hnětýnky. Recepty se liší pomalu vesnice od vesnice. Pečou se jak kynuté, tak piškotové. Někde se vykrajují, jinde se plní do formiček. Strakonické Suroviny: 3 vejce (sníh) 70 dkg polohrubé mouky 40 dkg moučkového cukru 50 dkg másla 1 lžíce rumu 1 prášek do pečiva citronová kůra. Utřeme moučkový cukr se žloutky. Přidáme změklé máslo, utřeme. Pak přidáme mouku, prášek do pečiva, rum, vanilkový cukr, citronovou kůru. Z bílků ušleháme sníh a opatrně vmícháme do směsi. Formičky vymažeme máslem nebo olejem a vysypeme hrubou moukou. Naplníme formičky do cca 1 cm výšky těsta. Hnětýnky v troubě pečeme na 150
Ve výstavních prostorách v budově infocentra a environmentálního centra v Železné Rudě bude v pátek zahájena unikátní výstava mobilních telefonů.
Lukáš Pich (35) je z Veverské Bítýšky a na Šumavu to má z Moravy poměrně daleko. Nicméně si ji zamiloval a jezdí na ni už od dětství. Poslední roky jako kameraman, snažící se zachytit tamní divoká zvířata, od ptáků po majestátní jeleny. Teď se mu podařilo natočit jednoho ze vzácných šumavských obyvatel – tetřeva hlušce. Mimořádně plachý a vzácný pták se mu promenáduje přímo před kamerou.
V Hořicích na Šumavě uspořádali veřejné jednání k záměru postavit v katastru městyse větrné elektrárny. Většina přítomných byla pro, ale kritici upozornili, že se vše odehrálo příliš rychle a odpůrci se nemohli dostavit. Čtyři větrníky vysoké až 230 metrů mají do obecní pokladny přinést desítky milionů korun.
V malebné krajině s překrásným výhledem nejen na šumavské vrcholy Sedlo, Ždánov a Javorník, ale i do vnitrozemí k hradu Rabí, leží vesnička Věštín, která měla v dávné minulosti sehrávat významnou úlohu při ochraně české země. Do Věštína, který se nachází necelý kilometr od Strašína, vede úzká asfaltová silnička, obklopená loukami s pasoucím se dobytkem. Mírné a velice zvláštní pahorky v jejím bezprostředním okolí pak dotvářejí tajemnou atmosféru této lokality. Když se řekne slovo věštec, každého hned napadne osoba, která je schopna pomocí různých metod a praktik hledět do budoucnosti. Ve Věštíně ale měli věštci jinou úlohu – strážní.
Lesy ČR mění odvodněnou krajinu, do krajiny vrací přirozená koryta toků a vytváří nové tůně. Nedávné úpravy se uskutečnily v Rychnově u Nových Hradů, v Bělé u Malont a u osady Keply na Šumavě.
Ratolesti předstihly ve sledovanosti Hojera. Seriály konkurenčních televizí si v neděli 5. října vyměnily pozice na prvních dvou příčkách. Třetí místo patřilo reprízované Policii Modrava, která si stále drží diváckou přízeň.
Los Emil se stal nejznámějším losem, jehož osud sledují spousty lidí. Nyní se pohybuje po Šumavě a lidé už zažívají první setkání s ním. NP Šumava už ale dohled o pohybu mít nebude, jelikož se vybila baterie v lokátoru.
Od ledna do konce srpna strážci, lesníci a členové jednotky požární ochrany NP Šumava našli a zlikvidovali bezmála čtyři desítky ohnišť, která nelegálně rozdělali návštěvníci Národního parku Šumava. Mnohá ohniště hořela uvnitř lesních porostů a to třeba i v klidových území a v místech s velmi špatnou dostupností požární techniky. Tak jako každý rok i letos nejméně desítky, možná stovky návštěvníků zbytečně vystavovaly území NP Šumava, hasiče a také obyvatele Šumavy riziku požáru. Každé ohniště je totiž požárním rizikem, zvláště v místech lesních porostů, kde je špatná dostupnost vody a také hasičské techniky. „Takových míst je opravdu mnoho. Ohniště
V sobotu 4. října ráno pořádně přituhlo. Teplota na stanici Perla u Kvildy klesla kolem šesté hodiny ráno pod mínus deset stupňů. Rekord pro dnešní den nepadl, ale zima se hlásí o slovo. K mínus deseti se rtuť teploměru dostala i na dalších místech Šumavy.
Stovky jelenů v těchto dnech na Šumavě postupně prožívají období říje. Charakteristická je hlasitým troubením, které bývá někdy zřetelně slyšitelné. Většinou se tak stává v ranních nebo pozdních večerních hodinách.
Článek otevřete kliknutím na obrázek:
Noc ze 2. na 3. října byla na Šumavě mrazivá. Teploty klesly až na -10,1 °C.
Strážci a hasiči Národního parku Šumava letos od ledna do srpna zlikvidovali téměř čtyři desítky nelegálních ohnišť. Návštěvníci je rozdělávali i v nepřístupných lesních porostech či v klidových zónách, kde by případný požár mohl mít fatální následky. Správa parku proto znovu apeluje na veřejnost, aby zákaz rozdělávání ohňů respektovala
Stovky jelenů v těchto dnech na Šumavě postupně prožívají období říje. Charakteristická je hlasitým troubením, které bývá někdy zřetelně slyšitelné. Většinou se tak stává v ranních nebo pozdních večerních hodinách. Na Šumavě podle monitoringu nyní žije přibližně tisíc jelenů, laní a kolouchů. ČTK to řekl Adam Jirsa z šumavského národního parku.
Pohyb losa Emila, jenž v létě putoval po několika zemích a nyní je na Šumavě na hranici Česka a Německa, už není monitorovaný. Vybila se baterie, kterou měl ve svém GPS lokátoru. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Los Emil se naposledy pohyboval na česko - německé hranici Šumavy. Ochránci zvířat věděli o každém jeho pohybu díky GPS lokátoru. Jenže v něm se vybila baterie a Emil je nyní bez dohledu.




