Zprávy z internetu

Velikonoční prázdniny klepou na dveře a řada lidí vyjede za odpočinkem na Šumavu. Pro všechny, kdo zamíří do Sušice, se naskýtá jedinečná možnost dát svému výletu hlubší smysl – zapojit se do registru dárců kostní dřeně a pomoci tím nejen malé Madlence, ale dalším bojovníkům.

  Různá pojmenování dne v polovině Svatého nebo Pašijového týdne sahají do dávné historie. Uchovaly se názvy jako Škaredá středa, Sazometná středa nebo například Černá středa. V tento den je v křesťanské tradici připomínána Jidášova zrada – tedy jednoduše řečeno velmi ošklivý, škaredý čin, proto škaredá středa. Pojmenování Sazometná středa se objevuje už před rokem 1500, a to v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra. „v Sazemetnú středu nazývá se středa před Zeleným čtvrtkem, poněvadž Čechové v ten den vymetávali saze z komína za příčinou nastávajících svátků velikonočních.“ Oním vymetáním sazí mínili lidé, že vyhánějí ze stavení zlé síly a neštěstí.

[ Číst celou zprávu ]

Z důvodu generální opravy hlavní budovy Stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka, není možné, z bezpečnostních důvodů její zpřístupnění pro veřejnost.

Je tomu pět let, kdy koronavirová opatření měnila podmínky pro konání mnoha událostí, konání zasedání zastupitelstva nevyjímaje. Ale tehdy v Železné Rudě přišli s unikátním řešením, aby mohli jednat a nic neporušili – jednali s rozestupy na fotbalovém hřišti.

Jednou z reakcí na přírodní katastrofu může být rozvoj turistiky. Doklady přitom najdeme i v české historii, například na dodnes atraktivní krajině Šumavy. Právě tam se v 60. a 70. letech 19. století, kdy porosty zasáhla vichřice a kůrovec, turistika rozvinula.

Beránek Boží je mou nadějí Vlk v rouše beránčím stojí, hladově čeká. Ta představa mě leká, tuším jeho hrozný čin. Beránek vysvlečen z kůže, stojí tu nahý přede všemi, vydán na pospas kruté zemi, kde krev vytéká z růže. Zástava srdce nad představou, že smrt je možno porazit a vysvobodit slepý lid vzkříšením, Boží slávou.     Označení Šedivé i Žluté se používá, přičemž v obou případech se název odůvodňuje počasím, které je pro toto období typické. V dubnu je počasí proměnlivé. Žlutá symbolizuje slunce, příchod světla, nové doby, života. Úterku se říká Šedivý i kvůli pavučinám, které se měly

[ Číst celou zprávu ]

Vlk běhal v noci ze soboty na neděli po dálnici D5, stalo se mu to osudným. Nedaleko Blatnice na severu Plzeňska ho srazilo auto, chráněné zvíře nemělo šanci náraz přežít. Zda jde o vlka ze Šumavy, kde se tyto šelmy zdárně množí, nebo přiběhl z jiné části republiky, odhalí až analýza DNA.

Vydejte se s námi do míst, kde se natáčela dobrodružná minisérie Král Šumavy. Naším průvodcem je spisovatel David Jan Žák, autor knižní předlohy, který na Šumavě prožil velkou část svého života. Nyní druhá řada, Král Šumavy: Agent chodec, je k vidění na Oneplay.

Článek otevřete kliknutím na obrázek:    

  Tento den by se měl nést ve velké úctě. Měli bychom dbáti klidu a mlčenlivosti. Na Modré pondělí ráno vzdáme úctu nebi a počasí. Uctíme čtyři živly. Na stůl dáme zelené osení jako poděkování přírodě. Na Modré pondělí dětem a studentům začínaly vakace, což byly vlastně jarní prázdniny. Bylo to praktické, neboť je každá ruka v tomto týdnu potřeba. Víte, co bylo modré pondělí? V dělnickém slangu měl obrat „udělat si modré pondělí“ specifický význam – znamenal, že dělník toho dne nedorazil do zaměstnání, případně že dorazil, avšak nebyl způsobilý práce. Původně se modrým nazývalo poslední masopustní pondělí, tedy

[ Číst celou zprávu ]

  Květná neděle na Šumavě Jalovec, trnka, vrba, mladá líska, proutí devatero i devatero kvítí, bezpočet stuh se barvami jen blýská, v skřivánčím zpěvu na ratolestech svítí. Loď kostela se jimi do stropu snad vlní, jak keře v háji předjařím se chvějí, do výše rostou, klenbu chrámu plní, svatozář Boží zblízka ovíjejí. Svěcení ratolestí… Chlapci spolu valí se davem ke dveřím kostela, na záda dívkám se tísní a když sejdou do vsi dolů, jako by se jim vůbec domů nechtělo. Za humny přece kvetou teď zvyky staré, soupeří spolu každá ratolest a v rukou selských žehnají dnes s jarem osetá

[ Číst celou zprávu ]

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na loukách. Taková pravidla by měli lidé dodržovat při pohybu na Šumavě. Podle správy národního parku (NP) tak předejdou možnému šíření kulhavky a slintavky i mezi lesní zvěř.

Možnost nákazy slintavkou a kulhavkou straší i národní parky Šumava a Bavorský les a také tamní chovatele. Na české straně jsou proto žádáni turisté, aby se nepřibližovali k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházeli pastvinami a nesnažili se o kontakt s hospodářskými zvířaty. Na německé straně se nesmí do výběhů pro divočáky a jeleny.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

V České republice máme čtyři národní parky: Šumavu, Krkonoše, České Švýcarsko a Podyjí. Zároveň probíhá příprava vyhlášení Národního parku Křivoklátsko – o tom příště.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Nepřibližovat se k pasoucím se stádům krav a ovcí, neprocházet pastvinami, nesnažit se o kontakt s hospodářskými zvířaty pasoucími se na šumavských loukách. Právě taková jednoduchá opatření by v současné době, kdy hrozí vysoká míra nákazy slintavkou a kulhavkou i v České republice, měli dodržovat všichni návštěvníci Šumavy.

Foto: Radek DAVID    

  Na Krajském úřadě Jihočeského kraje se uskutečnilo slavnostní ocenění těch, kteří se dlouhodobě a s mimořádným nasazením starají o důležitá místa zachovávající historickou paměť a připomínající oběti válek. Pamětní plakety předala náměstkyně hejtmana pro oblast kultury Lucie Kozlová společně se zástupcem Ministerstva obrany Pavlem Kuglerem. „Ráda bych vám všem vyjádřila upřímné a hluboké poděkování za to, že se s láskou a úctou staráte o válečné hroby a pietní místa. Mnohdy nad rámec svých pracovních povinností a ve svém volném čase. Na znamení naší vděčnosti bych vám ráda předala plaketu, jejíž podoba nebyla zvolena náhodně. Je na ní vyobrazen plamen

[ Číst celou zprávu ]

Článek otevřete kliknutím na obrázek: