Zprávy z internetu

  V Jihočeském kraji je 176 potvrzených případů lymeské boreliózy, v týdnu přibylo 20 nových případů, vyšší než vloni je i výskyt klíšťové encefalitidy Jihočeští hygienici letos evidují k 24. kalendářnímu týdnu celkem 176 nahlášených a potvrzených případů lymeské boreliózy a 17 případů klíšťové encefalitidy. Ve srovnání se stejným obdobím minulých sezon se jedná o vyšší výskyty, než v polovině června v posledních letech u obou nejzávažnějších klíšťaty přenášených onemocnění hygienici zaznamenali. „U klíšťové encefalitidy jsme ve 24. týdnu zaznamenali 2 nové případy, aktuálně tak registrujeme od začátku roku 17 potvrzených případů, to je o 10 více než vloni v

[ Číst celou zprávu ]

Nejen pro ochranu vzácných druhů rostlin i živočichů, ale také pro pestrou a zdravou krajinu, která je odolnější vůči extrémům způsobovaným změnou klimatu, je klíčová ochrana přírody na rozsáhlejším území. Právě takovou představují čtyři národní parky a dvacet šest chráněných krajinných oblastí, které dnes v České republice fungují. O tom, jaká je současnost i budoucnost velkoplošné ochrany přírody, diskutovali odborníci, zastánci i odpůrci chráněných oblastí na semináři Ministerstva životního prostředí (MŽP) „Chráněná území – nejúspěšnější model ochrany přírody“, který proběhl 13. června v Poslanecké sněmovně.

Šest let tvrdé práce předcházelo opětovnému zpřístupnění rozsáhlého podzemí Sněžky. Důl Kovárna v Obřím dole se otevře veřejnosti v červenci. Návštěvníci unikátního důlního díla dostanou šanci nahlédnout do útrob nejvyšší české hory, kde do roku 1876 probíhala těžba měděné a železné rudy, ale hlavně arzenu používaného k výrobě benátského skla nebo impregnaci kýlů dřevěných lodí.

Rozhledna Poledník byla v pondělí svědkem „oživování“ mrtvých částí stromů. Deset umělců, ať už profesionálů, tak i mladých, začínajících malířů ze Základní umělecké školy z Volar, pod vedením Víta Pavlíka, pomalovali uschlé, nahrubo opracované části kmenů. Ty budou v nejbližších týdnech rozmístěny před informační a návštěvnická centra Správy Národního parku Šumava, aby uměleckou formou připomínaly letošní tematický rok tlejícího dřeva.

Před třemi lety vstoupila Petra Klabouchová, rodačka z Prachatic, do povědomí nejen šumavského čtenáře detektivkou Prameny Vltavy. Příběh se sice odehrává v současnosti, ale stojí na základech skutečných historických událostí spojených s přísně tajným koncentračním táborem Prameny Vltavy v samém srdci Šumavy.

Brnělo to a cítil jsem se omámený, řekl Deníku muž ze středních Čech v Klatovské nemocnici, kam byl převezen záchrannou službou.

• Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (2) • Volné úřednické místo na radnici • Zpravodajství televizního studia Epigon • GLOSÁŘ Volyňky Homolkové

Ve věku 56 let nečekaně zemřel herec Martin Hruška. O jeho úmrtí informovalo například Jihočeské divadlo, kde byl roky jednou z nejvýraznějších osobností činohry. Rodák z Českých Budějovic pak odtud odešel do divadla Pod Palmovkou. V divadle ztvárnil desítky rolí, představil se také v několika populárních seriálech.

Policie od středečního večera pátrá po 86letém Jaromíru Myslíkovi z Klatovska. Odjel na Šumavu, kde sportoval. Nevrátil se však domů a dosud o sobě nepodal žádnou zprávu.

Upozorňujeme návštěvníky na omezení pohybu po turistické trase mezi Rokytou a Hradlovým mostem v okolí hotelu Antýgl.  V termínu od 6. do 10. června 2024 zde bude probíhat údržba.

Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.

Ponechávání tlejícího dřeva v lesích není jen výsadou bezzásahových zón území národního parku Šumava. Ty se aktuálně rozkládají na zhruba 43 procentech rozlohy parku. Na většině plochy Národního parku Šumava se tak v současnosti zasahuje a proto je o to více důležité ponechávat určitý objem dřevní hmoty v lesních porostech.

Podcast Podivné zločiny: Bratři ze slavné fotografické rodiny prokazovali na svých snímcích mimořádný cit. Za války se zaprodali příšernému zlu.

Vydatný déšť zvedá hladiny řek, na Šumavě v sobotu dopoledne vystoupaly na některých tocích až na druhý povodňový stupeň. S počasím souvisí zřejmě také pád stromu na trať u České Kubice na Domažlicku, který zastavil dopravu na trati do Německa do obce Furth im Wald. Před stromem bezpečně zastavil mezinárodní expres.

Plzeň - Vytrvalé deště zvedly dnes hladiny řek v Plzeňském kraji, nejdříve na Šumavě a v Pošumaví, během dne i na dalších místech regionu. Podle meteorologů napršelo za posledních 24 hodin kolem Železné...

Alois Staňa, bývalý četník, který po věznění ve čtyřicátých letech minulého století, opustil Česko po útěku z vězení, je zase zpátky ve své rodné vlasti, navíc v místě, které si vysnil, na Šumavě, odkud pocházela jeho milovaná žena.

Vydra říční, které před půlstoletím téměř hrozilo vyhynutí, se zabydlela na vodních tocích na Šumavě. Potvrzuje to trus, který zanechává pod tamními mosty. Informovali o tom pracovníci Národního parku Šumava, kteří mají toto vodní zvíře pod speciálním dohledem.

Vydatné srážky s úhrny 30 až 60 mm, lokálně až 80 mm, to je výstraha, kterou pro Českokrumlovsko, Prachaticko a Vimpersko vydal Český hydrometeorologický ústav. „Vzhledem k silnému nasycení půdy v těchto oblastech budou toky reagovat na vydatné srážky výraznými vzestupy hladin s dosažením stupně povodňové aktivity, především v oblastech odvodňujících Šumavu,“ stojí ve varování, které je na žlutém čili nejmírnějším stupni.

Byla to jedna ze zlomových událostí, které směrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního velkoplošného rozpadu lesa v historii České republiky, který způsobil kůrovec, uplynulo třicet let. Národní park (NP) Šumava ohlásil, že lesy v okolí Modravských slatí jsou zcela obnovené.

Pro houbaře máme výbornou zprávu. Už rostou! Milovníci výprav s košíkem do lesa se vrací s úlovkem z různých míst Plzeňského kraje, houby se dají najít od Šumavy po sever Plzeňska. Mykologové potvrdili, že aktuálně na západě Čech roste hned několik druhů hřibů, lišky, tzv. masáci i další výborné jedlé houby. Prognóza je podle nich velmi dobrá, počasí houbařům přeje.