Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Po necelých sedmdesáti letech se do kostela ve Svatém Tomáši u Přední Výtoně vrátí soška Madony. Nebude to původní gotický unikát, který byl z Lipenska odvezený v roce 1953 a je nyní součástí Alšovy jihočeské galerie, ale replika na velkém kamenném podstavci. Aktuálně na ní pracuje akademický sochař Jiří Genzer, který je autorem všech soch, které nyní zdobí nedaleký Vítkův hrádek. Ten je nejvýše položenou hradní zříceninou (1053 m.n.m.) u nás. Právě Spolek přátel pro obnovu Vítkova hrádku je donátorem celé akce. Autorem celého nápadu je jeden z členů Aleš Novák. „Návrat madonky symbolizuje návrat ke staré Šumavě, kterou
Velký pátek byl na Šumavě jako stvořený pro procházky, panovalo tam slunečné počasí. Přesto se ale žádné nájezdy turistů nekonaly.
Velikonoce Rámusí zjara hoši s řehtačkami, na polním kříži v mukách trpí Pán. Pár prostých snítek jívy s kočičkami Mu klade děvče k nohám plným ran. O roucho Tvoje kdysi k pobavení žoldnéři v kostky neváhali hrát. Teď trnovou korunu každodenní jak Tobě dá nám život nosívat. A s lotry hrajem o vše, co nám zbylo, o štěstí své i šat, o dvůr i dům, Jako by na nás cosi udeřilo, co nezhynulo, aniž přeje snům. Necháš nám, Pane, v střetech podlehnouti? Vím, že nám spása z rukou Tvých se dní, že po zlých strastech na pozemské pouti povstat
Maria zůstala s Ježíšem u kříže sama……Je nutné se naučit, jak být nablízku utrpení, jak zvládat situace, kdy přijde bolest. Je potřeba objevit soucit. Být soucitný znamená kráčet s těmi, jež sužuje bolest, rozumět jim a těšit je, a především je milovat a zůstávat s nimi… Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání.Nejdůležitější den z celého roku je právě Bílá sobota – den, na jehož sklonku Ježíš vstal z
A.Hejduk: Hladina svitá zlatým odleskem, zeleň pobřežní pohlíží v zrcadlo její. Odtud vše vábno. Jezero spí stráženo jsouc staletými smrky na rozrytých skalních svazích a stěnách, klečí a boučím u pokraje. Spí, jakoby zakleto do divoké té pouště mocným slovem kouzelníka, jako nevysýchající slza samoty. Spí sen hluboký, do něhož ponurými mraky jen zřídka usmívá se laskavá Jeseň, Vlastní to Vesna Šumavská. Jen někdy zjeví se v hloubce jeho ňader nádherná slunce tvář nebo hrdý zjev vznášejícího se sokola, nebo líbezná postať žíznivé srnky. Tajemná jsou ňadra jeho, tajemný jejich žal, tajemná jest hloubka jezera. Spí, jen někdy vymrští se
Lidová tradice, která je ozvěnou oné události ukřižování Krista, pak často nazývá pátek nešťastným dnem. Ano, protože pátek je dnem velké tragédie. Velký pátek byl tedy vždy dnem, kdy i křesťané chtěli vyjádřit svůj soucit, svoji bolest, a to vyjadřovali určitým sebezáporem, tedy postem. Pozdější lidová tradice chtěla jít cestu kříže s Kristem, a to jsou ony křížové cesty, které nacházíme nejenom na stěnách kostelů, ale nacházíme je na nejrůznějších návrších u našich měst a vesnic, kde se lidé scházejí, aby si připomněli ony události, které doprovázely Krista na jeho cestě na Kalvárii. Je to tedy především setkání s
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Eduard Šimon: Mravenčí kamarádi aneb šumavský les plný mravenců Jsou knihy o Šumavě, které nepřehlédnete. Už proto, že o nich slyšíte zleva zprava. Každý je četl a kdo ne, tak o nich alespoň slyšel. Pak jsou knihy, o kterých se nikde nepíše a téměř nikdo je neviděl, natož aby je četl. A mnohdy je to škoda, neboť vůbec nejsou špatné. Já jsem jednu takovou nedávno našel. Nejdříve jsem si jí moc nevšímal, až podtitul, ze kterého na mě výstražně zablikalo slovo šumavský, mě upozornil, že si mám vyndat peníze. Až jsem se
Obrovský zájem projevili lidé z celé republiky o novou hru Milujeme Šumavu. Tu vymysleli nadšenci z WeLoveŠumava.
Obrovský zájem projevili lidé z celé republiky o novou hru Milujeme Šumavu. Tu vymysleli nadšenci z WeLoveŠumava.
Stará křesťanská pověst praví, že každý rok v době Velikonoc na Zelený čtvrtek utichnou všechny kostelní zvony a odletí do Říma pro požehnání od papeže. Vrací se na Bílou sobotu, aby se po modlitbě Gloria opět radostně rozezněly a připravily lid na velikonoční zázrak – vzkříšení Ježíše Krista. Pověst říká, že žádný zvon nesmí zůstat doma, jinak uvrhne obec do velkého neštěstí. První letí nejstarší zvony, jelikož jsou znalé cesty. Za nimi se drží menší a dávají bedlivý pozor, aby se neztratily. Celý průvod uzavírají dva největší a nevýznamnější – Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského
Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený). Prvním ze čtyř největších velikonočních svátků je Zelený čtvrtek. Zelený čtvrtek je pro křesťany významným dnem odpuštění, kdy jsou kající se hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. Suché větve stromu života církve, které představují hříšníky se tímto činem opět zazelenají. Ježíš ten den uspořádal poslední večeři, na které se loučil s apoštoly a ustanovil eucharistii (svátost těla a krve). Když nastal večer, zaujal místo u stolu s Dvanácti. Při jídle jim řekl: „Amen, pravím vám: Jeden z vás
Rada města Vimperk na svém zasedání 29. března 2021 kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 295 Rada města rozhodla uzavřít Dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR se Státním zemědělským intervenčním fondem, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 hlavní město Praha – Nové město, IČO 48133981, RO České Budějovice, se sídlem Rudolfovská 80, 370 21 České Budějovice na projekt „Rozšíření Městské knihovny Vimperk“ dle předloženého návrhu, a pověřuje starostku jejím podpisem. Výše dotace je stanovena částkou max. 1.200.000,00 Kč. Usnesení č. 296 Rada města rozhodla uzavřít darovací
Některá místa na Šumavě nejsou příliš navštěvovaná a náhodným návštěvníkům tak poskytují zvláštní atmosféru s bohatou a možná i trochu tajemnou minulostí.
Na Zelený čtvrtek se na připomenutí Jidášovy zrady pečou velikonoční jidášky (někde ovšem už ve středu, aby se ve čtvrtek mohli jíst za svítání). Typické velikonoční pečivo z kynutého těsta má většinou tvar krouceného provazu (symbolizuje tak to, že se Jidáš po zrazení Krista oběsil). Jidáše se tvarovaly i do podoby různých zvířátek, mláďátek a ptáčků, aby přivolaly jaro.Kdo jedl Jidáše na Zelený čtvrtek, byl po celý rok chráněn před hadím uštknutím. VELIKONOČNÍ JIDÁŠKY (Kvilda): Suroviny: 50 dkg polohrubé mouky 250 ml smetany 2 žloutky 12 dkg cukru krupice 10 dkg rozpuštěného sádla 1 droždí ( kvásek ) 1
Beránek Boží je mou nadějí Vlk v rouše beránčím stojí, hladově čeká. Ta představa mě leká, tuším jeho hrozný čin. Beránek vysvlečen z kůže, stojí tu nahý přede všemi, vydán na pospas kruté zemi, kde krev vytéká z růže. Zástava srdce nad představou, že smrt je možno porazit a vysvobodit slepý lid vzkříšením, Boží slávou. Velikonoce nejsou pouze oslavou nadcházejícího jara, ale patří mezi nejdůležitější křesťanské svátky. Jsou dokonce důležitější než Vánoce. Ve většině domácností se právě na Velikonoce peče beránek a s mašlí uvázanou kolem krku zdobí sváteční stůl. Bez beránka už si Velikonoce skoro neumíme představit, víte
A toho je také zapotřebí, neboť přímým nástupcem žlutého outerka je „škaredá středa“. Tato soujmenovkyně první postní středy, jež následuje na veselí masopustní, má svůj název asi ze stejného důvodu, jako její starší sestra. Když již celý týden nám připomíná utrpení, musí tento pojem soustředěn býti ve střední den a tudíž je i oprávněn tento název pašijové středy. Škaredá středa je také spojena s úklidem, konkrétně s vymetáním sazí a popela z kamen a komínů. Pro ty saze a popel získala i další názvy, třeba Sazometná nebo Smetná. Pojmenování sazometná středa se vyskytuje už před rokem 1500 v názvu
Registrační systém bude z důvodu aktuální situace spuštěn 26.dubna.
Velikonoce jsou křesťanskou oslavou vzkříšení Ježíše. Kde se ale vzala tradice spojení těchto svátků s vajíčky a zajíčky? V Písmu totiž nic z toho nenajdete, Velikonoce nesymbolizuje jen pomlázka nebo malovaná vajíčka. Pojďte se s námi podívat i na další symboly největšího křesťanského svátku. To, kde přesně se vzal „velikonoční zajíček“, je dodnes zahaleno tajemstvím, resp. teorií je několik. Jedna z nich tvrdí, že symbol králíka byl převzat z pohanských tradic, konkrétně z festivalu bohyně plodnosti Eostre, jejímž zvířecím symbolem byl právě králíček. Tato mýtická postava se starala o příchod jara a nových mláďat. Jednoho roku ovšem zaspala a
Žluté úterý – barva oživující přírodu po bílém sněhu barva se vztahuje k jasu slunce. Je to barva, která přináší radost a štěstí. V některých oblastech žluté úterý, ale podle etnografů zkomolený název šedé barvy (gelb = žlutá, grau = šedá). Jinak tento den nebyl v lidových zvycích nijak bohatý a ani z náboženského hlediska nehrál tak velkou roli jako dny nadcházející. Na modrý pondělek následuje „žlutý outerek“. Proč žlutý? Někteří myslí, že se to vztahuje k středověkému obyčeji, dle něhož bankrotáři po celý rok museli nosit žluté klobouky, kteréhož mrzutého vyznamenání bývali toliko v outerý před velkonocemi sproštěni; aby
Situace: Kolem oblasti vysokého tlaku vzduchu nad střední a jižní Evropou k nám bude od západu až jihozápadu proudit teplý až velmi teplý vzduch. Ve čtvrtek začne od severozápadu přes naše území přecházet studená fronta, za ní k nám pronikne studený vzduch od severu. Jeho příliv bude slábnout a v závěru období se nad západní Evropou prohloubí brázda nízkého tlaku vzduchu. Předpověď na pondělí 29. března: Oblačno až zataženo, na jihovýchodě zpočátku polojasno. Na severu a severovýchodě místy, jinde ojediněle slabý déšť. Od západu zejména v Čechách ubývání oblačnosti, na západě Moravy a Slezska až později večer. Nejnižší