Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Policisté podle informací Práva odložili případ srážky dvou lyžařů na sjezdovce v Kašperských Horách, při které letos v březnu zemřel známý propagátor Šumavy Emil Kintzl (88).
Situace: Brázda nižšího tlaku vzduchu bude postupovat přes střední Evropu k východu a za ní se od západu rozšíří tlaková výše. Od čtvrtka bude do střední Evropy postupovat od západu další brázda nižšího tlaku vzduchu. V závěru období k nám bude proudit kolem tlakové níže nad Severním mořem teplejší vzduch od jihozápadu. Předpověď na pondělí 10. října: Oblačno až polojasno, na Moravě a ve Slezsku zpočátku až jasno a ojediněle nízká oblačnost nebo mlhy. Večer ojediněle slabý déšť. Nejnižší noční teploty 8 až 4 °C, na severovýchodě až 1 °C a ojediněle přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 15 až 19 °C, v 1000 m na horách
Karel Čapek: Kalendář Kniha Kalendář vznikla z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře. Je sestavena z autorových novinářských článků, psaných v letech 1919-1918. V těchto sloupcích se Karel Čapek představuje jako skvělý pozorovatel. Všímá si všeho – proměny krajiny během čtyř ročních dob, zvířat i hmyzu, vůně domu, železniční stanice, ale i věcí obecných i povah různých lidí. Některé sloupky jsou humorné, ale víc je těch přemýšlivých, pozorovatelských. Obojích bylo letos množství nevídané a požehnané. Pokud se hub týče, chovaly se dokonale;
U pramene Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky. Před časem za mnou přijela jedna raněná pastýřka z dalekého severu. Zazvonila na stanici se soumrakem a do ruky mi vtiskla kytici lučních květů. Bála se mého přiblížení. Když
Horažďovice na Klatovsku, kterými mnozí cestou na Šumavu jen projedou, si zaslouží alespoň krátkou zastávku. I za pár hodin se totiž dá stihnout to nejlepší, co pětitisícové městečko na Otavě nabízí - procházku malebným historickým jádrem, návštěvu muzea s novou expozicí minerálů, perel a zlata i výšlap na bájnou horu Prácheň, vzdálenou dva kilometry.
Zpěvák Marek Ztracený ze Železné Rudy se rozhodl pomoci dvouletému Adámkovi, který se narodil s jednostrannou artrézií microtia – s menším levým ouškem bez zvukovodu.
Věra Šplíchalová, 80 let, Kvilda Václav Vojtíšek, 75 let, Čkyně POHŘEBNÍ SLUŽBA PETR ŠÍSL, VIMPERK
Opravy budou probíhat od 6. do 17. 10. 2022
V plné polní v těžkém terénu? „Říkal jsem si, že jsem ze Šumavy a jsem zvyklý, ale bylo to horší než běžet na Libín,“ popisuje prachatický policista Josef Předota.
Ideální destinací na líbánky se obvykle míní třeba Mauricius, Maledivy či podobná exotika. Chorvatští novomanželé Kristijan a Andrea Ilicicovi však zatoužili po něčem netradičním. Svatební cestu tak strávili v rozpálené poušti v Mauritánii, mimo jiné jízdou ve vagónech naložených železnou rudou.
Život 62letého řidiče mopedu vyhasl v úterý ráno nedaleko Hartmanic na Klatovsku. Při nehodě se srazil s projíždějícím automobilem a utrpěl velmi těžká zranění, kterým na místě podlehl.
„Kdo nejedl zde brambor, nebyl na Šumavě.“ Tento více než sto let starý citát z turistického průvodce je velmi přesný. A ještě bych přidal další místní přísloví: „Brambory a zelí, šumavský svět celý.“ Pěstování brambor se omezovalo převážně na chudší podhorské a horské kraje Šumavy. Zemědělství bylo pro většinu obyvatel zejména vyšších horských oblastí spíše okrajovým zdrojem obživy. Vysoká poloha umožňovala pouze omezené pěstování brambor a ovsa. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování a obchod s dobytkem a mléčnými produkty. Hlavním zdrojem byla především těžba dřeva, práce ve sklárnách či domácí manufakturní výroba. I přesto měli i ti nejchudší obyvatelé
Déšť a oko Jedu z Churáňova na kole za hustého deště. Rozhodl jsem se vyzkoušet služební oblečení, které vyfasovali jen pozorovatelé z horských meteorologických stanic. Je to špičkový materiál do nepohody. Dojíždím k Hrbu nad Najmankou, tady prší opravdu hustě, na loužích se dělají bublinky. Tu a tam se lesknou hlavičky hřibů hnědých, ale hub teď roste v lesích tolik, že už je nesbírám. Stojím v tom dešti, poslouchám šum kapek dopadajících na bundu, do větví, do borůvčí a ostružiní. V hlubokých loužích po traktorech se tvoří kruhy, co kruh, to úniková cesta, možnost být
Strakoničtí vojáci předali tento týden 45 000 Kč do Vojenského fondu solidarity. Jednalo se o výtěžek z dálkového pochodu Military Death March, který vojáci uspořádali letos v dubnu na Šumavě. K oficiálnímu předání došlo v budově Generálního štábu v Praze. Peníze předal velitel strakonického útvaru plukovník Luděk Teger společně s jedním z organizátorů pochodu, praporčíkem Jaroslavem Nábělkem, předsedkyni výboru Vojenského fondu solidarity brigádní generálce Lence Šmerdové. „Chtěla bych poděkovat veliteli pluku, že podporuje své vojáky při realizaci tohoto skvělého projektu. Vojákům organizátorům děkuji za jejich elán a sílu, kterou věnují na pomoc druhým. Velice mě těší, že se opět
Neopatrná práce s pilou nebo obyčejné uklouznutí po vystoupení z auta. I tyhle případy řeší Horská služba a není jich úplně málo.
Úspěšná pátrací akce dnes v noci na Šumavě.
Riziko požáru na Šumavě ve stínu problémů s těžbou dřeva V uplynulých dnech začala státní správa NP Šumava šetřit škodu na životním prostředí na území lesů města Kašperské Hory. V důsledku zpracování polomů, deštivého počasí a těžké techniky zde došlo na ploše 1,6 hektaru ke vzniku hlubokých kolejí, rýh a výmolů. Smyslem této těžby bylo legálně zužitkovat hodnotu lesa náležejícího obecnímu vlastnictví, ale také zabránit dalšímu šíření kůrovce. Kůrovec není přítelem stromů, stejně jako není přítelem lidí zlatý stafylokok, jakkoli oba náleží do našeho ekosystému. Erozní rýhy nebo dopady kalamitní těžby dřeva mají v delším časovém horizontu
Podzimní Jaroslav Seifert Víš, ty břízo, co bych chtěl? Trochu zlata do klobouku. Krávy už nám spásly louku a ohýnek dohořel. Sedím schoulen u pasáčků, stoupá šedý dým. Včera ještě bylo léto, dnes je na podzim. Pro ty podzimní pastvy a ohníčky jsem měl i podzim velmi rád. Ze syté zeleně lesů zářilo červeně a žlutě zbarvené listí listnatých stromů a na polích v zeleni jetelů a mladého osení žloutla se hořčice. Vzduch byl prosycen příjemnou vůní kouře z mnohých ohníčků po celém okolí na polích zapálených, aby se na nich spálil škodlivý pýr a jiný plevel. Všude na
Ranní Březník Ikdyž v neděli brzy ráno za tmy po cestě na Modravu pršelo, po rozednění na Březníku se začalo sluníčko prodírat ranní mlhou a byla z toho super situace pro fotografování náladových snímků. Ranní mlhy se válely v jednom z nejhezčích údolí na Šumavě, z mlhy vykoukla i bývalá Kořánova hájenka. Z červených, již vymrzlých trav se v údolí ukazovali různé tvary pokroucených bříz a mrazových forem nízkých smrků. Nakonec se v závěru údolí objevil i nádherný Luzný a vlevo od něho vlevo Mokrůvka ... Prostě super ráno. Posílám pro pohlazení duše. Vláďa Hošek, fotograf {gallery}Jitka/rok2022/zari/bezn{/gallery} {jcomments off}
Ve dnech 14. až 19. listopadu se ve Vimperku uskuteční už osmý ročník česko-německo-rakouského literárního festivalu Šumava Litera, jehož cílem je zachytit literární produkci širšího území Šumavy a Bavorského lesa (i s původně historickými částmi Rakouska) vždy za uplynulý rok. Letos poprvé se koná pod záštitou českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky, a prvního náměstka hejtmana Jihočeského kraje Františka Talíře. „Festival bude zahájen v pondělí 14. listopadu v Městském kulturním středisku ve Vimperku a vyvrcholí v sobotu 19. listopadu hlavním celodenním programem a předvánočním knižním trhem v hotelu Zlatá hvězda a galavečerem s předáváním cen v Městském kulturním středisku.