Zprávy z internetu

Do oprav škod po zimě se pustili silničáři. Ve čtvrtek 20. října oznámili, že byly zahájeny stavební práce na hlavním tahu I/39 mezi Záhvozdím a Chlumem nedaleko Volar.

Jednání ekologických aktivistů, kteří se v roce 2011 přivázali Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka na Šumavě ke kůrovcem napadeným stromům a bojovali tak proti jejich kácení, se po více než deseti letech ukázalo jako úspěšné. Blokáda totiž připravila půdu pro život vzácného živočicha kornatce velkého, který byl na Šumavě naposledy objeven před sto lety.

Těsně u země pětistupňový mráz a ve výši hlavy o jedenáct stupňů více. Tak neobvyklý rozdíl teplot zaznamenali dnes (čtvrtek) ráno meteorologové na Šumavě. K zajímavému jevu došlo ba Blatném vrchu, ale i na řadě dalších šumavských stanic, například na Plechém, Boubíně, Churáňově a nebo Hojsově stráži.

  Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava. „Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava. Kornatec

[ Číst celou zprávu ]

  Rada města Vimperk na svém zasedání 17. října 2022 kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy):   Usnesení č. 859 Rada města souhlasí s cenami za svoz a odstraňování odpadu podobného komunálnímu na rok 2023 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle předloženého návrhu.   Usnesení č. 860 Rada města souhlasí se zplnomocněním společnosti Městské služby Vimperk, s. r. o., Steinbrenerova 6/2, 385 01 Vimperk, zastoupené jednatelem Mgr. Radkem Rubešem, k uzavírání smluv na svoz a odstraňování směsného komunálního odpadu s podnikatelskými subjekty.   Usnesení č. 861 Rada města rozhodla uzavřít

[ Číst celou zprávu ]

Někteří entomologové mu říkají velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Jde o kornatce velkého, broučka, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.

  Blokáda na Modravsku v roce 2011 zajistila život velmi vzácnému živočichovi Na Ptačím potoce se objevil kornatec velký             Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.          „Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a

[ Číst celou zprávu ]

  Správa železnic v úterý 18. října slavnostně ukončila opravu výpravní budovy ve stanici Vimperk. Objekt získal novou fasádu i moderní vnitřní prostory s bezbariérovým přístupem, do kterých se přesunuly toalety pro cestující. Celkové náklady stavby dosáhly výše 16,8 milionu korun, práce prováděla od loňského srpna společnost Edikt. Výpravní budova ve stanici Vimperk leží v podhůří Šumavy na lokální trati Strakonice – Volary. Pochází z roku 1893, právě dokončená oprava byla první výraznější stavební akcí za celou dobu její existence. Stavbaři zde provedli výměnu střešní krytiny včetně opravy tesařských a klempířských prvků. Dále došlo k částečné výměně oken a dveří

[ Číst celou zprávu ]

Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.

Významnou populaci velmi vzácného brouka kornatce velkého pozorují biologové poslední čtyři roky v Národním parku Šumava, kam se vrátil po víc než sto letech. Mimořádné vzácný živočich se v Česku vyskytuje pouze na několika místech - v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Moravskoslezských Beskydech. Tamní populace mají maximálně stovky jedinců. Šumavská populace se už počítá na tisíce a je jedinečná v celé střední Evropě. Šíření na Šumavě pomohla před 11 lety i blokáda v okolí Modravy, informoval ČTK Vladimír Dvořák ze správy parku.

  Od samého počátku potřeboval vlastník lesa zaměstnance, aby získával a hájil užitky z tohoto majetku. Jako zástupci ve výkonu vlastnického práva působili lovčí, což byl důležitý úřad, lesní (hajní), reprezentující buď velmi důležitou, anebo naopak sluhovskou funkci. V 16. a 17. století se vylepšovala a vyhraňovala lesní administrativa, a to nejdříve v královských, horních a církevních lesích. Došlo k rozlišení myslivce a lesního a nejprve na komorních panstvích se objevili (vrchní) lesmistři. Dále byli připomínáni lesní písaři, oborníci, bažantníci, mládenci, hlídači a sluhové. Nejstarší zmínky o osobách, kterým panovník svěřoval správu v oblasti lovu zvěře, pocházejí na našem území

[ Číst celou zprávu ]

  Poslední bělásci           Měl jsem čtyři dny směnu, nastoupilo tereziánské babí léto a tak jsem se ve třech volných hodinách vydával do okolí. V pondělí jsem došel na Zhůří, ale jdu-li pěšky, stihnu to vždy jen na okraj té náhorní louky a musím se hned vydat zpět, abych se dostal na stanici před ručním vysíláním. Za Poledníkem žhnulo zlato večera a trochu více vpravo se mračny prodírala Jezerní hora a Ostrý. Zpoza naskládaného dříví vyběhl malý zajíček a prchal do bezpečí. Když jsem docházel na stanici, už se dost stmívalo. V tu chvíli se ozvaly hlasy říjících jelenů. Jako

[ Číst celou zprávu ]

Adam Kašpar nejraději maluje nedotčenou krajinu. Nyní se pohybuje v šumavských lesích. Díky povolení od národního parku se může pohybovat i v prvních zónách, kam je turistům vstup zakázaný.

Léta osazoval křížky na různých místech Šumavy a v sobotu byl křížek odhalen jemu. Řeč je o legendárním Šumavákovi Emilu Kintzlovi. Jeho kříž se tyčí na vrcholu sjezdovky Lišák v Kašperských Horách, o jejíž rozjezd se zasloužil a kde bohužel jeho život i skončil. Zároveň je na stejném místě, kde má křížek i jeho syn Petr.

Léta osazoval křížky na různých místech Šumavy a v sobotu byl křížek odhalen jemu. Řeč je o legendárním Šumavákovi Emilu Kintzlovi. Jeho kříž se tyčí na vrcholu sjezdovky Lišák v Kašperských Horách, o jejíž rozjezd se zasloužil a kde bohužel jeho život i skončil. Zároveň je na stejném místě, kde má křížek i jeho syn Petr.

  Situace: Po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu nad severozápadní Evropou k nám bude proudit teplý vzduch od jihu až jihozápadu. V úterý začne přecházet přes naše území studená fronta od severozápadu. Za ní se ve středu taktéž od severozápadu k nám rozšíří tlaková výše, která bude v dalších dnech postupovat dále k východu až jihovýchodu. Koncem týdne počasí u nás začne ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu od západu.   Předpověď na neděli 16. října: V noci většinou oblačno a ojediněle, na horách na severu a severovýchodě místy slabý déšť. K ránu místy mlhy nebo nízká oblačnost. Přes den oblačno až polojasno, ráno a dopoledne místy mlhy nebo nízká

[ Číst celou zprávu ]

Zatímco na Chalupské slati stále pokračuje avizovaná oprava poválkového chodníku, na Soumarském rašeliništi je hotovo. Podle informací mluvčího Správy NP Šumava Jana Dvořáka se tam první turisté mohou projít po novém chodníku už o tomto víkendu.

Přispět k obnově příhraničí v Plzeňském kraji by mohly dotace na obnovu brownfieldů. O peníze ministerstva průmyslu a obchodu žádá z celé republiky 35 projektů, z Plzeňského kraje pak obec Srní a městys Všeruby. Srní chce obnovit památkově chráněný Královácký dvorec Antýgl z 18. století. Všeruby zase zbourat zdevastované objekty a místo nich postavit spolkový dům.

  Už máme posvícení, za dveřmi v síni. Jdeme pro řezníka, ať bije svini. Voda se vaří, v měděnce skáče zítra zas budeme dělat koláče. A co jich napečeme, ve dvou pecích, ty je pak rozneseš, Vašku po strejcích, když přijdeš do domu, dej pozdravení, že je zveme oba dva na posvícení. Když se ve vlahém říjnovém povětří vznášely pavučiny babího léta, bylo takříkajíc za dveřmi zmíněné už také „Havelské posvícení“, symbolizovalo poděkování za úrodu a vítání času klidu. Na zdárný průběh oslav obvykle dohlíželi zvolení a zvlášť respektovaní občané vesnice, tzv. stárkové a stárkyně. Stárek je odvozen od slova

[ Číst celou zprávu ]

Vyšší Brod, jedna z pomyslných vstupních bran na Šumavu, je znám zejména díky areálu cisterciáckého kláštera. Ten pochopitelně při naší návštěvě rovněž nemineme – ale kromě toho vystoupáme nad město ke starému poutnímu místu a krátce poté se zastavíme u působivých vodopádů.