Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Mráz, za který by se zima nestyděla, odstartoval páteční ráno. Na Šumavě klesly teploty až k minus 18 stupňům Celsia. Také v mrazové kotlině na Jizerce v Jizerských horách se teplota v noci dostala pod minus 16 stupňů Celsia.
Česko se v pátek probudilo do mrazivého rána, teploměry na většině míst ukazovaly od minus jednoho do minus pěti stupňů Celsia. Ojediněle bylo až sedm stupňů pod bodem mrazu. Nejchladněji bylo na Šumavě, kde meteorologové naměřili minus osmnáct stupňů Celsia. Podle ČHMÚ by se ale na víkend mělo oteplit.
Dnešní ráno v Česku je mrazivé, s teplotami většinou od minus jednoho do minus pěti stupňů Celsia. Ojediněle bylo až sedm stupňů pod bodem mrazu. Na Šumavě teploty v noci klesly až k minus 18 stupňům, uvedl kolem 07:00 na facebooku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle jeho předpovědi by se mělo na víkend přechodně oteplit.
![[ilustrační obrázek]](https://i3.cn.cz/7/1613375185_P202102150234001.jpg)
Praha - Dnešní ráno v Česku je mrazivé, s teplotami většinou od minus jednoho do minus pěti stupňů Celsia. Ojediněle bylo až sedm stupňů pod bodem mrazu. Na Šumavě teploty v noci klesly...
Běžkařská sezona pomalu končí, na Modravě naposledy vyrazí rolba Díky aktuální sněhové nadílce před víkendem naposledy vyrazí modravská rolba do terénu. Zákaz opuštět okresy skončí až v pondělí, upravené stopy a slunečného počasí na Modravě budou tedy využívat o víkendu pouze obyvatelé klatovského okresu. I kvůli uzavírce okresů většina ostatních obcí běžkařskou sezónu definitivně ukončila. Například na Žezelznorudsku si budou muset běžkaři vyšlápnout stopu sami. Řada obcí nemůže upravit běžkařské stopy také z důvody, že jim již skončily výjimky pro vjezd rolby do chráněné krajinné oblasti. Na otázky serveru iSusice.eu k tématu údržby Bílé stopy Šumava odpovídala Pavla Nývltová z Regionální rozvojové
Na cestě k hranicím, na Šumavě, ale také v Českých Budějovicích musejí řidiči počítat s řadou dopravních omezení. Hodně jich přibylo se začátkem hlavní stavební sezony.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Martin Leiš: Zaniklé šumavské noclehárny Mám rád fandy. A to všeho druhu. Zapálence, kteří si vyberou mnohdy opomíjené téma a s nadšením ho zpracují, přestože pro ostatní nemusí být vůbec zajímavé či nějak důležité. Mám raději monotématické knihy, které se věnují malinkatému úseku čehokoli, než ty, zachycující mnohorodý celek, ale protože nechtějí opominout žádnou jeho část, kloužou jen tak po povrchu. A právě proto nesměla v mé knihovně chybět útlá, ale zajímavá knížečka zachycující fenomén, o kterém se dočtete sice leckde, ale jen útržkovitě, jakoby mimoděk. Možná bude inspirací ostatním a dočkáme
Od 8. dubna 2021 bude stížený přístup do budovy Správy NP Šumava ve Vimperku. Probíhá rekonstrukce ulice 1.máje, která je tímto celá uzavřená od křižovatky s ulicí Nad stadionem.
O gruntu Korkusově u Solné Lhoty na Vimpersku jsou zmínky již z období kolem roku 1586, kde se později vyskytuje Korkusova Huť s huťmistrem Janem Korkusem. Když roku 1625 zemřel, zanechal po sobě nejen vdovu Dorotu a tři dítka – Kateřinu, Jiříka a Markétu, ale i poměrně velký dluh (147 zl.). Huť s dluhy po něm převzal dne 18. října 1625 jeho syn Jiří Korkus. Pro finanční nesnáze r. 1629 prodal svou louku ležící mezi vesnicemi Solnou Lhotou a Skláři Kašparovi Khübekovi ze vsi Sklář a r. 1643 huť opustil nadobro. Přes osm let byla pustá a teprve roku 1652
Pozdrav z Horního Cazova Byl jsem v Horním Cazově, bylo parádní počasí s dobrou viditelností a super mraky. Šel jsem od Českých Žlebů po Hornocazovské cestě k Dolnímu Cazovu, byl asi 1°C a na západě se krásně rýsoval zasněžený kužel Luzného, na který se dnes bohužel zase jen díváme jako za totality. V Cazově začínají kvést ve sněhu Devětsily bílé a další květena. Jaro je tady. Kolem Cazova chodil v padesátých létech Josef Hasil, přezdívaný Král Šumavy, který převáděl lidi do Německa. Jeho bratr Bohumil Hasil má za Holním Cazovem pomníček, kde byl 13. září 1950
Pro noční natáčení Policie Modrava v sušickém Kloubu bude potřeba sto lidí Od konce května se na jihozápad Čech opět vrátí známý režisér Jaroslav Soukup. Bude pokračovat s natáčením oblíbeného seriálu, který proslavil nejen šumavskou přírodu, Policie Modrava. Zahrát si v něm mohou i místní. Možnost účastnit se natáčení, vidět, jak takové natáčení probíhá a vydělat si i nějakou korunu, mají lidé žijící v místech natáčení. "Konkrétně například pro noční natáčení, které proběhne v Sušici v Tradičním kloubu v jednom letním dni, bude užito více než-li sto lidí ve věku cca od 18 – 38 let. Půjde přibližně o 50% holek a 50 % kluků. Kvůli aktuální epidemické situaci se bude registrace i casting
V 60. letech 19. století byla v Klatovech pouze německá tiskárna, která vydávala od roku 1863 do roku 1867 týdeník Bote aus dem Bӧhmerwald. Proto se klatovští vlastenci dohodli na tom, že by bylo dobré vrátit se k myšlence Čenka Bendla, který v 50. letech 19. století chtěl vydávat české noviny Šumavan. Nejprve bylo ale třeba založit českou tiskárnu. To se podařilo na podzim roku 1867. Ještě předtím však kupec, měšťan a klatovský vlastenec Ludvík Král poslal svého synovce Maxmiliána Čermáka do Prahy do tiskárny nabýt zkušenosti, aby pak mohl požádat o tiskařskou koncesi, která byla podmínkou založení tiskárny.
Už na Velikonoční pondělí večer se do Volar zase vrátila zima. Ulice města zasypal sníh. Stejné počasí panovalo také první dubnové úterý. A vypadá to, že sněhové přeháňky nejen ve městě pod Boubínem, jen tak neustanou. Minimálně tento týden budou pokračovat. Ranní teploty padaly až k mínus pěti stupňům a silnice byly místy dost kluzké.
Několik apartmánových domů, jejichž obyvatelé by měli na dosah přírodu národního parku Šumava, by mohlo vzniknout na pozemcích kousek od tábořiště Soumarský most u Volar na Prachaticku. Záměr vadí spolku, jenž upozorňuje, že apartmány jsou plánované blízko řeky, kde žije chráněná perlorodka.
Zasněžená Šumava********************************** Dnešní sněhová pokrývka na Bučině, Kvildě, Březníku a Horské Kvildě. {gallery}Jitka/rok2021/duben/sumava{/gallery} {jcomments off}
Kopřiva je v dnešní době trochu opomíjenou bylinou, přesto patří mezi ty nejléčivější. Obsahuje mnoho pro lidský organismus příznivých látek, například hořčík, třísloviny, železo, vitaminy, flavonoidy, organické kyseliny a mnoho dalších látek. Ověřte si její léčivou sílu v době jarní únavy a vyzkoušejte kopřivovou šťávu, možná budete překvapeni, jak lahodně chutná. Použité suroviny receptu: 80 stonků mladých kopřiv, 3,5 l vody, 15 dkg kyseliny citronové, 4 nakrájené citrony, 3,5 kg cukru Postup: Kopřivy opláchneme, zalijeme vodou, přidáme kyselinu citronovou, rozkrájené citrony a necháme přejít varem. Necháme 24 hodin odstát. Pak přecedíme a přidáme cukr a promícháváme až do rozpuštění. Přelijeme
Od konce května se na jihozápad Čech opět vrátí známý režisér Jaroslav Soukup. Bude pokračovat s natáčením oblíbeného seriálu, který proslavil nejen šumavskou přírodu, Policie Modrava. Zahrát si v něm mohou i místní.
Stejně jako většina překrásných velikonočních zvyků i pomlázka nese předlouhou tradici a její poselství přichází každým rokem s Božím hodem velikonočním jako na zavolanou. Pochválen buď Ježíš Kristus, tetičko, přišel sem k vám pro červený vajíčko. Vajíčko mně déte, nic se mně nesmjéte. Bodete-li se smáti, mosíte mně grécar dáti. A ve, stréčko, ve, tetičko, vetáhnite z vaše kapce grešličko. Asi nejznámějším a nejdodržovanějším zvykem u nás je koleda s pomlázkou v ruce. Dříve bylo pondělní vyšlehávání spleteným vrbovým proutím a výslužka doménou výhradně chlapců, dnes už ale běžně potkáte i dívky, které si jdou vykoledovat něco dobrého. Stará
Opět velikonoční pomlázka! Co je pomlázka? Od starodávna nazývá tak lid český jarní jívové, vrbové a lískové pruty spletené a vyzdobené červenými, bílými a modrými stužkami, na konci s pestrými třapci, jimiž hoši v pondělí velikonoční »vyhánějí lenost« ještě nevyspalým děvčatům, žebroníce za výkupné, za malovaná vajíčka, kraslice, kterým také říkají, jako vůbec velikonočnímu dárku, »pomlázka«. Pomlázkou nazývají rovněž vymrskání, šlehání toto a poněvadž se děje na pondělí velikonoční, jmenuje se i tento den pomlázkou, jinak také »červené pondělí« prý od červených, malovaných kraslic, nebo také »mrskaný pondělek«. Dnes na venkově i v městech jsou to žertovné zábavy mládeže,
A začneme starým zvykem. Zvláštní druh muří nohy znají v některých oblastech Šumavy. Tam naloupou z vrbového proutí posvěceného o Květné neděli v kostele tenké proužky kůry a čtyři díly z nich sestaví do tvaru propleteného kříže. Pět takových křížů pak opět sestavených do podoby většího kříže přibity o Velikonoční neděli na dveře stáje má zabránit můrám i čarodějnicím, aby uškodily domácímu dobytku. Podle evangelia přicházejí v neděli ráno ženy k Ježíšovu hrobu, ale kámen je od vchodu odvalen. Uvnitř nikoho nenacházejí, jenom lněná plátna a roušku, do kterých byla ovinuta Ježíšova hlava. V Čechách podle lidové tradice děvčata