Zprávy z internetu

  Máje se staví už celá staletí a naši předkové jimi vítali jaro. Především to ale byla oslava mládí, lásky a plodnosti. Ne náhodou považovali mravokárci májku za „věc nestydatou a nekřesťanskou“ a snažili se ji zakázat. Hezké tradice je třeba ctít. Sluneční paprsky probudily z letargie naše hormony, přišla doba aktivity, zábavy a lásky. Pojďme si proto připomenout májové tradice, které se vážou k poslednímu dnu měsíce máje. Když nadešel den kácení máje, to bylo většinou o poslední májové neděli, prováděla mládež ještě před vlastním kácením obchůzku obcí. V čele průvodu kráčela bíle oděná královna doprovázená skupinou nejrůznějších masek.

Nechyběli zde dřevorubci nesoucí dřevěné nástroje, myslivec, sedlák, žid, cikán, flašinetář atd. Všude mělo kácení máje zvlášť působivý charakter. Před máj nejdříve předstoupil žid a dával posunky najevo, že by chtěl máj koupit. Potom vyjednával s myslivcem, který většinou přijížděl na koni. Když se dohodli, myslivec přivolal dřevorubce a odešel společně s židem někam stranou, aby od něho inkasoval „litkup“ (odstupné; zapíjení uzavřené koupě). Mezitím začali dřevorubci kácet máj. Počínali si však velmi nešikovně. Náhle se objevil drážník s brusem a nabídl se, že jim nástroje nabrousí. Objevily se také ženy dřevorubců s obědem. Ten tvořily pilinami plněné vuřty, shnilá řepa, syrové brambory a další pochutiny. Za své kuchařské umění dostaly ženy odměnu v podobě výprasku. Za všeobecného zmatku se vrátil myslivec a hnal dřevorubce znovu do práce. Když se nakonec podařilo máj skácet, ihned když dopadl k zemi, řítili se k němu všichni přítomní, aby si vybojovali jeho ozdobný vršek. Ten, komu se to podařilo, byl potom obyčejně bohatě obdarován. V blízkosti máje se po celou dobu pohyboval také „hloupý August“, který se svými žertovnými kousky snažil rozesmát přihlížející diváky. Mladík, převlečen za kostelníka, obcházel přítomné s měšcem a vybíral od nich peníze. Když byl posléze padlý kmen máje vydražen, přivedl myslivec májovou královnu. Byla to do bílých šatů oděná dívka se zlatou korunkou na hlavě, která v rukou nesla čerstvý, barevnými fábory a cigaretami ozdobený stromek. Myslivec potom ještě společně s brusičem nůžek odvedl májovou královnu za doprovodu kapely, jásotu dřevorubců a také jejich žen do kostela. Ještě před vlastním ukončením májového věnečku byl vydražen také stromek májové královny. Posléze se všichni odebrali do hospody, kde se při muzice veselili až do pozdních večerních hodin. Slavnost pořádaly ve třicátých letech německé spolky a ne zřídka se do ní začleňovaly nové prvky, např. divadelní scénky, průvod maskovaných postav z pohádek, ale i dětské tradiční hry, místní tance v podání krojované mládeže aj. Také přijížděl k máji kočár s májovou královnou, jejímž partnerem se stal mládenec, který získal vršek máje.   Zdroj: HADWICH, Rudolf:-  Reitendorf imTesstal. Deustch–mähr. Heimat 9, 1923, s. 164 – 173 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora