Zprávy z internetu

  Již téměř pět tisíc let doprovázejí lidstvo hlasy zvonů. Odměřují lidem čas, zvou je k modlitbě, volají do práce či do boje. Doprovázejí člověka i na jeho poslední cestě. Bijí na poplach, nebo oznamují příchod svátků. Moderní doba jako by se jich nedotkla – hlas zvonu se za celá ta tisíciletí nezměnil a vzbuzuje v nás stejné emoce, jaké budil v našich předcích. Řehtačky. Do Říma sotva zvony uletěly, řehtačky kluků vsí se rozezněly. Vod domu k domu táhli pěkně v hejnu, dům vod domu řikanku vedli stejnou. Brzo po ránu na Velkej Pátek rány na dveře budily první

[ Číst celou zprávu ]

  Situace: Před studenou frontou, která přejde během pátku přes naše území k jihovýchodu, k nám bude ve čtvrtek proudit od jihu teplý vzduch. Za frontou k nám bude kolem tlakové výše nad severní Evropou proudit studený vzduch od severu až severovýchodu. V neděli začne počasí u nás částečně ovlivňovat tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry nad východní Evropou, postupně se bude přesouvat k jihu. V příštím týdnu bude příliv studeného vzduchu na naše území slábnout a nad střední Evropou se bude udržovat nevýrazné tlakové pole.   Předpověď na čtvrtek 14. dubna: Většinou oblačno, na východě zpočátku skoro jasno. Později

[ Číst celou zprávu ]

  Poklepáním základního kamene začala stavba východního obchvatu Vlachovo Březí. Stalo se tak ve středu 13. dubna. Občanům města na Prachaticku se díky tomu výrazně uleví od dopravy a zároveň se jim zvýší kvalita bydlení. První řidiči se po nové komunikaci mají projet na konci roku 2023. Na investování stavby za 163 milionů se podílel Jihočeský kraj částkou 161,7 milionu a město Vlachovo Březí částkou 1,3 milionu korun. Hejtman Martin Kuba uvedl, že odvedením tranzitní dopravy se ve Vlachově Březí sníží zejména hladina hluku, který tamní občany velmi obtěžuje. „Absence obchvatů měst a obcí na jihu Čech nás dlouhodobě trápí.

[ Číst celou zprávu ]

  Honění Jidáše připomíná zradu jednoho z Kristových učedníků. Jde o poměrně starý zvyk. Začínalo se v kostele, za Jidáše se obvykle vybíral chlapec s ryšavými vlasy, a když dal během bohoslužby kněz pokyn, Jidáš vyběhl ven pronásledován omladinou s řehtačkami. Zastavovali u všech stavení a koledovali, část darů šla zpět na kostel. Obyčej tzv. honění Jidáše bývá mnohými badateli považován za jednu z nejstarších českých velikonočních her, která se v 16. století stala součástí liturgických obřadů konaných na Zelený čtvrtek a později dala vzniknout oblíbené dětské zábavě, udržované na venkově ještě v 1. polovině 20. století. Na Zelený čtvrtek

[ Číst celou zprávu ]

  Na Zelený čtvrtek se na připomenutí Jidášovy zrady pečou velikonoční jidášky (někde ovšem už ve středu, aby se ve čtvrtek mohly jíst za svítání). Typické velikonoční pečivo z kynutého těsta má většinou tvar krouceného provazu (symbolizuje tak to, že se Jidáš po zrazení Krista oběsil). Jidáše se tvarovaly i do podoby různých zvířátek, mláďátek a ptáčků, aby přivolaly jaro. Kdo jedl Jidáše na Zelený čtvrtek, byl po celý rok chráněn před hadím uštknutím.   Velikonoční jidášky (Kvilda): Suroviny: 500g polohrubé mouky 250 ml smetany 2 žloutky 12 dkg cukru krupice 10 dkg rozpuštěného sádla 1 droždí (kvásek) 1 lžička

[ Číst celou zprávu ]

Teploty na jihu Čech v pondělí 11. dubna ráno klesly na některých místech hluboko pod bod mrazu. Nejchladněji bylo na Šumavě, kde na Březníku naměřili minus 14,3 stupně Celsia. Teplotní rekord pro tento den padl na šumavské Horské Kvildě, nový činí minus 9,8 stupně Celsia. Původní nejnižší hodnota tam byla minus 8,2 stupně z roku 1992.

  Zimní snímky ze Šumavy Foto: Vláďa Hošek {gallery}Jitka/rok2022/duben/suma{/gallery}  {jcomments off}  

České Budějovice - Teploty na jihu Čech dnes ráno klesly na některých místech hluboko pod bod mrazu. Nejchladněji bylo na Šumavě, kde na Březníku naměřili minus 14,3 stupně Celsia....

  Do pestré mozaiky velikonočních příprav na tyto svátky patří lidové zvyky, které bychom si chtěli uchovat i po další léta. Bohužel dnes tradice ustupují do pozadí a stále méně lidí si uvědomuje, proč se Velikonoce vůbec slaví. Mnoho zvyků se však zachovalo jen na vesnicích nebo je už nemáme v povědomí vůbec. Je jich více než o Vánocích. Budeme si je každý den trochu přibližovat až do Velikonoc. Bohaté velikonoční tradice, v nichž se mísí staré pohanské rituály s křesťanskými svátky Ježíšova ukřižování a vzkříšení, se většinové společnosti pomalu scvrkávají na vajíčka a pomlázku. Zatímco o Vánocích ze sebe

[ Číst celou zprávu ]

Vojenské lesy a statky (VLS) tento týden poprvé zkušebně plavily dříví opraveným Želnavským smykem na Šumavě. Na rekonstrukci technické památky pracovaly tři roky. Pro veřejnost nabídnou ukázku plavení dříví téměř čtyřkilometrovým kanálem premiérově 7. května.

Upozorňujeme návštěvníky, že budova návštěvnického centra Kvilda bude do 13. dubna 2022 uzavřena. Děkujeme za pochopení

Vážení diváci, vítejte u čtrnáctého vydání Vimperského zpravodajství. V dnešní první reportáži se podíváme na zahájení výstavy Malované verše žáků výtvarného oboru Základní umělecké školy Vimperk. Šumavský zapsaný spolek připravil ve čtvrtek 31. března komponovaný večer s názvem Zvyky na staré Šumavě. Tomu se věnujeme v další části vysílání. Dále uvidíte záznam z vernisáže výstavy obrázků Detektivní příběh, spojené s vyhodnocením této soutěže. Nebude chybět ani reportáž z dalšího vítání nových občánků města Vimperk, které proběhlo ve středu 6. dubna od 15:30 hodin. Jak se dařilo vimperským hudebníkům v okresních a krajských kolech soutěže základních uměleckých škol, vám prozradí Pavel

[ Číst celou zprávu ]

Nová Pec (Prachaticko) - Vojenské lesy a statky (VLS) poprvé zkušebně plavily dříví opraveným Želnavským smykem na Šumavě. Na rekonstrukci technické památky pracovaly tři roky. Pro...

Tání sněhu a očekávaný déšť rozvodní v následujících hodinách řeky tekoucí ze Šumavy a Jizerských hor, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jeho upozornění před vzestupem hladin na jihovýchodě Plzeňského kraje, západě Jihočeského kraje a ve východní polovině Libereckého kraje platí od středečního večera do neděle.

Praha - Tání sněhu a očekávaný déšť rozvodní v následujících hodinách řeky tekoucí ze Šumavy a Jizerských hor, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jeho upozornění...

    ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK        Jan Antonín Mager: Rozmanitosti z prachatické minulosti              Malá velká kniha. Tedy alespoň pro mě. O Prachaticích toho mám poměrně dost, skoro všechno, co vyšlo za posledních sto let. Ale tady je tak nějak to, co se do nich nedostalo. Buď o tom nikdo nevěděl, nebo to stálo na okraji zájmu. Přitom jde mnohdy o věci tuze zajímavé až unikátní. Je to takový ten kousek, kdy vás mrzí, že jste u konce.          Bohužel stejně jako jiné knihy vydané Prachatickým muzeem je náklad tuze malý, pouhých dvě stě kousků, a tak kdo zaváhá nečte. Doporučuji

[ Číst celou zprávu ]

  Ať už patříte mezi věřící nebo ateisty, upéct na Velikonoce beránka je dnes již tradicí. Symbol beránka se během staletí trvale usadil v povědomí národů jako symbol Velikonoc. Proč právě beránek, když základním symbolem křesťanství byla ryba? Před ustanovením křesťanství jako oficiálního náboženství se rituálně obětovalo kromě beranů a ovcí také mnoho jiných zvířat, tak proč právě beránek postupuje za lidstvo krutou oběť na kříži? Beránek patří k nejtypičtějším symbolům Velikonoc, a to jak ve křesťanském, tak i v židovském pojetí. V židovském pojetí představoval beránek především oběť, jejíž krví natřeli Izraelité dveře svých obydlí, což mělo ochránit jejich

[ Číst celou zprávu ]

Správa národního parku Šumava instalovala třicet informačních tabulí, které mají podobu pultíku, na němž je jakoby nahodile otevřené rodinné fotoalbum. Deska obsahově propojuje texty a obrázky s přímo daným místem.

Lyžařské areály Lipno a Zadov, největší zimní střediska v jihočeské části Šumavy, byly v provozu více než sto dní a sezonu si chválí. Spokojení jsou i na rakouském Hochfichtu, kam lyžaři z kraje s oblibou jezdí.

  Historické album Šumavy – panely fotokniha            Správa národního parku Šumava instalovala třicet informačních tabulí, které mají podobu pultíku, na němž je jakoby nahodile otevřené rodinné fotoalbum. Deska obsahově propojuje texty a obrázky s přímo daným místem.          Tým, jehož členové se dlouhodobě danému tématu věnují, vytipoval 30 zaniklých osad rozesetých po celé Šumavě a ty byly zdokumentovány a označeny v terénu. Fotodokumentaci poskytly: Museum Fotoateliér Seidel v Českém Krumlově, Emil Kintzl z Kašperských Hor, Kamil Klusák z Volar, publicista Zdeněk Roučka z Plzně.          Texty sestavil z archivních materiálů šumavský průvodce Josef Pecka a Josef

[ Číst celou zprávu ]