Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Plánujete výlet za sněhem? V okolí Železné Rudy je spousta míst vhodných pro běžkování, ale také pro milovníky chůze po křupavém sněhu.
Vánoční čas si málokdo z nás umí představit bez rozzářených vánočních stromů, které jsou na každém veřejném prostoru, kdyby nebylo spisovatele a novináře Rudolfa Těsnohlídka, který ji díky dojemnému vánočnímu příběhu zavedl poprvé v Brně. Co se tenkrát stalo? Roku 1919, u Bílovic nad Svitavou, kde Těsnohlídek tehdy žil, den před Štědrým večerem se Rudolf Těsnohlídek spolu s přáteli vypravili do lesa pro vánoční stromek. V lese uslyšeli pláč, a když došli na místo, odkud se pláč ozýval, našli opuštěné malé děvčátko, které bylo téměř zmrzlé. Dítě dopravili na četnickou stanici. Po několika dnech byla vypátrána matka dítěte, které dostalo
V letošní zimní sezoně vyjedou na své trasy zimní spoje čtyř linek, umožňující přepravu zimního vybavení. V provozu budou od 18. prosince 2021 do 13. března 2022 a spojí většinu velkých regionálních měst se zimními lokacemi Jihočeského kraje. Konkrétně se jedná o spojení Českých Budějovic a Českého Krumlova s Lipnem nad Vltavou. Tato linka kromě víkendového provozu pojede i v období jarních prázdnin pro tyto dva okresy. Cestující, kteří se prokáží platným jízdním dokladem mají nárok na slevu 30 % z jednodenního skipasu ve skiareálu Lipno, kde je pro návštěvníky připraveno mnoho zajímavých aktivit. Druhá linka spojí České Budějovice, Prachatice
V pátek 17. prosince poprvé vyjíždí na svou trasu Skibus Železná Ruda. Bude bezplatně vozit návštěvníky lyžařských středisek v západní části Šumavy. Provozuje ho Z-Group bus, divize ČSAD autobusy Plzeň.
Noviny ve formátu PDF můžete číst po kliknutí na obrázek:
Rada města Vimperk na svém zasedání 13. prosince 2021 kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 1146 Rada města rozhodla řešit umístění reklamního banneru na prodej vánočních ryb dle podané žádosti od V. B., bytem Zámek 32, Vimperk o zvláštní užívání místní komunikace ul. Nádražní, na zábradlí mostu na kruhovém objezdu ve Vimperku, na pozemku parc. č. 976/8 a parc. č. 1108/8 v k. ú. Vimperk, v období od 10.12.2021 do 24.12.2021 podle platné obecně závazné vyhlášky města Vimperk č. 5/2019 o místních poplatcích ve znění pozdějších novelizací (poplatek za
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Květa Šabatková: Jizva pod Čepicí Další z knih o Šumavě, která by mi jistojistě unikla, nebýt toho, že mi ji kdosi nechal ve volarské knihovně, že prý podobné knihy sbírám. A měl pravdu. Čepice je šumavský kopec a tou jizvou je hranice. Nejprve jazyková, pak říšská a později protektorátní. Začínal jsem to číst trochu s despektem a bohužel často oprávněným. Přeci jen to vyšlo v roce 1985 a tehdejší vnímání světa je tam dost znát. Tedy ne, že by sudeťáci byli krvelačnější než v jiných románech o té době, ale rusové, američani, odbojáři, zrádci a
První body ze světového poháru pro Tomáše Kalivodu Vynikajícího sportovního úspěchu dosáhl hned na úvod zimní sezóny reprezentant ČR v běhu na lyžích, závodník Ski klubu Šumava Vimperk, Tomáš Kalivoda. Na svém prvním letošním startu ve světovém poháru ve švýcarském Davosu si nejprve skvělou kvalifikační jízdou ve sprintu volně zajistil postup mezi bodovanou třicítku nejlepších. Poté si po odvážném výkonu ve čtvrtfinále, kdy se pohyboval většinu závodu na úrovni postupových pozic, dojel pro páté místo v rozjížďce a tím si zajistil celkové 24. místo. Dosáhl tak na první individuální body ze světového poháru ve své
„Všechno má svůj konec, pouze jitrnice dva.“ Jaroslav Seifert: Zabijačka Stařičká Muso z Illiady, volám tě dneska postaru. Kde jsi tak dlouho? To bych hlady umřel nad mísou ovaru. No sláva! Konečně jsi tady! Kdo? Snad ne slavná Musa ona? Ach ne, jen nastrouhaný křen. A z kotle pára libovonná stoupá v obláčcích do oken; tu na světě nic nepřekoná. Zpívám dál k poctě zabijačky: k smrti rád chřupku na oušku, Teď hodně křenu, a jen plačky beru si kousek laloušku. Musí být horký z naběračky. Jak se ten vepřík mohl vtělit v ty vůně čerstvé tlačenky, chuť jaterniček, tmavých
Podívat se s průvodcem do divočiny na běžně nepřístupná místa nebo splout Teplou Vltavu. Právě o to byl letos při návštěvě Šumavy mezi turisty největší zájem, padlo tak i pár rekordů. Celkově ale do národního parku letos zavítalo o něco méně lidí než v předchozí sezoně, která byla extrémní.
Bílá strž v údolí Bílého potoka je nevyšší vodopád na české straně Šumavy. Vodopád se nachází ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci, ve které se zachovaly zbytky původního lesa.
V kalendáři máme svatou Lucii – nositelku světla – zapsánu 13. prosince a podle staré pranostiky Svatá Lucie noci upije a dne nepřidá. Toto datum k pranostice moc nedává smysl. Je to tím, že v 16. století se přešlo z juliánského kalendáře na gregoriánský a její svátek se nám posunul. Za juliánského kalendáře se totiž sv. Lucie slavila v předvečer štědrého dne – tedy 23. prosince. Tradiční obchůzky, které již téměř zcela vymizely a které se drží dnes spíš už jen ojediněle, a to většinou v horách a na Moravě, se odehrávají právě 23. prosince, a to i přes
Když se po první světové válce na Šumavě začalo péct vánoční pečivo, byly to především vanilkové rohlíčky, linecké koláčky, pracny a zázvorky. Nutno předeslat, že formičky na tato pečiva byly poměrně velké. Plechové formičky na pracny měřily 10 – 12 cm, linecké se příliš nelišily od hnětýnkových a vanilkové rohlíčky se vyklápěly z dřevěné formy o rozměru 8 -10 cm. Ostatně – ještě dnes je můžeme najít v leckteré komoře opatrované se vzpomínkou na babičku. Vyráběli je místní řemeslníci a těm záleželo především na festovní práci. Snad to bylo i z úsporných důvodů, kdopak měl tenkrát čas vypichovat nějakou
V blízkosti slunovratu symbolizovala konec tmavých dnů, proto byla slavena jako symbol světla. Třináctého dne měsíce prosince se slavil svátek mučednice svaté Lucie. Nebývalo tomu tak vždy. V časech, kdy ještě platil juliánský kalendář, vycházel svátek sv. Lucie na třiadvacátého. Proto také dávné pranostiky pravily, že svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc, nebo že svatá Lucie noci upije, neboť od tohoto dne se začala noc pomalu, ale jistě krátit. Když ovšem v roce 1582 reformoval papež Řehoř kalendář, připadl svátek sv. Lucie právě na onoho třináctého, což naše poněkud zmatené předky vedlo ještě ke zmatenějším
Společnost Švarctrans představuje veřejnosti nové jízdní řády pro pravidelné autobusové linky z (Kvildy) Vimperka a Prachatic do Prahy a zpět, platné od neděle 12. prosince. Společnost na facebooku zároveň informovala: „Zakoupili jsme luxusní autobus Setra, kterým Vás svezeme na trase Vimperk – Praha a zpět.“
Lyžařské areály na Šumavě zahajují svoji sezonu, jelikož jsou již příznivé sněhové podmínky. Se sněhem jsou ale také spojeny povinnosti řidičů, kteří musí dbát na správné zimní obují a právě na to se zaměřuje nyní policie.
Problém by neměl být s velkou sérií nových vlaků pro České dráhy, které mají zajišťovat linku Beroun - Klatovy.
Nijak růžově to nevypadá se zaplněním hotelů na Českokrumlovsku na vánoční svátky. Zatímco v dobách před covidem v tomto období praskaly ve švech, nyní někde ani nevědí, jestli bude mít cenu otevřít. Na Šumavě je situace o poznání lepší - například na Kvildě bude přes svátky téměř zaručeně plno.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Ossi Heindl: Karel Klostermann a mraveniště Je to ze Šumavy. Ostatně proto jsem to četl. A dočetl. Ale bylo to těžké. Něco mezi Pokladem na Stříbrném jezeře, Rychlými Šípy a životopisem Karla Klostermana. Možná to bylo i tím, že zrovinka před tím jsem četl hned několik hodně dobrých knih po sobě. Teď jsem měl co chvíli silný pocit, že takto lidé mezi sebou nemluví, takto nelogicky nejednají a vůbec že některé věci a události jsou dost přitažené za vlasy. Těžko říci, jak dalece celkový výsledek ovlivnil překlad. Ale je pravda, že jsem to dočetl až
Středeční ráno bylo na horách většinou slunečné (s výjimkou hor na západě území) a místy i pěkně mrazivé. Na Šumavě leželo od 10 do 40 cm a na hřebeni 50 až 65 cm sněhu, v Krušných horách nejčastěji od 10 do 25 cm, ale na hřebeni kolem Klínovce a Fichtelbergu je 25 až 35 cm sněhu, v Jizerských horách 15 až 40 cm, v Krkonoších 15 až 35 cm a na hřebeni 35 až 45 cm, v Orlických horách 10 až 35 cm, v Jeseníkách 10 až 35 a na hřebeni okolo 50 cm, v Beskydech 5 až 15





