Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Výzkum ukázal, že stovky let staré stromy rostou i na dalších místech známého šumavského pralesa, kde se nyní může těžit. Národní přírodní rezervace Boubínský prales zabírá plochu přibližně 670 hektarů. Její část, kde se nyní nesmí zasahovat, se rozkládá na 140 hektarech. Odborníci na základě výsledků výzkumů navrhují bezzásahové jádro ještě rozšířit.
Některé lokality v šumavském národním parku v létě navštívilo méně lidí než v minulých letech. Například k Tříjezerní slati, která se nachází u Kvildy na Prachaticku, se přišlo podívat zhruba 35 000 lidí. Loni jich bylo téměř 65 000. ČTK to řekl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Zatím neznámý pachatel poškodil v noci ve městě dva světelné anděly, které jsou součástí vánoční výzdoby. Před časem řešili podobný případ na Tachovsku, tam ale někdo vánočního anděla ukradl.
Horská služba Šumava se nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku.
Covidová epidemie urychlila v Železné Rudě na Šumavě trend měnit hotely na apartmánové byty, které pak investor rozprodá. Podle vedení města je třeba proti tomu bojovat, protože běžný turista, který na koupi bytu nemá, pak může mít v budoucnu omezenou šanci najít ve městě krátkodobé ubytování.
Uvidíte-li divočáka, který má žlutý obojek, nestřílejte ho, žádají Němci myslivce na Šumavě i v jejím okolí. V Národním parku Bavorský les se totiž pustili do unikátního projektu. Sledují divočáky pomocí GPS vysílačů, aby zjistili, jak velký mají akční rádius, a informace pak využili v boji s velmi nebezpečným africkým morem prasat. Na výsledky německých kolegů čeká se zájmem i česká strana.
Na Šumavě se dá v těchto dnech vyrazit i na běžky. I když sněhová pokrývka není ideální a navíc přichází oteplení, některé trasy jsou stále upravené. Podívejte se na aktuální fotky z okolí Gerlovy Hutě.
Horská služba Šumava se nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku. Každoročně sem totiž chodí stovky lidí.
Uvidíte-li divočáka, který má žlutý obojek, nestřílejte ho, žádají Němci myslivce na Šumavě i v jejím okolí. V Národním parku Bavorský les se totiž pustili do unikátního projektu. Sledují divočáky pomocí GPS vysílačů, aby zjistili, jak velký mají akční rádius, a informace pak využili v boji s velmi nebezpečným africkým morem prasat. Na výsledky německých kolegů čeká se zájmem i česká strana.
Šumava, 28. prosince 2021 – Letos se Horská služba Šumava nerozloučí s rokem 2021 tradičně pořádaným sjezdem s pochodněmi po nejprudší sjezdovce Špičáku.
Smutné ráno v úterý zažili obyvatelé Železné Rudy, když zjistili, že jim někdo v noci zničil nové anděly. Vandalové už zřejmě neznají mezí.
O andělech Padá první těžký sníh. Na ulici před školou TGM se pracuje. Klečí tam čtveřice chlapíků. Vybírají z hromady dlažební kostky, každou potěžkají, někdy si s ní i pohodí a zatlačí ji trochu do písku k už seřazeným ostatním kostkám, aby doplnila prostou mozaiku budoucí dlažby. Když se na ně dívám, bolí mě z představy, že bych tam klečel místo nich, kolena. Kladívka ťukají, zvoní a silnice i chodníky se pomalu a nenápadně vyplňují, posunují se dál a dál. Tu zaslechnu nápěv. Jeden z dlaždičů, ten nejbližší si cosi prozpěvuje. Míjím jej a
Správa Národního Parku Šumava upozornila v minulých dnech na projekt Herwart II, podle něhož by se mohla rozšířit bezzásahová zóna Boubínského pralesa.
Více než deset let čeká developerská společnost Trigema na to, aby mohla vybudovat moderní lyžařský areál na Samotách v Železné Rudě. Mluví se o investici až za 700 milionů korun. Věc se zasekla na ani ne hektarovém pozemku, který je v Národním parku Šumava a firma ho potřebuje k vybudování lanovky.
Na Šumavu se vracejí mokřady. K obnově přispívá zejména projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který je nyní přesně v polovině. Díky němu se daří vracet na Šumavu prameniště i rašeliniště. Za dva roky projektu se podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. To s sebou přináší i výskyt vzácných živočichů.
Na Šumavu se vracejí mokřady. K obnově přispívá zejména projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který je nyní přesně v polovině. Díky němu se daří vracet na Šumavu prameniště i rašeliniště. Za dva roky projektu se podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. To s sebou přináší i výskyt vzácných živočichů.
Ochrana vzácných přírodních památek není otázkou sentimentality, nýbrž povinné úcty. Karel Čapek: Prosba o milost (1928)
Kácet nebo ponechat přirozenému vývoji lesní porosty v Národní přírodní rezervaci Boubínský prales i mimo jeho oplocené jádro? To je otázka, která v roce 2019 vedla dokonce až k demonstraci před budovou Správy Národního parku Šumava ve Vimperku. Její účastníci tehdy požadovali zintenzivnění kácení a zastavení kůrovce v převážně smrkových lesích obklopujících zbytky původních pralesů. Správa NP Šumava naopak bezzásahovost v rezervaci rozšířila a právě dokončený projekt pracovně nazvaný Herwart II přinesl opravdu nové a pro pochopení historie a dynamiky lesa důležité poznatky, které v mnohém potvrdily správnost postupu Správy NP Šumava. „Detailně jsme analyzovali letokruhy více než 2000
Plátek čerstvé nadýchané veky, salát nebo pomazánka, kolečko salámu, ozdoba ve formě petrželky, rajčete, okurky a plátku vejce… To je tradiční obložený chlebíček. Český chlebíček. Svůj původ má totiž v Praze. A nikde jinde na světě se s takovýmto pojetím nesetkáte. Této lahůdce, bez které si dnes ani neumíme představit žádnou oslavu, dal „život“ Jan Paukert…. Obložený chlebíček je synonymem oslav a setkání. Na chlebu obloženém masem si prý pochutnával už Napoleon, na naše území „chlebíčky“ dorazily přes Německo až ve druhé polovině 19. století. Představoval je krajíček černého chleba s plátkem slanečka a cibulí. Nad chlebíčky, v jaké
Silvestr Jak zrnko písku na dně Vltavy uplejvá rok, kdo jen ho zastaví? Zezhora zářej hvězdy, zas a zas jak slyšela bych vodsejpat se čas. Co mučilo mě, čas už vodestál. Trápení přejde, srdce tluče dál. Rok vodnese, co bolelo tě snad, jednou i dech ti veme napořád. Co minulo, nevolej nazpátek. Za dveřma čeká novej začátek. Hvězdy se třpytěj – co přijde, kdo ví? Neptej se nic, čas sám ti vodpoví. Kdybych sebedýl hvězd se měla ptát, Ten nahoře už ví, kam mám se brát. Změna ročních období a fenomén zimního slunovratu byly v historii vždycky spojeny s





