Zprávy z internetu

  Ať už patříte mezi věřící nebo ateisty, upéct na Velikonoce beránka je dnes již tradicí. Symbol beránka se během staletí trvale usadil v povědomí národů jako symbol Velikonoc. Proč právě beránek, když základním symbolem křesťanství byla ryba? Před ustanovením křesťanství jako oficiálního náboženství se rituálně obětovalo kromě beranů a ovcí také mnoho jiných zvířat, tak proč právě beránek postupuje za lidstvo krutou oběť na kříži? Beránek patří k nejtypičtějším symbolům Velikonoc, a to jak ve křesťanském, tak i v židovském pojetí. V židovském pojetí představoval beránek především oběť, jejíž krví natřeli Izraelité dveře svých obydlí, což mělo ochránit jejich

prvorozené před desátou egyptskou ranou. Co to je? Mojžíš faraonovi slíbil, že už za ním nepřijde. Než ale odešel, řekl mu: „O půlnoci umře každý prvorozený syn v Egyptě, od syna faraona až po syna obyčejného otroka.“ Jehova vzkázal Izraelitům, aby si připravili zvláštní jídlo. Řekl jim: „Zabijte ročního beránka nebo kozlíka a dejte trochu jeho krve na rám dveří svého domu. Upečte maso a snězte ho s nekvašeným chlebem. Mějte obuté sandály a buďte oblečení na cestu, abyste mohli okamžitě vyrazit. Tuhle noc vás osvobodím.“ Izraelité se rozdělili do rodin a kmenů a za úplňku vyšli z Egypta. Bylo jich 600 000 mužů a spousta žen a dětí. Šlo s nimi taky hodně dalších lidí, kteří chtěli uctívat Jehovu. Izraelité byli konečně svobodní! Aby si připomínali, jak je Jehova osvobodil, jedli to zvláštní jídlo každý rok. Začalo se mu říkat Pesach. Poté se beránek stal obětní připomínkou památky vyvedení židovského národa z egyptského otroctví. V křesťanství symbolizuje beránek památku Ježíše Krista, „Beránka Božího“, který byl obětován na kříži, což se projevilo i v jeho zobrazování. „Zmrtvýchvstalý Kristus byl symbolizován beránkem s vítěznou korouhví. Stejný význam měl i bílý praporec s červeným křížem. Beránka doplňovaly na znamení mučednictví palmové ratolesti nebo řecká písmena alfa a omega, symbolizující život věčný.“ Beránek se tak stal symbolem čistoty, nevinnosti a v náboženském pojetí i poslušnosti vůči Bohu. Původně byl beránek pečeným masitým svátečním pokrmem, což souviselo s jinými podmínkami, především s větším důrazem na chov a zemědělství. Postupem času docházelo ke změnám, kdy „stáda ovcí a koz na vesnicích vystřídaly výnosnější chovy krav a prasat“, a také k rozvoji v průmyslu, což způsobilo nahrazení tohoto pokrmu z pečeného beránka za beránka připravovaného z kynutého nebo piškotového těsta. Jeho dominanci na svátečním velikonočním stole to však nezměnilo. Beránek je od doby Ježíše symbol pro jeho následovníky. Je označením vyjadřujícím, že jde o lidi, kteří znají hlas svého Pána, jdou za ním, ať jde kamkoliv a jsou v případě potřeby připraveni se obětovat. Přitom mají i potřebné vůdcovské schopnosti. Ježíš byl v tomto ohledu první člověk s touto rolí. Ale nebyl jediný. Beránek se tak stal prostředkem a symbolem záchrany. Beránek však v roli oběti za život lidí vystupuje ještě mnohem dříve. Zdroj: VAVŘINOVÁ, V. Malá encyklopedie Velikonoc, s. 206-207, ADAM, Adolf. Liturgický rok. Historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1997 Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)