Zprávy z internetu

Lidé na Šumavě opět truchlí, ve věku 62 let zemřel dlouholetý starosta Modravy Antonín Schubert.

Josef Hasil měl strážit hranice, ale naopak přes ně pomohl přejít desítkám lidí na cestě za svobodou. Uprchl z kriminálu, natočili o něm film.

       Sny o loučení        Slunce klesá za polozavřenými žaluziemi, vždy se zhoupne o patro níž. Trochu mě to děsí jako nevyhnutelnost čehokoliv. Raději vycházím ven. Slunce se odráží v krystalech jinovatky jak v bílých plachtách. Tu a tam se v ledové tříšti objeví i temné plachetnice smrkových semínek. Sníh pod botami vrže. Občas to připomene zapípání sýkor uhelníčků. Ale kde je těm letos konec. Jen jako nějaké memento létá ke krmítku jedna koňadra. Ale i ta má z něčeho strach. Sedí v křovisku opodál, vzrušeně se otáčí na větvičce, pak to zkusí, ale většinou udělá u krmítka jen oblouk a frr pryč. Sedne

[ Číst celou zprávu ]

Strašidelná podívaná bude v pátek 30. prosince k vidění v Bavorské Železné Rudě přímo u českých hranic. Na náměstí se tam koná Eisensteiner Rauhnacht. Areál se otevře v 16.30 hodin, samotná show bude od 18 do 21 hodin a ukončí ji ohňostroj.

Sušici se někdy přezdívá Brána Šumavy. Nachází se v Plzeňském kraji a naším cílem bude tentokrát raně barokní kaple z let 1682-1683, jež se vypíná na vršku Stráž. Právě v těchto místech kdysi bděly hlídky nad bezpečím malé osady rýžovníků zlata. Ke kapli vede křížová cesta a z vrchu Stráž je opravdu krásný výhled na město a jeho okolí.

  V Judei tehdy vládl král Herodes Veliký. Mocný a Židy nenáviděný spojenec Říma, který krutě potlačoval i domnělé vzpoury. Podle biblické tradice dal vyvraždit betlémské chlapce mladší dvou let v naději, že mezi nimi bude i Kristus, kterého se obával jako budoucího židovského krále. O jeho krutosti svědčí i fakt, že nechal povraždit některé ze svých příbuzných. Jak se dozvěděl Herodes o Kristovi? Izraelitští duchovní předpovídali jeho příchod. Bylo to proroctví samotného Hospodina. Na to, že se právě narodil, Heroda upozornili podle legendy tři mudrci. Přijeli prý do Jeruzaléma a všude se na jeho narození vyptávali. Když se to

[ Číst celou zprávu ]

Omezení, uzavírky, komplikace. Takový byl pro řadu turistů na Šumavě končící rok 2022. Opravoval se hradlový most u Modravy a také poválkové chodníky na rašeliništích. Hlavní ztrátou bylo uzavření Boubínského pralesa. Ten je podle rozhodnutí Lesů ČR od dubna nepřístupný na neurčito kvůli možnému pádu souší.

Na Štedrý den si Marek Ztracený, jak sám uvedl, střihl "melouch" u Pána Boha. V kostele v Železné rudě totiž chyběl varhaník, a tak se posadil za klaviaturu na kůru.

Fotbalisté vimperského Šumavanu s trenérem Marešem při silvestrovském tréninku.   Autor už nezná přesnou dataci tohoto a dalších zde pod tímto titulkem zveřejňovaných snímků, přesto se domnívá, že by neměly zůstat pouze v jeho archivu, ale že mohou zajímat i mnohé čtenáře.    

  Svět na sebe vzal po roce bílou peřinu a každý začal věřit vánočním pohádkám. Vánoce! Stavidla lidských emocí se na krátký čas zvednou a v roce aspoň jednou obnaží naši duši… To je svátek znovuzrození, svátek života a radosti, svátek víry v nový a nádherný den. Tu se otevírají srdce a zažíhá se světlo v nitru a člověk je blíž člověku, duše duši. Není nijakou náhodou, že je nám v tomto okamžiku nejhlubšího pohnutí nejblíže lidová píseň. Proč však, může se teď někdo a nejeden zeptat, proč je v nás ta lidová píseň tak hluboce zakořeněna? – To poněvadž

[ Číst celou zprávu ]

  Lidé na Šumavě se v 19. století těšili na příchod Vánoc dlouhé týdny a vůbec jim nevadilo, že peněz je poskrovnu a vánoční dárky, které nadělí Ježíšek, budou nejspíše velmi potřebné věci, které by se tak jako tak musely koupit. Dříve nebyly Vánoce ani tak o dárcích, jako spíše o vzájemné lásce a přátelství, radosti a pocitu sounáležitosti v rodině, která se sešla ke společným oslavám pod rodným krovem. O Vánocích dříve musela být na stolech jablka. Jejich červená barva totiž představuje krev, a tedy i život. Téměř nikdy také nechyběly luštěniny, hlavně hrách a čočka, které během vaření

[ Číst celou zprávu ]

V roce 2016 se točil na Šumavě druhý díl pohádky Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha. A Deník byl tehdy u toho. Nyní si tak můžeme připomenout, jaká při natáčení panovala atmosféra, jak natáčení prožívali hlavní aktéři – Petronel a Uriáš, který měl tehdy natáčení o něco těžší.

V roce 2016 se točil na Šumavě druhý díl pohádky Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha. A Deník byl tehdy u toho. Nyní si tak můžeme připomenout, jaká při natáčení panovala atmosféra, jak natáčení prožívali hlavní aktéři – Petronel a Uriáš, který měl tehdy natáčení o něco těžší.

Tvůrci nekonečného seriálu Ulice opustili před nedávnem na čas hostivařské ateliéry, kde jednotlivé díly obvykle vznikají, a zamířili do terénu. Speciální vánoční vydání pořadu, které bude v televizi k vidění právě v sobotu na Štědrý den, se totiž točilo na Šumavě v Kašperských Horách.

Záchranná stanice pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperku na Prachaticku za deset let své existence ošetřila více než osm stovek zvířat. Řada z nich se po poskytnutí péče vrátila do volné přírody, uvedl Jan Dvořák, mluvčí šumavského národního parku, který stanici provozuje.

  Vánoce patřily odedávna k nejkrásnějším svátkům v roce. Svátky jsou opředeny kouzlem obyčejů, tradic, pověstí, písní a lidových zvyků. Předznamenáním je podzim – úroda z polí je sklizena, příroda se chystá k zimnímu spánku a nastává adventní období. Otevřeme na chvíli letitý kalendář a zalistujeme v jeho zažloutlých listech, kde se také vzpomíná na kouzlo Vánoc. Vánoce dříve nebyly obdobím stromků, kapra a dárků, byl to temný čas plný hrozeb a strachu z temných sil. A lidé proto čarovali, aby se udrželi naživu a přežili i v následujícím roce. Byl to čas, kdy se musela dodržovat velká spousta zvyků,

[ Číst celou zprávu ]

K Vánocům již několik let neodmyslitelně patří pohádky Anděl Páně od režiséra Jiřího Stracha, který během jejich natáčení zavítal na Šumavu. Během rozhovoru s ním jsme zavzpomínali na natáčení, na co nikdy nezapomene, a samozřejmě jsme se zeptali i na to, zda už se chystá třetí díl.

K Vánocům již několik let neodmyslitelně patří pohádky Anděl Páně od režiséra Jiřího Stracha, který během jejich natáčení zavítal na Šumavu. Během rozhovoru s ním jsme zavzpomínali na natáčení, na co nikdy nezapomene, a samozřejmě jsme se zeptali i na to, zda už se chystá třetí díl.

  Až budete stát na hrázi prastarého rybníka velikána a dívat se do dálky na půlmetrové vlny, jak tančí od břehu ke břehu, na hladině vnímat široké oblé boky matky Země, možná vás umění českých rybníkářů vezme za srdce. … a tam, kde ranní mlha hladí tváře vodní hladiny, je slyšet kapří smích … … do Štědrého dne už mnoho dnů nezbývá. V křesťanské tradici se také objevuje symbol ryby, který tu ale nemá připomínat kapra na Štědrovečerním stole, ale je jedním z prvních symbolů Ježíše Krista. Pro křesťany symbolizovala ryba chudobu Ježíše Krista. Statisíce lososů v minulosti brázdily české

[ Číst celou zprávu ]

  Jemné tóny a uklidňující slova, která berou za srdce. „Tichá noc, svatá noc“ je písní, jejíž kouzlo přetrvává 200 let. Již od této doby vánoční skladba nabízí lidem útěchu a naději. Uklidňuje a vhání slzy do očí bez rozdílu lidem všech národností a kultur. Píseň „Tichá noc, svatá noc!“ je výrazem nejhlubšího rozjímání a duchovního hledání míru a pokoje. Tato píseň překonávala po staletí hranice a dávala lidem víru v lepší časy v dobách krize. Spojovala lidi bez ohledu na původ, věk nebo náboženské vyznání. Kde bylo, tam bylo, byl jednou jeden kostelík, kde se porouchaly varhany. I tak

[ Číst celou zprávu ]