Zprávy z internetu

Nezvyklý, výjimečný, proměnlivý. Taková slova padají při hodnocení toho, jaký rok má za sebou Šumava z pohledu návštěvnosti. I v největším českém národním parku hrála klíčovou roli pandemie koronaviru a vládní opatření. Kvůli tomu se změnily některé trendy minulých let. I přes velké výkyvy v turismu však počítají správci Šumavy rekordy.

Ladova zima, to není sen, ale sobotní dopoledne 21. listopadu na šumavské Kvildě. Hlavní sjezdovku zaplnily rodiny s dětmi, o parádní zážitek se jim postarala sněhová děla, která kopec pokryla umělou nadílkou.

Česko má za sebou nejchladnější ráno letošního podzimu. Například v Rokytské slati na Šumavě meteorologové naměřili minus 14,3 stupně Celsia. Kvůli nízkým teplotám ráno v jižních a severních Čechách namrzaly na silnicích mlhy. Sněžilo na Vysočině, Šumavě a v Krkonoších.

    Černé scénáře se nenaplnily! Aneb, jak se uzdravuje šumavská příroda               Horská šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají. Nejčerstvějším důkazem ozdravného procesu je návrat pstruhů obecných do jezera Laka, o němž podala informaci Akademie věd minulý týden. Přitom právě lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly silně ovlivněny gradacemi kůrovce. První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003,

[ Číst celou zprávu ]

Na obyvatele Železné Rudy, Kašperských Hor, Modravy a dalších šumavských měst čekalo v pátek ráno bílé překvapení.

Meteorogové předpovídali, že by se v pátek 20. listopadu mohl na horách objevit poprašek sněhu. Podívejte se na fotografie z různých oblastí Šumavy...

Předpovědí počasí avizované ochlazení před víkendem už se ohlásilo na Šumavě. V noci na pátek v některých částech pohoří nasněžilo. Již třetí letošní sníh mají ve Kvildě na Prachaticku. Je to zatím jen slabá vrstva. Pokud se příští týden vrátí na Šumavu inverzní počasí, ani tentokrát sníh nevydrží.

Horská šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají.

Bílý poprašek kolem sebe po pátečním probuzení nalezli obyvatelé Kvildy na Šumavě. Podívejte se na zasněžené snímky starosty obce Václava Vostradovského.

  O čtení            Přijel za mnou na Churáňov Fráňa, na čele rudé třetí oko, prý strávil za osm litrů týden v úplné tmě a teď chce najít lysohlávky. Vedu ho po svých místech, ale kdepak, houbičky se před námi raději schovaly. Oblaky se štosují u obzoru, daleko je vidět do vnitrozemí. Odcházíme z luk trochu zklamaní, jeho dvouletý synek trucuje, stojí uprostřed louky a nechce nikam jít, malý ztracený človíček: Kde jste?        Přemítám o pobytu ve tmě. Také jeden zažívám, do plného stínu zatmění jsem vstoupil při desetidenní karanténě, když mi zjistili, že jsem pozitivní na

[ Číst celou zprávu ]

První měsíce nepřijel téměř nikdo, v létě byla Šumava přehlcená turisty.

  Národ, který zapomene svoji minulost, nemá žádnou budoucnost. (Winston Churchill) Zapomínat se nemá. Je to slabost, je to jakási lež. Minulost má svá práva, je to fakt. Je třeba se s ní vyrovnat, nikoliv zapomenout. (Alexandr Ivanovič Gercen) Dne 20. listopadu roku 1945 schválila Kontrolní Rada složená ze zástupců čtyř spojeneckých velmocí, a to Anglie, Francie, Sovětského svazu a Spojených států amerických, jako vrcholný orgán spravující poražené Německo, Plán odsunu německého obyvatelstva. Plán odsunu Němců z Československa, Polska, Maďarska a Rakouska Usnesení Spojenecké Kontrolní Rady v Berlíně 20. listopadu 1945 1. Veškeré německé obyvatelstvo, které bude odsunuto z Polska

[ Číst celou zprávu ]

Koronavirová krize se odrazila i na letošní návštěvnosti Šumavy. Zatímco jaro v nouzovém stavu znamenalo úbytek turistů, v letní sezoně brali návštěvníci toto pohoří útokem. Nebývalý zájem byl o procházky s průvodcem divočinou, tradičně i o splouvání Vltavy. Velmi silný je i listopad, kdy řada lidí využívá krásného počasí k procházkám a výletům.

      ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK           Viktorie Hanišová: Houbařka              Hanišová píše divný knížky. Stačí si přečíst anotaci třeba na Anežku nebo na Rekonstrukci. Jednak je to asi spíše určeno ženám a pak už jen po seznámení s obsahem propadám trudomyslnosti. U Houbařky to sice nebylo jiné, ale je to ze Šumavy, a tak čistě z profesního důvodu jsem si ji zakoupil a začal číst.          A tedy musím říci, že se mi to dost líbilo. Ano, hlavní hrdinka je tak trochu pako, ale byla mi sympatická a souzněl jsem s ní. A je to opravdu na skutečné Šumavě, ne

[ Číst celou zprávu ]

  MĚSÍC LISTOPAD 2020   Veškeré údaje uvedené v tabulkách se mění dle aktuálních počtů (tzn. že se mohou měnit počty i v předchozích dnech). Zdroj dat je Ministerstvo zdravotnictví.   01.11.2020  aktivní COVID+ celkem COVID+    počet testů za den aktuálně  COVID+ hospitalizovaných Vimpersko (oblast) 300  406  25        Vimperk 145  216  Sušicko (oblast)         288   417 6        Sušice  164  313  Prachaticko (oblast)   531  671  31       Prachatice 219  386       Volary 42  56        Přehled měsíc říjen 2020   zdroj MZČR , UZIS.  {jcomments off}

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

  Jemně po mechu, zticha bez dechu, zpívá sbor pašeráků ve Smetanově Hubičce. Zticha bez dechu chodívali pašeráci na Šumavě. Cenové rozdíly lákaly a co na tom okrást císaře pána o nějaký ten groš, když bída obcházela hory. Už je to dávno, co kvetlo na Šumavě pašeráctví. Bylo jako zakázané ovoce, a zřejmě proto mnohým chlapům tolik chutnalo. Říkávalo se, že každý pašerák je jednou nohou v kriminále a druhou v hrobě, takže chléb získaný pašováním byl tvrdě zasloužený. Ale časy byly těžké, práce málo a na nuzných políčkách se toho také moc neurodilo. Zvláště pak v době velké hospodářské

[ Číst celou zprávu ]