Zprávy z internetu

Na Chatě Ořovský (bývalý hotel Engadin) v Železné Rudě zažívají sice Velikonoce bez hostů, a tak si je zpříjemnili alespoň tím, že napekli velikonoční dobroty pro hasiče, policisty a další.

    Chlapeček a dálka          Stojím u štípačky. Ostří se noří do velikých špalků, je slyšet praskot, trhlina se rozbíhá, dvě části kmene, které spolu vyrostly a nedovedly si představit, že by mohly existovat odděleně, nyní – určené ke spálení, vlákny, svalovinou naposledy se dotýkají, zoufale se drží jedna druhé.    Ve svítivé ploše dřeva se zjeví chodbička mravenců černých. Jsou náhle oslněni, tak přichází pohroma na ty, co se nenadějí. A teď ještě přichází zvenčí žena se sprejem na hubení hmyzu. Slunce vniklo do klidu kmene jako blesk a po něm, jed, jed! Mravenci prchají jak z policií rozehnané bohoslužby pryč, pryč

[ Číst celou zprávu ]

Když zrovna na výlet vyrazit nemůžete, přinášíme vám aktuální pohledy na Šumavu od našeho šumavského zpravodaje. Fotografie byly pořízeny v okolí Hojsovy Stráže.

Slunečné počasí stále láká tisíce návštěvníků do přírody na Šumavu. Národní park ale přistoupil k různým opatřením.

  Vejce je jedním z fenoménů přírody, které lidé přenesli do svého duchovního světa a do svých rituálů. Zdrojem rozmanitých představ a s nimi spjatých obřadů je zárodek života, skrytý v tvrdém obalu skořápky. Starou víru v životní sílu skrytou ve vejci adaptovalo křesťanství ve smyslu podobenství Zmrtvýchvstání Ježíše Krista se včlenilo vejce do velikonoční liturgie a obřadů. Velikonočnímu vejci jako svěcenině, a zvláště vejci snesenému na Zelený čtvrtek, se dostalo v lidové víře zvláštní důležitosti, byla mu připisována mimořádná síla. V německé lidové tradici mají tato vejce označení Antlasseier (Antlassoa, Onlossaa, „vejce prominutí“). Vejce Zeleného čtvrtku zůstávalo čerstvé po

[ Číst celou zprávu ]

Zkušenosti z uplynulého víkendu nutí vedení Správy Národního parku Šumava, aby varovalo veřejnost před návštěvou Šumavy. Česká republika se stále nachází v nouzovém stavu, v rámci kterého se může cestovat pouze velmi omezeně, například do zaměstnání nebo na nákupy či k doktorovi.

  Dezinfekce veřejných prostor – obchodů, pošt či obecních úřadů. Dále laviček, obecního mobiliáře, které slouží místním i turistům, ale třeba i nadstandardní dezinfekce kanalizace. I takhle to nyní vypadá v oblíbené turistické destinaci, kterou je Lipensko. K tomu jsou připravené historické kvízy a speciální telefonní linka pro opuštěné či smutné seniory. Samozřejmostí je dobrovolnická činnost – rozvoz obědů, roušek, rukavic a dezinfekce. Podle lipenských starostů se jedná o samozřejmý, krok vstřícný nejen k místním, ale i k turistům. „Koronavirus změnil jinak turistickou oblast Lipenska na jednu velkou rodinu, která pomáhá potřebným. Nejdůležitější roli hrají místní obce a jejich starostové,

[ Číst celou zprávu ]

Česká republika se stále nachází v nouzovém stavu, v rámci kterého se může cestovat pouze velmi omezeně, například do zaměstnání nebo na nákupy či k doktorovi. I tak ale o uplynulém víkendu navštívily Národní park Šumava tisíce návštěvníků a předpokládáme, že i přes pokračující restrikce tomu nebude jinak ani o nadcházejícím prodlouženém velikonočním víkendu.

Blíží se velikonoční víkend a šumavský národní park se obává nájezdu turistů. "Bohužel, zkušenosti z uplynulého víkendu nás nutí k tomu, abychom znovu informovali veřejnost," zní z parku.

  Zvony nám stále připadají krásné a magické, jako všechny atributy provázející dějiny lidstva již po tisíciletí. Ve starém Egyptě zvony ohlašovaly slavnosti na březích Nilu a v Římě otevření lázní nebo shromáždění lidu. Do křesťanské liturgie se zvon dostal až roku 313, kdy kněží začali svolávat k bohoslužbám zvoněním. O rozšíření se zasloužil papež Řehoř v sedmém století, kdy bylo vydáno nařízení o zvonění. Hlas zvonů se v té době rozeznívá při volbě, korunovaci i pohřbu krále, ale i při požárech nebo před vpádem nepřátel. Tajemství odlévání zvonů střežily rodiny zvonařů po celé generace. K lití zvonů se tehdy

[ Číst celou zprávu ]

  Česká republika se stále nachází v nouzovém stavu, v rámci kterého se může cestovat pouze velmi omezeně, například do zaměstnání nebo na nákupy či k doktorovi. I tak ale v uplynulém víkendu navštívily Národní park tisíce návštěvníků a předpokládáme, že i přes pokračující restrikce tomu nebude jinak ani o nadcházejícím prodlouženém velikonočním víkendu. A proto jen připomínáme, že veškerá informační a návštěvnická centra Národního parku Šumava jsou uzavřena. Uzavřeny jsou i výběhy s vlky, jeleny i rysy. Mimo provoz je také veškerá návštěvnická infrastruktura v obcích NP Šumava. Naopak strážci Národního parku Šumava jsou neustále v terénu. V tomto

[ Číst celou zprávu ]

Příběh šumavského lesa v číslech velkoplošné inventarizace lesa. Šumava bude stále plná smrků!         Správa Národního parku Šumava již potřetí nechala zpracovat Velkoplošnou inventarizaci lesa (VIL) na svém území. IFER - Ústav pro výzkum lesních ekosystému první šetření provedl v letech 2001-2004, další 2013-2014 a poslední v roce 2019. Inventarizace probíhá na statisticky reprezentativním vzorku více než 200 trvalých zkusných ploch, bez ohledu na to, zda je les ponechán samovolnému vývoji, nebo se v něm provádějí zásahy.   Velkoplošná inventarizace lesa je jedinou cestou, jak přímo zjistit skutečný (biologický) přírůst lesa. Spolu s ukazateli obnovy lesa přírůst indikuje stav a vývoj lesů na území národního parku. Dřevo živých

[ Číst celou zprávu ]

Má Národní park Šumava smysl, cítíte na území NP Šumava nebo NP Bavorský les nějaká omezení a souhlasíte s velikostí bezzásahového území v těchto národních parcích? Takové a další desítky podobných dotazů byly v posledních třech letech položeny více než tisícovce návštěvníků a stovkám místních obyvatel na obou stranách hranice v rámci socio-ekonomického monitoringu.

Šedesát letet života husitského hejtmana Jana Žižky zůstane trvale neobjasněno. Archivy o něm v podstatě mlčí. Šestnáct let pracoval na jeho zásadní biografii prof. Petr Čornej. The post Jan Žižka: Husitský hejtman v zásadním díle renomovaného historika appeared first on Presspektrum.

Město Vimperk proslavili skláři. Hrdí, nezávislí. Takzvaní huťmistři patřili v 17. století k nejbohatším lidem široko daleko. „Jsou to velcí páni, vedou si jak kavalíři. V penězích, hostinách a oblečeních se jim nikdo nevyrovná,“ popsal je Jan Landgraf z hutě u Kláštera Schlägl.     Pod vrchem Honigbüschel stávala jedna z prvních vimperských skláren, huť Josefa Kösnera. Huť vyráběla převážně barevné pateříky a na Křesánovském potoce měla sklárna svoji stoupu na drcení křemene. Při zahájení výkopových prací u nemocnice v roce 1887 bylo nalezeno velké množství různobarevných korálků z pozůstatků bývalé hutě. V celé oblasti tehdy nebylo žádné zdravotnické zařízení

[ Číst celou zprávu ]

Opatření vlády o prodloužení dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic České republiky Vzhledem k přetrvávající hrozbě pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost způsobené rozšířením onemocnění COVID-19 vláda rozhodla o prodloužení znovuzavedení kontrol na společných hranicích s Německem a Rakouskem a vnitřních letech. Kontroly budou pokračovat až do 24. dubna 2020 23:59 s možností dalšího prodloužení.    Kontroly zůstávají na stejných úsecích hranic. Seznam míst, přes která bude možné hranice překračovat, se nemění.   Po dobu tohoto opatření mohou být osoby překračující výše uvedené úseky vnitřních hranic České republiky podrobeny kontrole. Kontroly budou prováděny po celé délce vyjmenovaných úseků vnitřních hranic České republiky flexibilním způsobem přiměřeným aktuální

[ Číst celou zprávu ]

Ačkoli jsou české hranice uzavřené, panuje na přechodu Železná Ruda-Alžbětín čilý obchodní ruch.

Kromě uzavírek v Železné Rudě a komunikace z Dlouhé Vsi na Radešov se setkáte s uzavírkou také v Plánici, kde zahájila Správa a údržba silnic Plzeňského kraje pokračování oprav průtahu.

  Je to podivně teskná něžná vzpomínka, když jen zaslechnu ta dvě slova: je v nich kus domova a dětství; kus čehosi milého a nejvýš svátečního se mi vrací při jejich vyslovení. Už sama roční doba, na níž Velikonoce připadají, vyvolává ten pocit. Z polí, která obklopují mou rodnou obec, už sice sešel sníh, ležela však dosud černá a vlhká na slunci a ačkoli vzduch byl už vlahý a obloha modrá, stály stromy dosud s holými černými korunami bez listí. Louky se potichu zazelenaly a na potoce i při pramíncích lučních stružek se objevily temně zelené lemy listů s pupeny

[ Číst celou zprávu ]

   Vločky a vlaštovky          Fotím papírovou krabicí na rejštejnském hřbitově. Plastiky na hrobech osvětluje slunce, někdy zprudka, jindy tlumeně, když se skryje za zatím bezlistou korunou lípy. Jak postupuje, reliéfy se prohlubují nebo naopak splošťují. Nejvíce se mi líbí malý chlapeček balancující s hravou bezstarostností na Zeměkouli. Šlape si přitom na podolek.      Bílá zeď kostela oslnivě svítí a když se k ní přitisknu zády, hned mě zahřeje. Tady země už vyschla. U nohou mi putují sem a tam ruměnice pospolné, po rukávu mi mravenec nese mrtvého pavouka. Půda pomalu ožívá, i když ve stínu na severní straně zůstává ještě zmrzlá

[ Číst celou zprávu ]