Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Pro spoustu živočichů je kůrovcová kalamita příležitost, říká náměstek ředitele Národního parku Šumava Martin Starý.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Karel Naxera: Neandrtálci jsou tady! Podle názvu to na Šumavu nevypadalo. Také jsem ji objevil spíše omylem. Děj se měl odehrávat v jednom městečku uprostřed Šumavy. Tak schválně kde. Děj začíná v provinční nemocnici. V porodnici. Na Silvestra. Bude to Sušice, nebo Vimperk? Uvedeno to zde není, ale podle několika skutečných míst jsem brzy zjistil, kde se nacházíme. Stačilo si na chvíli sednout k mapě. Nebudu prozrazovat, zkuste to také. No a teď děj. Přečetl jsem tři stránky a knihu odložil. „Tohle ale fakt nemusím vědět“. Fanatická náboženská sekta žijící na osamělém
Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784). „Oba brouci ať je to trnoštítec nebo tesařík javorový, jsou nesmírně vzácní a my jsme si dlouho mysleli, že na Šumavě je po nich veta. Tesařík javorový byl naposledy zaznamenán na Železnorudsku v roce 1946, o trnoštítci jsme sice kusé informace měli, stav populace jsme však neznali,“ informuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin
Bytem voní konina, to stará dělá řízky, já maluju si Lenina a běloskvoucí břízky ((Karel Kryl) V některých literárních dílech se objevuje konzumace koniny jako symbol chudoby, nedostatku lepšího jídla nebo lakoty a šetření. Např. známý klukovský posměšek z knížky Bylo nás pět od Karla Poláčka: „Pan Fajst vepřovou zblajz a pak koupil koninu pro celou rodinu.“ V době nedostatku masa za vlády prezidenta Novotného se zas objevoval slogan „Půl kila koniny do každé rodiny.“ Kůň obecně vnímán jako ušlechtilé zvíře, věrný pomocník a přítel člověka. Ale kůň byl také a částečně je i dosud zdrojem potravy pro člověka, i
Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.
Národní park Šumava hlásí další vzácný objev. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na tomto území popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.
Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).
STENBUS: Nový jízdní řád linky Praha – Strakonice – Vimperk – Stachy – Kvilda platný od 13. září 2019 Jízdní řád městské hromadné dopravy ve Vimperku Jízdní řády na českých železnicích pro období od 15.12. 2019 do 12.12. 2020
![[ilustrační obrázek]](https://aa.ecn.cz/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/tesarik-javorovy3-foto-lukas-skorepa.jpg)
Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Správa Národního parku Šumava letos vytěžila méně kůrovcového dřeva, než předpokládala. Zatímco na začátku roku byl předpoklad 250 tisíc m3, počátkem listopadu bylo vytěženo jen něco přes polovinu tohoto množství.
Loni se na Šumavě po více než sto letech znovu objevil brouk kornatec velký. Letos správci národního parku objevili další dva vzácné druhy bezobratlých živočichů. Tesaříka javorového tam naposledy zaznamenali po druhé světové válce. Trnoštítec horský je pak nejvzácnější šumavský brouk.
"Zelené plíce" je název nového filmu režisérů Karla Svobody a Lucie Čepcové, který měl premiéru 22. listopadu 2020 v České televizi. Diváci konečně viděli racionální pohled na kauzu Šumava a Boubín. Po 23 letech totalitně-divočinových agitek "Nedej se" od tvůrce Bezoušky a dalších, byl v ČT umožněn také jiný pohled.
Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).
Rada města Vimperk na svém zasedání 18. listopadu kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 1031 Rada města schvaluje podání žádosti o přidělení grantu z Grantového programu Nadace Jihočeské cyklostezky na projekt „Zahájení cyklistické sezóny 2021 ve Vimperku“. Rada města pověřuje odbor rozvoje administrací uvedené žádosti o přidělení grantu. Usnesení č. 1043 Rada města souhlasí s cenami za svoz a odstraňování odpadu podobného komunálnímu na rok 2021 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle předloženého návrhu. Usnesení č. 1044 Rada města rozhodla uzavřít dílčí smlouvu o prodeji a pronájmu zboží
Horská šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají. Nejčerstvějším důkazem ozdravného procesu je návrat pstruhů obecných do jezera Laka, o němž podala informaci Akademie věd minulý týden. Přitom právě lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly silně ovlivněny gradacemi kůrovce. První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů.
Výhledy do podhůří Šumavy Foto : Vláďa Hošek {gallery}Jitka/rok2020/listopad/churanov{/gallery} {jcomments off}
Svatá Kateřina hudcům housle bere, bílý koně žene do strání, pryč z našeho domu, až na samou horu písně z duše vyhání. Svatá Kateřina housle zavěsila, od našeho domu odchází, aby jsme nemohli vyndat jiný z truhly, všechny klíče rozhází. Svatá Kateřino, přines hudcům jaro, až za pecí budeš se jim zdát, klekni na tu horu, vyžeň spáče dolů, aby mohli spolu hrát. Zvyky, tradice, svátky. Odkaz, který nám naši předkové posílají přes propast času. Pomáhají nám pochopit, jak žili, co čem toužili, co jim přinášelo radost i čeho se báli jako čert kříže. Naslouchejme našim prapradědečkům a praprababičkám.
Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.
Lidi budou klidnější A opět prší. Zatím drobně. Je pět hodin ráno. Nasazuju si cyklistické tašky a vydávám se na obávané stoupání přes Svojše na Zhůří. Ve světle čelovky se mi před očima mihotají krůpěje. Vpravo pode mnou zní symfonie Otavy, po sluchu poznávám peřejky, které jsi mi poprvé ukázala, když jsme putovali k nedávno z vody vylovenému a obnovenému křížku u bývalého mostu k Wunderbachu. Poslouchám svůj dech. Zda doprovází on mne nebo já jeho? Jsme jedinečně zajedno, já a moje tělo. Po levici mi divoce stéká Rýžovní potok. Uvědomuju si,jak je letošní rok s dostatkem