Zprávy z internetu

      ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK           Džian Baban, Vojtěch Mašek, Jiří Grus: Ve stínu šumavských hvozdů                Když jsem ji viděl v regálu knihkupectví, připomněla mi edici KARAVANA. Takové ty A4 sešity s dobrodružnou literaturou. Mám jich někde na půdě ještě plnou krabici. I ta kresba jezdce na koni na obálce ji připomínala. Asi bych po ní nesáhl, kdyby nebylo toho názvu obsahující slovo „šumavských“. Čekal jsem leccos, to, co na mě vybaflo však nikoli.          Předně nešlo o beletrii, ale o komiks. Což o to, nějaký o Šumavě už mám. Ale obsah mě doslova dostal. Old Shatterhand a jeho

[ Číst celou zprávu ]

Ty, kdo kráčíš strašidelným lesem, za nic na světě nepomysli na Stilzela! Bah, už jsi to jméno vyslovil! A už to také praská ve křoví, dusot slyšet tu i onde, dřepí ti to za krkem a pohání tě to jako koně. Bůh ti buď milostiv, nedosáhneš-li brzy lidského prahu či alespoň vrátek v plotě nebo nejbližšího polního kříže! Užene tě to až zprahneš jako uštvaná zvěř, až se ti rozskočí supící hruď, až se ti podlomí kolena a klesneš k zemi. Po staletí šlo to čarodějné jméno Stilzel, svědčící o tom, že jde o skřeta, od úst k ústům mezi

[ Číst celou zprávu ]

  Snímky z podzimní Šumavy              V pátek jsem se věnoval vrchu Vinice u Kašperských Hor a dále Ostružna s výhledy na Žihobce a hrad Rabí. V sobotu jsem byl ráno na Bučině a nad Knížecími Pláněmi, byly dobře vidět Alpy. Cestou domů jsem ještě došel k horní Polecké nádrži, kde byly ve stínu pěkné námrazy. V neděli jsem byl na rozhledně na Kbílu u Čestic, byla vidět celá Šumava a dole se válely mlhy.   Foto : Vláďa Hošek   {gallery}Jitka/rok2020/listopad/sumava{/gallery}

[ Číst celou zprávu ]

Náměstí Železné Rudy desítky let hyzdila bývalá kavárna Espresso, teď už je ale pryč.

  Už máme posvícení přede dveřma v síni, jděte pro řezníka ať bije svini, voda se už vaří a z měděnce skáče a zejtra budeme dělat koláče. (Mikoláš Aleš, Špalíček národních písní a říkadel) Historie svatomartinských tradic započala již během raného středověku, kdy uctívání svatého Martina získalo postupem doby evropský rozměr. Kostely zasvěcené sv. Martinovi se záhy nalézaly od Korutan až po hanzovní města, obzvláště pak na franském a bavorském území. Přijde-li pozvání na martinské hody, duše labužníka se blahem zatetelí. Není divu, stůl v den sv. Martina patřil a dodnes patří zejména na venkově mezi nejbohatší v roce. Předčil

[ Číst celou zprávu ]

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi.

Jejich návrat svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody v jezeře a že se celý ekosystém přirozeně zotavuje z těžkého období, způsobeného kyselými dešti, ale i suchem.

Po půl století se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Oznámili to hydrobiologové, kteří na ledovcovém jezeře provedli výzkum. Přítomnost pstruhů svědčí o tom, že se zlepšila kvalita vody. Ta byla v minulém období špatná kvůli kyselým dešťům i suchu. Ryb jsou desítky přímo v jezeře i jeho přítoku.

Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi. Při říjnovém průzkumu to odhalili hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU).

Říjnový průzkum šumavských jezer udělal radost odborníkům z Biologického centra Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po půlstoletí se totiž do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi.

Do poslední chvíle organizátoři letošního ročníku festivalu regionální literatury Šumava Litera věřili, že alespoň část neskutečně pestrého programu bude možné uspořádat. S pondělím se jejich plány rozplynuly. Tak se alespoň podívejte na loňský galavečer.

Skvělou zprávu z říjnového průzkumu šumavských jezer přivezli hydrobiologové Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) spolu s kolegy z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (PřF JU). Po padesáti letech se do jezera Laka v Národním parku Šumava samovolně vrátili pstruzi.

  Festivalový program - Šumava Litera 2020        {jcomments off}  

  KULTURA ZA ČASŮ KORONY II.   Není na škodu si připomenout, že rušení volnočasových akcí může do našeho kulturního života přinést i něco pozitivního. Kdo by ještě před pár měsíci tušil, že si bude tak snadné vychutnat představení kultovních divadelní scén, jakými jsou Husa na provázku, Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí či Dejvické divadlo. Cestovat do vzdálených metropolí, bylo pro nás šumavany a pošumaváky velmi náročné. Nyní nás už žádné kopce nezastaví. Že návštěva divadla nepatří k vašim častým aktivitám? Možná vám virus SARS-CoV-2 naznačuje, že je třeba změnit své stereotypy. V dnešním článku ze série KULTURA ZA ČASŮ KORONY se vám

[ Číst celou zprávu ]

Sobotní ráno bylo opět mrazivé a na většině míst vydržela teplota na okolo nuly i po celé dopoledne. Ti, co ale vyrazili na Šumavu, se ale měli o mnohem lépe.

Páteční ranní teploty na Prachaticku spadly pod nulu. Prachatice hlásily minus dva stupně, u hraničním přechodu Strážný bylo v sedm ráno mínus pět stupňů. Petr Vondraš, provozní Lyžařského areálu Zadov, doplnil, že třeba na Horské Kvildě teplota místy klesla až na minus jedenáct.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na určených místech a musí postupovat šetrným způsobem. Uvedl to server iROZHLAS.cz s poukazem na rozhodnutí, které má k dispozici Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).

Praha - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) potvrdilo přísnější podmínky kůrovcové těžby pro Lesy ČR v Boubínském pralese na Šumavě. Státní podnik tak může kácet pouze na...

Čtvrtá řada seriálu se začne natáčet koncem května příštího roku, vysílat se bude v roce 2022.

    Nesmělé světlo            Po jasné noci se vytvořilo jíní. Ale od západu teplejší vzduch hrne už mraky zbarvené vycházejícím sluncem. Na louce sedí v květu řebříčku pestřenka prosvítavá (Volucella pellucens). Křehké kvítky svým bělorůžovým zabarvením odpovídají barvám rozednívání. Nabízejí se v plné kráse, smí si to dovolit se svou dětskou prostotou. Ale pestřenka se nehýbe. Buď spí, nebo zmrzla. Možná ale jen dřímá a naslouchá šepotu květiny. A to, co slyší, je natolik zajímavé, že si ani neuvědomuje, jak nízká je okolo ní teplota, okolo -3,5 °C. Pokrývají ji drobné krůpěje. Nebo jsou to kuličky z ledu? Jasnovidné puchýřky?      

[ Číst celou zprávu ]