Zprávy z internetu

  O čtení            Přijel za mnou na Churáňov Fráňa, na čele rudé třetí oko, prý strávil za osm litrů týden v úplné tmě a teď chce najít lysohlávky. Vedu ho po svých místech, ale kdepak, houbičky se před námi raději schovaly. Oblaky se štosují u obzoru, daleko je vidět do vnitrozemí. Odcházíme z luk trochu zklamaní, jeho dvouletý synek trucuje, stojí uprostřed louky a nechce nikam jít, malý ztracený človíček: Kde jste?        Přemítám o pobytu ve tmě. Také jeden zažívám, do plného stínu zatmění jsem vstoupil při desetidenní karanténě, když mi zjistili, že jsem pozitivní na

[ Číst celou zprávu ]

První měsíce nepřijel téměř nikdo, v létě byla Šumava přehlcená turisty.

  Národ, který zapomene svoji minulost, nemá žádnou budoucnost. (Winston Churchill) Zapomínat se nemá. Je to slabost, je to jakási lež. Minulost má svá práva, je to fakt. Je třeba se s ní vyrovnat, nikoliv zapomenout. (Alexandr Ivanovič Gercen) Dne 20. listopadu roku 1945 schválila Kontrolní Rada složená ze zástupců čtyř spojeneckých velmocí, a to Anglie, Francie, Sovětského svazu a Spojených států amerických, jako vrcholný orgán spravující poražené Německo, Plán odsunu německého obyvatelstva. Plán odsunu Němců z Československa, Polska, Maďarska a Rakouska Usnesení Spojenecké Kontrolní Rady v Berlíně 20. listopadu 1945 1. Veškeré německé obyvatelstvo, které bude odsunuto z Polska

[ Číst celou zprávu ]

Koronavirová krize se odrazila i na letošní návštěvnosti Šumavy. Zatímco jaro v nouzovém stavu znamenalo úbytek turistů, v letní sezoně brali návštěvníci toto pohoří útokem. Nebývalý zájem byl o procházky s průvodcem divočinou, tradičně i o splouvání Vltavy. Velmi silný je i listopad, kdy řada lidí využívá krásného počasí k procházkám a výletům.

      ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK           Viktorie Hanišová: Houbařka              Hanišová píše divný knížky. Stačí si přečíst anotaci třeba na Anežku nebo na Rekonstrukci. Jednak je to asi spíše určeno ženám a pak už jen po seznámení s obsahem propadám trudomyslnosti. U Houbařky to sice nebylo jiné, ale je to ze Šumavy, a tak čistě z profesního důvodu jsem si ji zakoupil a začal číst.          A tedy musím říci, že se mi to dost líbilo. Ano, hlavní hrdinka je tak trochu pako, ale byla mi sympatická a souzněl jsem s ní. A je to opravdu na skutečné Šumavě, ne

[ Číst celou zprávu ]

  MĚSÍC LISTOPAD 2020   Veškeré údaje uvedené v tabulkách se mění dle aktuálních počtů (tzn. že se mohou měnit počty i v předchozích dnech). Zdroj dat je Ministerstvo zdravotnictví.   01.11.2020  aktivní COVID+ celkem COVID+    počet testů za den aktuálně  COVID+ hospitalizovaných Vimpersko (oblast) 300  406  25        Vimperk 145  216  Sušicko (oblast)         288   417 6        Sušice  164  313  Prachaticko (oblast)   531  671  31       Prachatice 219  386       Volary 42  56        Přehled měsíc říjen 2020   zdroj MZČR , UZIS.  {jcomments off}

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

  Jemně po mechu, zticha bez dechu, zpívá sbor pašeráků ve Smetanově Hubičce. Zticha bez dechu chodívali pašeráci na Šumavě. Cenové rozdíly lákaly a co na tom okrást císaře pána o nějaký ten groš, když bída obcházela hory. Už je to dávno, co kvetlo na Šumavě pašeráctví. Bylo jako zakázané ovoce, a zřejmě proto mnohým chlapům tolik chutnalo. Říkávalo se, že každý pašerák je jednou nohou v kriminále a druhou v hrobě, takže chléb získaný pašováním byl tvrdě zasloužený. Ale časy byly těžké, práce málo a na nuzných políčkách se toho také moc neurodilo. Zvláště pak v době velké hospodářské

[ Číst celou zprávu ]

    Poprvé u Pramenu Vltavy            17.11.1989 jsem byl poprvé u Pramenu Vltavy. Bylo to za účelem sběru roubů z výběrových smrků, které byly evidovány v Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů. Ráno jsem se zastavil v Kvildě, kde do gazu ve kterém sedělo pět našich žáků (SOU lesnické Vimperk) přistoupil lesník a důstojník tehdejší Pohraniční stráže. Za chvilku jsme byli u drátů, službu konající pohraničník nám otevřel a my jsme jeli do ráje šumavského. Byl to tehdy ohromný zážitek, Vltava, nádherné vzrostlé smrky. Po návratu do Vimperku jsem si řekl, tak poprvé a naposled. Večer zapínám rádio a noblesní hlas

[ Číst celou zprávu ]

České národní parky mají vážný problém s financemi. Podstatná část prostředků na jejich správu pochází z prodeje vytěženého dřeva. Kůrovcová kalamita ale srazila cenu dřeva k zemi. Národní parky kvůli tomu pociťují výrazný výpadek příjmů. V Krkonošském národním parku hovoří o ztrátě třetiny příjmů, na Šumavě jde o polovinu příjmů oproti roku 2015.

  Rada města Vimperk na svém zasedání 9. listopadu kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 1007 Rada města souhlasí s provedením výběru zpracovatele žádosti o poskytnutí podpory na projekt „Vimperk, areál U Sloupů napojení na městskou vodovodní síť“ formou přímého zadání v souladu s ustanovením Čl. 4 Vnitřní směrnice č. 2/2020 o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a dále souhlasí se zadáním uvedené zakázky malého rozsahu společnosti AQUAŠUMAVA s. r. o., IČO 64832911, se sídlem Chudenín 30, PSČ 340 22 Nýrsko, okres Klatovy. Usnesení č. 1024 Rada města trvá na svém usnesení č.

[ Číst celou zprávu ]

Letošní rok bude ve statistikách návštěvnosti Národního parku Šumava už navždy výjimečným. Důvod je všem dobře známý – koronavirová krize, která zásadně změnila veškeré návštěvnické trendy. Přitom v mnoha ohledech byla návštěvnická sezóna rekordní.

Kvilda (Prachaticko) - Vysoký počet obytných karavanů evidují v těchto dnech zástupci obcí na Šumavě a v okolí lipenské přehrady. Řada lidí v těchto vozech tráví i několik dní....

Letošní rok bude ve statistikách návštěvnosti Národního parku Šumava už navždy výjimečným. Důvod je všem dobře známý – koronavirová krize, která zásadně změnila veškeré návštěvnické trendy. Přitom v mnoha ohledech byla návštěvnická sezóna rekordní.

Kolej trvale slouží k odstavení historických vozů.

Po padesáti letech se do jezera Laka na Šumavě samovolně vrátili pstruzi. Návrat svědčí o lepší kvalitě vody i ozdravení zdejšího ekosystému.

   Inverze            Sestupuju z Churáňova k Rejštejnu. Údolí jsou zalitá oblaky, ale na horách svítí slunce. Kdo chce snít o mořské krajině, může. Položit se do těch vlnek nelze, zaplavat si v nich. Jen dívat se, jak omývajímé srdce, abych dokázal odpouštět, to můžu. Řádová sestra se podělila o svou zkušenost, že umírající často proklínají ty, kterým nedokázali odpustit. Jiní se otočí zády ke stěně, aby ani pohlédnout nemuseli na člověka, který přišel s nabídnutou rukou.        Odpočívám na břehu Losenice, přivábil mě sem (nebo jsem ho přivábil já?) zvláštní optický jev: Slunce zešikma svítí po proudu

[ Číst celou zprávu ]

Emil Baierl pochází z Klatovska. Když skončila válka, bylo mu dvanáct a jeho mladšímu bratrovi šest let. Matka s nimi tehdy utekla do Bavorska, kde začali nový život. Přinášíme další příběh ze seriálu Odsunutá paměť Šumavy. 

  Rozevřeným laskavým dlaním se podobá podhradí hradu Kašperku, plné slunce, vroubené hrází zelených lesů kolem Kašperských Hor. Bohaté jsou dějiny tohoto místa, ale i pověsti o něm a lidech v této obci žijících. Všichni ti skřítkové, hastrmani, černé kočky a další nadpřirozené bytosti jako by se v dnešní době někam vytratili a ubylo i pamětníků, kteří pověsti a příběhy o nich dovedli poutavě vyprávět. Královské hrady měly svého purkrabího, který v zastoupení krále velel místní zbrojné posádce, soudil zločiny a spravoval kraj. Víc než vojenskou pevností tak byl hrad domovem početné rodiny šlechtice a jeho služebníků. Jejich rodiny žily

[ Číst celou zprávu ]