Zprávy z internetu

Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.

Národní park Šumava hlásí další vzácný objev. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na tomto území popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského a tesaříka javorového.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).

STENBUS: Nový jízdní řád linky Praha – Strakonice – Vimperk – Stachy – Kvilda platný od 13. září 2019   Jízdní řád městské hromadné dopravy ve Vimperku   Jízdní řády na českých železnicích pro období od 15.12. 2019 do 12.12. 2020            

Na Šumavě se opět začali vyskytovat tesařík javorový a trnoštítec horský. Jde o druhy vzácných brouků, které v minulosti na Šumavě žili. Zmizeli však před několika desítkami let, uvedl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Správa Národního parku Šumava letos vytěžila méně kůrovcového dřeva, než předpokládala. Zatímco na začátku roku byl předpoklad 250 tisíc m3, počátkem listopadu bylo vytěženo jen něco přes polovinu tohoto množství.

Loni se na Šumavě po více než sto letech znovu objevil brouk kornatec velký. Letos správci národního parku objevili další dva vzácné druhy bezobratlých živočichů. Tesaříka javorového tam naposledy zaznamenali po druhé světové válce. Trnoštítec horský je pak nejvzácnější šumavský brouk.

"Zelené plíce" je název nového filmu režisérů Karla Svobody a Lucie Čepcové, který měl premiéru 22. listopadu 2020 v České televizi. Diváci konečně viděli racionální pohled na kauzu Šumava a Boubín. Po 23 letech totalitně-divočinových agitek "Nedej se" od tvůrce Bezoušky a dalších, byl v ČT umožněn také jiný pohled.

Šumavská příroda nepřestává překvapovat. Po loňském znovuobjevení kornatce velkého, bezobratlého živočicha, který byl na území národního parku popsán naposledy před rokem 1910, se letos entomologům podařilo registrovat populace dvou vzácných brouků – trnoštítce horského (Tragosoma depsaqrium Linnaeus, 1767) a tesaříka javorového (Ropalopus ungaricus Herbst, 1784).

  Rada města Vimperk na svém zasedání 18. listopadu kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 1031 Rada města schvaluje podání žádosti o přidělení grantu z Grantového programu Nadace Jihočeské cyklostezky na projekt „Zahájení cyklistické sezóny 2021 ve Vimperku“. Rada města pověřuje odbor rozvoje administrací uvedené žádosti o přidělení grantu. Usnesení č. 1043 Rada města souhlasí s cenami za svoz a odstraňování odpadu podobného komunálnímu na rok 2021 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle předloženého návrhu. Usnesení č. 1044 Rada města rozhodla uzavřít dílčí smlouvu o prodeji a pronájmu zboží

[ Číst celou zprávu ]

  Horská šumavská krajina postižená gradacemi kůrovce před 25 nebo 10 lety se nestala pouští. Naopak, ekosystémy horského lesa jsou stále zdravější. A odumřelé smrky k ozdravování výrazně pomáhají. Nejčerstvějším důkazem ozdravného procesu je návrat pstruhů obecných do jezera Laka, o němž podala informaci Akademie věd minulý týden. Přitom právě lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly silně ovlivněny gradacemi kůrovce. První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů.

[ Číst celou zprávu ]

    Výhledy do podhůří Šumavy   Foto : Vláďa Hošek {gallery}Jitka/rok2020/listopad/churanov{/gallery}     {jcomments off}  

  Svatá Kateřina hudcům housle bere, bílý koně žene do strání, pryč z našeho domu, až na samou horu písně z duše vyhání. Svatá Kateřina housle zavěsila, od našeho domu odchází, aby jsme nemohli vyndat jiný z truhly, všechny klíče rozhází. Svatá Kateřino, přines hudcům jaro, až za pecí budeš se jim zdát, klekni na tu horu, vyžeň spáče dolů, aby mohli spolu hrát. Zvyky, tradice, svátky. Odkaz, který nám naši předkové posílají přes propast času. Pomáhají nám pochopit, jak žili, co čem toužili, co jim přinášelo radost i čeho se báli jako čert kříže. Naslouchejme našim prapradědečkům a praprababičkám.

[ Číst celou zprávu ]

Předpoklad kůrovcových těžeb v lesích pod Správou Národního parku Šumava se ještě na začátku roku pohyboval v objemu 250 tisíc m3. Avšak počasí v průběhu vegetační sezóny, v kombinaci s efektivitou nastavených opatření, dávalo tušit, že situace s těžbami bude lepší, než se předpokládalo. Správa NP Šumava tak počátkem listopadu vykazuje zhruba 135 tisíc m3 kůrovcových těžeb.

  Lidi budou klidnější            A opět prší. Zatím drobně. Je pět hodin ráno. Nasazuju si cyklistické tašky a vydávám se na obávané stoupání přes Svojše na Zhůří. Ve světle čelovky se mi před očima mihotají krůpěje. Vpravo pode mnou zní symfonie Otavy, po sluchu poznávám peřejky, které jsi mi poprvé ukázala, když jsme putovali k nedávno z vody vylovenému a obnovenému křížku u bývalého mostu k Wunderbachu. Poslouchám svůj dech. Zda doprovází on mne nebo já jeho? Jsme jedinečně zajedno, já a moje tělo. Po levici mi divoce stéká Rýžovní potok. Uvědomuju si,jak je letošní rok s dostatkem

[ Číst celou zprávu ]

Nezvyklý, výjimečný, proměnlivý. Taková slova padají při hodnocení toho, jaký rok má za sebou Šumava z pohledu návštěvnosti. I v největším českém národním parku hrála klíčovou roli pandemie koronaviru a vládní opatření. Kvůli tomu se změnily některé trendy minulých let. I přes velké výkyvy v turismu však počítají správci Šumavy rekordy.

Ladova zima, to není sen, ale sobotní dopoledne 21. listopadu na šumavské Kvildě. Hlavní sjezdovku zaplnily rodiny s dětmi, o parádní zážitek se jim postarala sněhová děla, která kopec pokryla umělou nadílkou.