Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Ideální destinací na líbánky se obvykle míní třeba Mauricius, Maledivy či podobná exotika. Chorvatští novomanželé Kristijan a Andrea Ilicicovi však zatoužili po něčem netradičním. Svatební cestu tak strávili v rozpálené poušti v Mauritánii, mimo jiné jízdou ve vagónech naložených železnou rudou.
Život 62letého řidiče mopedu vyhasl v úterý ráno nedaleko Hartmanic na Klatovsku. Při nehodě se srazil s projíždějícím automobilem a utrpěl velmi těžká zranění, kterým na místě podlehl.
„Kdo nejedl zde brambor, nebyl na Šumavě.“ Tento více než sto let starý citát z turistického průvodce je velmi přesný. A ještě bych přidal další místní přísloví: „Brambory a zelí, šumavský svět celý.“ Pěstování brambor se omezovalo převážně na chudší podhorské a horské kraje Šumavy. Zemědělství bylo pro většinu obyvatel zejména vyšších horských oblastí spíše okrajovým zdrojem obživy. Vysoká poloha umožňovala pouze omezené pěstování brambor a ovsa. Hlavním zdrojem obživy bylo pěstování a obchod s dobytkem a mléčnými produkty. Hlavním zdrojem byla především těžba dřeva, práce ve sklárnách či domácí manufakturní výroba. I přesto měli i ti nejchudší obyvatelé
Déšť a oko Jedu z Churáňova na kole za hustého deště. Rozhodl jsem se vyzkoušet služební oblečení, které vyfasovali jen pozorovatelé z horských meteorologických stanic. Je to špičkový materiál do nepohody. Dojíždím k Hrbu nad Najmankou, tady prší opravdu hustě, na loužích se dělají bublinky. Tu a tam se lesknou hlavičky hřibů hnědých, ale hub teď roste v lesích tolik, že už je nesbírám. Stojím v tom dešti, poslouchám šum kapek dopadajících na bundu, do větví, do borůvčí a ostružiní. V hlubokých loužích po traktorech se tvoří kruhy, co kruh, to úniková cesta, možnost být
Strakoničtí vojáci předali tento týden 45 000 Kč do Vojenského fondu solidarity. Jednalo se o výtěžek z dálkového pochodu Military Death March, který vojáci uspořádali letos v dubnu na Šumavě. K oficiálnímu předání došlo v budově Generálního štábu v Praze. Peníze předal velitel strakonického útvaru plukovník Luděk Teger společně s jedním z organizátorů pochodu, praporčíkem Jaroslavem Nábělkem, předsedkyni výboru Vojenského fondu solidarity brigádní generálce Lence Šmerdové. „Chtěla bych poděkovat veliteli pluku, že podporuje své vojáky při realizaci tohoto skvělého projektu. Vojákům organizátorům děkuji za jejich elán a sílu, kterou věnují na pomoc druhým. Velice mě těší, že se opět
Neopatrná práce s pilou nebo obyčejné uklouznutí po vystoupení z auta. I tyhle případy řeší Horská služba a není jich úplně málo.
Úspěšná pátrací akce dnes v noci na Šumavě.
Riziko požáru na Šumavě ve stínu problémů s těžbou dřeva V uplynulých dnech začala státní správa NP Šumava šetřit škodu na životním prostředí na území lesů města Kašperské Hory. V důsledku zpracování polomů, deštivého počasí a těžké techniky zde došlo na ploše 1,6 hektaru ke vzniku hlubokých kolejí, rýh a výmolů. Smyslem této těžby bylo legálně zužitkovat hodnotu lesa náležejícího obecnímu vlastnictví, ale také zabránit dalšímu šíření kůrovce. Kůrovec není přítelem stromů, stejně jako není přítelem lidí zlatý stafylokok, jakkoli oba náleží do našeho ekosystému. Erozní rýhy nebo dopady kalamitní těžby dřeva mají v delším časovém horizontu
Podzimní Jaroslav Seifert Víš, ty břízo, co bych chtěl? Trochu zlata do klobouku. Krávy už nám spásly louku a ohýnek dohořel. Sedím schoulen u pasáčků, stoupá šedý dým. Včera ještě bylo léto, dnes je na podzim. Pro ty podzimní pastvy a ohníčky jsem měl i podzim velmi rád. Ze syté zeleně lesů zářilo červeně a žlutě zbarvené listí listnatých stromů a na polích v zeleni jetelů a mladého osení žloutla se hořčice. Vzduch byl prosycen příjemnou vůní kouře z mnohých ohníčků po celém okolí na polích zapálených, aby se na nich spálil škodlivý pýr a jiný plevel. Všude na
Ranní Březník Ikdyž v neděli brzy ráno za tmy po cestě na Modravu pršelo, po rozednění na Březníku se začalo sluníčko prodírat ranní mlhou a byla z toho super situace pro fotografování náladových snímků. Ranní mlhy se válely v jednom z nejhezčích údolí na Šumavě, z mlhy vykoukla i bývalá Kořánova hájenka. Z červených, již vymrzlých trav se v údolí ukazovali různé tvary pokroucených bříz a mrazových forem nízkých smrků. Nakonec se v závěru údolí objevil i nádherný Luzný a vlevo od něho vlevo Mokrůvka ... Prostě super ráno. Posílám pro pohlazení duše. Vláďa Hošek, fotograf {gallery}Jitka/rok2022/zari/bezn{/gallery} {jcomments off}
Ve dnech 14. až 19. listopadu se ve Vimperku uskuteční už osmý ročník česko-německo-rakouského literárního festivalu Šumava Litera, jehož cílem je zachytit literární produkci širšího území Šumavy a Bavorského lesa (i s původně historickými částmi Rakouska) vždy za uplynulý rok. Letos poprvé se koná pod záštitou českého velvyslance v Německu Tomáše Kafky, a prvního náměstka hejtmana Jihočeského kraje Františka Talíře. „Festival bude zahájen v pondělí 14. listopadu v Městském kulturním středisku ve Vimperku a vyvrcholí v sobotu 19. listopadu hlavním celodenním programem a předvánočním knižním trhem v hotelu Zlatá hvězda a galavečerem s předáváním cen v Městském kulturním středisku.
VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ NA OBSAZENÍ PRACOVNÍHO MÍSTA Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje výběrové řízení na obsazení místa ředitel/ředitelka Správy Národního parku České Švýcarsko. Místem výkonu práce je Krásná Lípa. Činnosti na místě budou vykonávány v pracovním poměru na dobu neurčitou. Předpokládaným dnem nástupu je 1. listopad 2022. NÁPLŇ ČINNOSTI a další informace ZDE 27.09.2022 – 19.10.2022
Hasičárna na šumavském Srní praskala v neděli večer ve švech. Režisér Jaroslav Soukup, autor populárního seriálu Policie Modrava, který se právě vysílá na TV Nova, tam totiž se svými hereckými kolegy osobně uvedl čtvrtý díl poslední řady Posel ze světa mrtvých. Jako poděkování pro ty, kteří s ním deset let díky natáčení žili. Fanoušci, a to nejen ze Srní, zaplnili sál do posledního místa.
Řeka Blanice, která pramení na území chráněné krajinné oblasti Šumava ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice, bývala velmi bohatá na chráněnou perlorodku říční. To se ale za posledních 25 let změnilo a nyní správa šumavského národního parku společně s odborníky bojuje za její záchranu.
Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, pros za nás Boha, svatého Ducha, Kriste eleison. Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě. Nedej zahynouti nám ni budoucím, svatý Václave, Kriste eleison. Pomoci my tvé žádáme, smiluj se nad námi, utěš smutné, zažeň vše zlé, svatý Václave, Kriste eleison. (Svatováclavský chorál, zřejmě 12.stol.) Ať byl kníže Václav jakýkoliv panovník, zrodila se po jeho smrti legenda. Příběh, kterého se chopila církev i moc světská, dostal až zbožnou podobu a ten, který byl panovníkem, se stal světcem – trpitelem. Symbolem českého státu, ikonou v dobách temných. V tom je
Zářijové chvění Vydávám se na Churáňov na směnu s vědomím, že tam sice podruhé vykvetly petrklíče, mé hřbitovní kvítí, které jsem tam přesadil před mnoha lety z vimperského hřbitova, ale noci už jsou chladné a při zemi klesá teplota hodně pod nulu. Na minulé směně padal první sníh, ještě nesměle za doprovodu deště, ale přece, dýchlo to z něj blížící se zimou. A tak se první letošní vločky setkaly s podruhé kvetoucí žlutí jarních květů. Tak zvláštní setkání jara a podzimu. Měl jsem pocit, jako by si sem stará matka přišla pro tělo svého na smrt nemocného syna, aby
Aktualizujeme průběžně – zdroj ČSÚ Zvolení členové obecních zastupitelstev: Strážný Kvilda Bohumilice Nicov Kubova Huť Lčovice Žárovná Borová Lada Buk Bošice Šumavské Hoštice
Každou neděli ji vídáme v televizi jako ženu zákona v závěrečné řadě seriálu Policie Modrava. Jaroslava Stránská (53) bude na natáčení ráda vzpomínat. Nejen na celkovou atmosféru, ale i na možnost proniknout do míst, kam se turista tak snadno nedostane. Uniforma jí sluší, málokdo ale tuší, že je i náruživou kutilkou.
Večerní přástky Je teplo doma a louč plá, ať kolovrátek přede! K písničce na citeru hrát i klouče u nás svede. Zpívá o mrtvé ze mlýna, o princi, jenž ji zradil, o pašířích na planinách a o korunce hadí. Je nám v kraj pohádek se brát, jak vřetánko se vrtí a přede, přede vílí šat dívkám, co sní až k smrti. Citera drnká, píseň zní a cítit je v ní něhu, venku však bouří, severní les šumí, plný sněhu. U jednoho okna patře sedávala dívka a hrávala mistrně na citeru. bývalo otevřeno, a záchvěvy strun té citery rozechvívaly dosud
Tovární cesta bude 24. - 25. 9. 2022 uzavřena kvůli bezpečnosti návštěvníků.