Zprávy z internetu

Šumava, 27. října 2022 – Porucha na lanové dráze, na které uvízly přepravované osoby - to byl námět taktického cvičení, které proběhlo v pondělí 24.

Nové nebo staronové vedení je zvolené ve všech pětašedesáti obcích, městysech i městech na Prachaticku. Vedení měst se kompletně změnilo v Prachaticích či Volarech. Nováčky mají ale také na Kvildě, v Lužici, Zálezlech, ve Vacově nebo v Budkově.

V Novém Údolí vznikla jen pár kroků od hranice s Bavorskem ve staré celnici unikátní výstava Klostermannova pohádková Šumava, která je plná loutek a mystické krajiny.

  Jména 683 lidí, kteří od roku 1918 zahynuli při práci v lese, jsou vepsaná do Stromu duší, památníku, který Lesy České republiky právě dokončily u Idiny pily pod Boubínem v blízkosti legendárního pralesa. Lesy ČR vybudovaly památník během sedmi měsíců za bezmála 4,6 milionů korun. Autorem návrhu je architekt Petr Čermák. Pietní místo připomínající strom s jeho letokruhy tvoří čtyřmetrové smrkové sloupy s vygravírovanými jmény zemřelých v soukromých, církevních, obecních i státních lesích. Byli to dělníci a lesníci, myslivci, policisté tragicky zemřelí při ochraně lesa před pytláky a zloději, kočí i ti, kteří zahynuli při přepravě dřeva, a mnoho dalších. Stavbu doplňuje několik

[ Číst celou zprávu ]

Téměř sedm stovek lidí, kteří zemřeli od roku 1918 v českých lesích, připomíná památník Strom duší. Lesy České republiky jej vybudovaly u Boubína na Prachaticku. Památník ve tvaru letokruhu stromu je věnován lidem, kteří zahynuli například při těžbě dřeva.

  Rozježděné jeřabiny           Za svítání se ozývá kulíšek nejmenší. Jeho postupku nelze přeslechnout, ostatní ptáci v říjnu už oněměli. A není to pustotou lesů, ale už předzimními starostmi. Vycházím na střechu stanice, na jihu svítí Psí hvězda a půlměsíc připomíná malou padákovitou plachtu unášenou východním větrem. Na obloze kotví čočkovité mraky. Nebo se dostaly do místa střetu příboje a vratných proudů a trčí na místě. Zemi zakrývají svými až trojnásobnými kýly. Co se děje na palubě, to ze zemského dna nevidím. Možná se tam tančí, ale spíš ti, jimž neklid vln nedělá dobře, vyhlížejí břeh.      

[ Číst celou zprávu ]

Kašperské Hory i Hartmanice na Klatovsku vsadily už před lety na štěpku. Důvodem přechodu z uhlí na čistý zdroj bylo hlavně zlepšení ovzduší. Nyní si tehdejší rozhodnutí nemohou vynachválit.

V lese za šumavskou vesnicí Podlesí se v mělkém hrobě najde nahé tělo mladé ženy. Někdo ji zavraždil a tvář jí polil kyselinou, aby znesnadnil její identifikaci. Policie z Kašperských Hor se nemá čeho chytit, jejich jedinou stopou je malé tetování na ženiných zádech. Brzy zjišťují, že jde o pohřešovanou Alenu Kloudovou, která pracovala jako zdravotní sestra v klatovské nemocnici. Tak začíná poslední čtyřicátý díl seriálu Policie Modrava, který odvysílá v neděli večer TV Nova.

  Jednotlivý výběr stromů (toulavý způsob těžby) je lesům nanejvýše škodlivý. Holá místa po skácených stromech zarůstají mlázím, které při dalších těžbách bývá ničeno přibližováním. Vítr může vznikajícími mezerami pronikat doprostřed zapojených lesních partií a rozvracet je. Proto je mnohem lepší holosečný způsob těžby, který je obvyklý u většiny císařských lesů. V originále autorem jen citované instrukce z počátku 17. století zní daleko rozvláčnější věta téhož významu jako předchozí čtyři věty moderního českého překladu takto: „V oněch lesích, kde tu a tam kde dva či tři stromy spolu stojí, porazit jeden nebo dva a ostatní ještě nechat stát, je nanejvýš

[ Číst celou zprávu ]

Naučná stezka Soumarské rašeliniště u Volar na Prachaticku voní novotou. Národní park Šumava nechal po deseti letech od zprovoznění opravit povalový chodníček, po borovicových prknech se s nadšením prochází turisté i místní.

V neděli sice TV Nova odvysílá poslední, čtyřicátý díl populárního seriálu Policie Modrava, ale milovníci této pohodové kriminálky ze Šumavy nemusejí úplně smutnit.

Do oprav škod po zimě se pustili silničáři. Ve čtvrtek 20. října oznámili, že byly zahájeny stavební práce na hlavním tahu I/39 mezi Záhvozdím a Chlumem nedaleko Volar.

Jednání ekologických aktivistů, kteří se v roce 2011 přivázali Na Ztraceném a v okolí Ptačího potoka na Šumavě ke kůrovcem napadeným stromům a bojovali tak proti jejich kácení, se po více než deseti letech ukázalo jako úspěšné. Blokáda totiž připravila půdu pro život vzácného živočicha kornatce velkého, který byl na Šumavě naposledy objeven před sto lety.

Těsně u země pětistupňový mráz a ve výši hlavy o jedenáct stupňů více. Tak neobvyklý rozdíl teplot zaznamenali dnes (čtvrtek) ráno meteorologové na Šumavě. K zajímavému jevu došlo ba Blatném vrchu, ale i na řadě dalších šumavských stanic, například na Plechém, Boubíně, Churáňově a nebo Hojsově stráži.

  Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava. „Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a Želnavy. V blízkých lokalitách jsme ho znovuobjevili v roce 2018,“ říká Vladimír Dvořák ze Správy Národního parku Šumava. Kornatec

[ Číst celou zprávu ]

  Rada města Vimperk na svém zasedání 17. října 2022 kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis některých usnesení bez redakční úpravy):   Usnesení č. 859 Rada města souhlasí s cenami za svoz a odstraňování odpadu podobného komunálnímu na rok 2023 pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání dle předloženého návrhu.   Usnesení č. 860 Rada města souhlasí se zplnomocněním společnosti Městské služby Vimperk, s. r. o., Steinbrenerova 6/2, 385 01 Vimperk, zastoupené jednatelem Mgr. Radkem Rubešem, k uzavírání smluv na svoz a odstraňování směsného komunálního odpadu s podnikatelskými subjekty.   Usnesení č. 861 Rada města rozhodla uzavřít

[ Číst celou zprávu ]

Někteří entomologové mu říkají velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Jde o kornatce velkého, broučka, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.

  Blokáda na Modravsku v roce 2011 zajistila život velmi vzácnému živočichovi Na Ptačím potoce se objevil kornatec velký             Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.          „Poslední záznamy o výskytu kornatce velkého na Šumavě jsou z let 1905 až 1907 a to z oblasti jižní Šumavy, z Plechého a

[ Číst celou zprávu ]

  Správa železnic v úterý 18. října slavnostně ukončila opravu výpravní budovy ve stanici Vimperk. Objekt získal novou fasádu i moderní vnitřní prostory s bezbariérovým přístupem, do kterých se přesunuly toalety pro cestující. Celkové náklady stavby dosáhly výše 16,8 milionu korun, práce prováděla od loňského srpna společnost Edikt. Výpravní budova ve stanici Vimperk leží v podhůří Šumavy na lokální trati Strakonice – Volary. Pochází z roku 1893, právě dokončená oprava byla první výraznější stavební akcí za celou dobu její existence. Stavbaři zde provedli výměnu střešní krytiny včetně opravy tesařských a klempířských prvků. Dále došlo k částečné výměně oken a dveří

[ Číst celou zprávu ]

Někteří entomologové mu říkají Velký piškot, podle oválného tvaru výletového otvoru ve stojících souších připomínajícího právě dětskou pochoutku. A je to extrémně vzácný živočich, který se v České republice vyskytuje pouze na několika málo místech. Řeč je o kornatci velkém, zhruba 1,5 centimetru dlouhém, plochém, černém brouku, který byl před čtyřmi lety znovuobjeven v Národním parku Šumava.