Zprávy z internetu

Významnou populaci velmi vzácného brouka kornatce velkého pozorují biologové poslední čtyři roky v Národním parku Šumava, kam se vrátil po víc než sto letech. Mimořádné vzácný živočich se v Česku vyskytuje pouze na několika místech - v Žofínském pralese v Novohradských horách a v Moravskoslezských Beskydech. Tamní populace mají maximálně stovky jedinců. Šumavská populace se už počítá na tisíce a je jedinečná v celé střední Evropě. Šíření na Šumavě pomohla před 11 lety i blokáda v okolí Modravy, informoval ČTK Vladimír Dvořák ze správy parku.

  Od samého počátku potřeboval vlastník lesa zaměstnance, aby získával a hájil užitky z tohoto majetku. Jako zástupci ve výkonu vlastnického práva působili lovčí, což byl důležitý úřad, lesní (hajní), reprezentující buď velmi důležitou, anebo naopak sluhovskou funkci. V 16. a 17. století se vylepšovala a vyhraňovala lesní administrativa, a to nejdříve v královských, horních a církevních lesích. Došlo k rozlišení myslivce a lesního a nejprve na komorních panstvích se objevili (vrchní) lesmistři. Dále byli připomínáni lesní písaři, oborníci, bažantníci, mládenci, hlídači a sluhové. Nejstarší zmínky o osobách, kterým panovník svěřoval správu v oblasti lovu zvěře, pocházejí na našem území

[ Číst celou zprávu ]

  Poslední bělásci           Měl jsem čtyři dny směnu, nastoupilo tereziánské babí léto a tak jsem se ve třech volných hodinách vydával do okolí. V pondělí jsem došel na Zhůří, ale jdu-li pěšky, stihnu to vždy jen na okraj té náhorní louky a musím se hned vydat zpět, abych se dostal na stanici před ručním vysíláním. Za Poledníkem žhnulo zlato večera a trochu více vpravo se mračny prodírala Jezerní hora a Ostrý. Zpoza naskládaného dříví vyběhl malý zajíček a prchal do bezpečí. Když jsem docházel na stanici, už se dost stmívalo. V tu chvíli se ozvaly hlasy říjících jelenů. Jako

[ Číst celou zprávu ]

Adam Kašpar nejraději maluje nedotčenou krajinu. Nyní se pohybuje v šumavských lesích. Díky povolení od národního parku se může pohybovat i v prvních zónách, kam je turistům vstup zakázaný.

Léta osazoval křížky na různých místech Šumavy a v sobotu byl křížek odhalen jemu. Řeč je o legendárním Šumavákovi Emilu Kintzlovi. Jeho kříž se tyčí na vrcholu sjezdovky Lišák v Kašperských Horách, o jejíž rozjezd se zasloužil a kde bohužel jeho život i skončil. Zároveň je na stejném místě, kde má křížek i jeho syn Petr.

Léta osazoval křížky na různých místech Šumavy a v sobotu byl křížek odhalen jemu. Řeč je o legendárním Šumavákovi Emilu Kintzlovi. Jeho kříž se tyčí na vrcholu sjezdovky Lišák v Kašperských Horách, o jejíž rozjezd se zasloužil a kde bohužel jeho život i skončil. Zároveň je na stejném místě, kde má křížek i jeho syn Petr.

  Situace: Po přední straně brázdy nízkého tlaku vzduchu nad severozápadní Evropou k nám bude proudit teplý vzduch od jihu až jihozápadu. V úterý začne přecházet přes naše území studená fronta od severozápadu. Za ní se ve středu taktéž od severozápadu k nám rozšíří tlaková výše, která bude v dalších dnech postupovat dále k východu až jihovýchodu. Koncem týdne počasí u nás začne ovlivňovat brázda nízkého tlaku vzduchu od západu.   Předpověď na neděli 16. října: V noci většinou oblačno a ojediněle, na horách na severu a severovýchodě místy slabý déšť. K ránu místy mlhy nebo nízká oblačnost. Přes den oblačno až polojasno, ráno a dopoledne místy mlhy nebo nízká

[ Číst celou zprávu ]

Zatímco na Chalupské slati stále pokračuje avizovaná oprava poválkového chodníku, na Soumarském rašeliništi je hotovo. Podle informací mluvčího Správy NP Šumava Jana Dvořáka se tam první turisté mohou projít po novém chodníku už o tomto víkendu.

Přispět k obnově příhraničí v Plzeňském kraji by mohly dotace na obnovu brownfieldů. O peníze ministerstva průmyslu a obchodu žádá z celé republiky 35 projektů, z Plzeňského kraje pak obec Srní a městys Všeruby. Srní chce obnovit památkově chráněný Královácký dvorec Antýgl z 18. století. Všeruby zase zbourat zdevastované objekty a místo nich postavit spolkový dům.

  Už máme posvícení, za dveřmi v síni. Jdeme pro řezníka, ať bije svini. Voda se vaří, v měděnce skáče zítra zas budeme dělat koláče. A co jich napečeme, ve dvou pecích, ty je pak rozneseš, Vašku po strejcích, když přijdeš do domu, dej pozdravení, že je zveme oba dva na posvícení. Když se ve vlahém říjnovém povětří vznášely pavučiny babího léta, bylo takříkajíc za dveřmi zmíněné už také „Havelské posvícení“, symbolizovalo poděkování za úrodu a vítání času klidu. Na zdárný průběh oslav obvykle dohlíželi zvolení a zvlášť respektovaní občané vesnice, tzv. stárkové a stárkyně. Stárek je odvozen od slova

[ Číst celou zprávu ]

Vyšší Brod, jedna z pomyslných vstupních bran na Šumavu, je znám zejména díky areálu cisterciáckého kláštera. Ten pochopitelně při naší návštěvě rovněž nemineme – ale kromě toho vystoupáme nad město ke starému poutnímu místu a krátce poté se zastavíme u působivých vodopádů.

Policisté podle informací Práva odložili případ srážky dvou lyžařů na sjezdovce v Kašperských Horách, při které letos v březnu zemřel známý propagátor Šumavy Emil Kintzl (88).

  Situace: Brázda nižšího tlaku vzduchu bude postupovat přes střední Evropu k východu a za ní se od západu rozšíří tlaková výše. Od čtvrtka bude do střední Evropy postupovat od západu další brázda nižšího tlaku vzduchu. V závěru období k nám bude proudit kolem tlakové níže nad Severním mořem teplejší vzduch od jihozápadu.   Předpověď na pondělí 10. října: Oblačno až polojasno, na Moravě a ve Slezsku zpočátku až jasno a ojediněle nízká oblačnost nebo mlhy. Večer ojediněle slabý déšť. Nejnižší noční teploty 8 až 4 °C, na severovýchodě až 1 °C a ojediněle přízemní mrazíky. Nejvyšší denní teploty 15 až 19 °C, v 1000 m na horách

[ Číst celou zprávu ]

  Karel Čapek: Kalendář Kniha Kalendář vznikla z oddychových fejetonů o ročních dobách, počasí, zahradnických radostech a strastech. Čapek se tu však neutápí v idyle života malého českého člověka a zahrádkáře. Je sestavena z autorových novinářských článků, psaných v letech 1919-1918. V těchto sloupcích se Karel Čapek představuje jako skvělý pozorovatel. Všímá si všeho – proměny krajiny během čtyř ročních dob, zvířat i hmyzu, vůně domu, železniční stanice, ale i věcí obecných i povah různých lidí. Některé sloupky jsou humorné, ale víc je těch přemýšlivých, pozorovatelských. Obojích bylo letos množství nevídané a požehnané. Pokud se hub týče, chovaly se dokonale;

[ Číst celou zprávu ]

  U pramene           Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky.       Před časem za mnou přijela jedna raněná pastýřka z dalekého severu. Zazvonila na stanici se soumrakem a do ruky mi vtiskla kytici lučních květů. Bála se mého přiblížení. Když

[ Číst celou zprávu ]

Horažďovice na Klatovsku, kterými mnozí cestou na Šumavu jen projedou, si zaslouží alespoň krátkou zastávku. I za pár hodin se totiž dá stihnout to nejlepší, co pětitisícové městečko na Otavě nabízí - procházku malebným historickým jádrem, návštěvu muzea s novou expozicí minerálů, perel a zlata i výšlap na bájnou horu Prácheň, vzdálenou dva kilometry.

Zpěvák Marek Ztracený ze Železné Rudy se rozhodl pomoci dvouletému Adámkovi, který se narodil s jednostrannou artrézií microtia – s menším levým ouškem bez zvukovodu.

  Věra Šplíchalová, 80 let, Kvilda Václav Vojtíšek, 75 let, Čkyně     POHŘEBNÍ SLUŽBA PETR ŠÍSL, VIMPERK      

Opravy budou probíhat od 6. do 17. 10. 2022

V plné polní v těžkém terénu? „Říkal jsem si, že jsem ze Šumavy a jsem zvyklý, ale bylo to horší než běžet na Libín,“ popisuje prachatický policista Josef Předota.