Zprávy z internetu

  U pramene           Dneska jsem jel do práce opět na kole. Na pasece pod Kamennou horou už jsem musel na východ slunce čekat. Pršelo, při obzoru zela volná škvíra. A jak se slunce objevilo, vytvořil se v závoji kapek zprvu úzký rudý vějíř. Čím výše slunce stoupalo, tím více se vějíř rozvíral, jako by ho nějaká pastýřka zvedla z trávy a prohlížela si na něm podzimní arabesky.       Před časem za mnou přijela jedna raněná pastýřka z dalekého severu. Zazvonila na stanici se soumrakem a do ruky mi vtiskla kytici lučních květů. Bála se mého přiblížení. Když

jsem se jí jemně dotkl u meteorologické budky, odmrštila se ode mě jak náhle uvolněná pružina. Zatočila se na patě, jako by ji uštkl neznámý hrůzný sen. Druhý den jsme se spolu vypravili k Seppu Sekerovi, který žije v maringotce balancující na kamenném snosu, kam byl po mnoha soudech vystěhován ze své chaloupky. Sepp pobíhá po loukách rád nahý, spěšně se tedy oblékl. V ruce držel starý přehrávač. Pustil hudbu z filmu o Vinnetouovi a začal tančit. Tu i zraněná pastýřka se dala do tance. Pak se posadila na snos. Měl jsem pocit, jako by tu byla ihned doma.        Malou, ztracenou pastýřku trýznil v dětství její bratr. Svazoval ji, dusil, strkal do koše na prádlo. Její rodiče to nezajímalo. A tak se po škole procházela městem a parky a čekala na vhodný čas, kdy se vrátit. Kolik odpolední takhle prochodila v dešti, v zimě. Teď pastýřka kráčí světem zbavena vší odvahy, kterou zaměnila za vyhledávání nebezpečí. Má v sobě zamčený pramen a hledá, kdo by ho otevřel.       Seppovi zůstal malý rybníček. Pastýřka se svlékla a vstoupila nahá do ledové vody. Ponořila se do ní až po ramena a my se Seppem jen žasli. Potom pastýřka z vody pomalými opatrnými kroky vystoupila. Měli jsme se Seppem ručníky a pastýřku jsme osušili. A ona si s námi dál povídala, nahá, štíhlá a přirozená. Kam se poděl její strach?       Čas se nachýlil, musel jsem se vypravit zpět na stanici, vysílat další zprávy. A tak jsem ji objal a nechal ji tam se Seppem. A jak se stmívalo, věděl jsem, že už za mnou zpět na stanici nedorazí.   ***          U pramene Volyňky nezůstal nikdo, než my dva. Voda vystupuje prostě i slavnostně z hory a překračuje hranici tmy do světla. Sama užasla, co se před ní objevilo, jaký les, několik javorů, buky a spousty smrků. Na kamení i půdě okolo leží několik barevných javorových listů. Jsou to dlaně, které přikrývají rány, zranění z nějaké nesmyslné války, dlaně, které přese všechno přinášejí poselství, že jsme milováni a někdo se snaží obdarovat nás hojením. Voda vytékající z pramene je čistá a odráží svět korun nad sebou. Je pokorná, hledá si nejnižší místo na své pouti, podkládá se pod tváře zoufalců, které se nad ni naklánějí a hledají odraz svého milostného požáru. Ale proud věrné podobě tváře nepřeje. Místo ní se objevují víry stínů lesa a oblohy a do ticha se ozývá jen tiché jednohlasné klokotání.   ***          Nechej vše otevřené, prosím tvou vodu, studánko, i když teď odtékáš z dosahu mých dlaní. Vím, že se vrátit nemůžeš, ale já tě mohu doprovodit, běžet kousek po břehu. Plazíš se jak objímavá pouta, která už nikdo a nic nemůže přetnout. Čím pro tebe byla tato noc? Jak neodvratně se blíží její konec, lhůta k dokončení nádherného obrazu malovaného poslepu! Zůstáváme spojeni i pro chvíle, kdy se od sebe budeme odvracet, kdy na sebe budeme zapomínat pod jinými hvězdami a ve větrných poryvech jiných nocí.   ***         Leželas na mně. Byl jsem tvé rozvodí, hudba tvých vlasů mi stékala na jednu i na druhou stranu hrudi.       Je dobře, žes mi řekla: Zatím. Je dobře, že mě necháváš v nejistotě, třebaže to tak bolí. Doprovázím tě po břehu jako u pramene Volyňky, jdu kousek stejnou rychlostí, jakou odtéká voda. A nejraději bych tě doprovázel až na konec světa, až k deltě, ve které se poprvé dotkneš oceánu. Ale není to možné, ach, není. Mohu s tebou jít sem? Nebo až sem? A tady už musím zůstat sám. Ponechat ti svobodu.        Když od pramene odcházím, potkávám dvojici, staršího muže s mladou ženou. „Tak nevyschnul?“ ptá se mě muž? „Ne, krásně proudí,“ odpovídám.     Text : Roman Szpuk Foto : mapio     MINIATURY Romana Szpuka 2022 1. Zářijové chvění2. Déšť a oko     MINIATURY Romana Szpuka 2021 1. Silentio2. Ohnuté břízky3. Čandra4. Stín túje se blíží5. Klaperl6. Na Vaydě7. Schätzenwald8. Sen o kapli Zmrtvýchvstání9. Velikonoční mříže na Šumavě10. Tmajemství11. Bílé pírko12. Březová voda13. Černá strž14. Vítr potěžkává přeháňku15. Sklo16. Velký Kokrháč17. Usedavý svit večera18. O andělech      MINIATURY Romana Szpuka 2020:    1. Tchořovické rybníky2. Propustk3. Kreslí a chechtá se4. Tekuté písky5. Čtyři úplňky6. Vzpomínka na Lnáře7. Vidoucí8. Únos Sněhurky9. Vločky a vlaštovky10. Chlapeček a dálka11. Ohnivec šarlatový12. Boliaboliaboliaboli13. Vodní mlýnky14. Velký vůz15. Pokušitelé16. Třinácté komnaty skal17. Jen mouchy, kovové a tlusté, to stihly18. Świetliky19. Princip propasti aneb noc na Plačlivô20. První z listů21. Nesmělé světlo22.  Inverze23. O čtení24. Lidi budou klidnější25. Když už nemůžeš, přidej!26. Zmrzlý čaj na Milešovce27. Malířka a převozník   MINIATURY Romana Szpuka 2019:    1. Posed u Modravy 2. Výstup na Stožec 3. Dlouhé zimní noci   4.Předjarní povídání  5. Jarní vítr  6. Náušnice paní Zajícové 7. Soumrak na Šeravě 8. Hle, dělám věci nové 9. Fragmenty 10. Kohout  11. Svár zimy a jara 12. Jepičí láska 13. Hadí vrch 14. Voda, voda 15. Čtení v kavárně na Dvorku 16. Cesty nevyzpytatelné 17. Pouť po Českém středohoří18. Svatá petflaška 19. Socha Mír20. Kouzlo červnových večerů21. Polonina, Svidovec22. Světlušky, červencové mrazy a pout23. Čas patří jen hodinám24. Výstup na Goverlu a Popa Ivana Černohorského 25. Quasi una Fantasia26. Proměny27. Sociálka28. Bouře nad Gabrétou29. Chamtivci30. Tiché vytrvalé rytmy 31. Noci, jimiž nezní žádné rozkazy32. Rázem jsme všichni vzhůru 33. Přízemní mlha34. Höllbašský vodopád35. Dušičková spektra36. První doteky ledu37. Světlo na mlhách38. Zdivočelé fotografie39. Flák srnčího40.Čarovné mávátko 41. Hořící srdce     MINIATURY Romana Szpuka 2018 :  1.  Loučení s Friederike2. Krátká zastavení   3. Oheň tání 4. Nesouvislý dialog  5. Něžné objetí6. Mráz a srdce7. Tichá křídla8. Co si myslí planety 9. Bezejmenný potok10. Pouť okolo andělky 11. Město je jiné12. Osamělci 13. Staří a mladí 14. Zpáteční cesta 15. Chodím furt v pantoflích 16. Toto místo 17. Celé jaro  je erotické  18. Na Brantlově dvoře19. Socha Rodina 20. České středohoří a Šumava 21. Hýlové a blesk  22. Bělásek a děti  23. Omývání barev24. Bolest křídel  25. Slunovratova noc 26. Květina nezradí svůj květ27. Barvy čaje  28. Ještěrčin ocásek 29. Střet dvou vášní 30. Zatmění  31. Pavlínka32. Perseidy 201833. Sarančatům sklaplo34. Prokletí milenci 35. Zanechávaje příbytek otevřený  36. A měla jsem tě ráda? 37. Vážka rudá 38. Kohlschachten  39. Na cello hraješ 40. Zlatá a černá 41. Panta rhei42. Palvínov a Vatětice43. Říjnové květy jahod 44. Vratká lávka slov 45. O solitude 46. Listopadové toulky 47. Zasněžené město 48. Přebrodit Křemelnou     MINIATURY Romana Szpuka 2017 :     1. Uplakaný čert2. Hrušky 3. Vánoční vzpomínka 4. Co všechno ten nástroj dovede5. Nešahej na ten sníh 6. Otto Hrdin7. V údolí Losenice  8. Pavoučice sněžn 9. Šla Kačenka podle vody10. Vzpomínka na Krýmuse11. Mrazivá noc na Perle pod Jezerní slati12. Letící oblaka13. Pan Kodýdek14. Cesta pulsu15. Život a smrt16. Deštníky17. Poklady18. Krucifix19. Velikonoční vejce20. Koza v kapli21. Kolečka vypálené trávy 22. Boubínská noc 23. Ovečky24. Bratři Kazarovi  25. Domov26. Táta 27. David je fatalista28. Noční bouřka na Boubíně 29. Fenka a okoun30. Duha 31. Cestou z Najmanky na Radost 32. Žluna 33. Rehabilitace34. Bez střechy35. Jako bílý šátek 36. Nepoučitelní 37. Dobršská brána 38. Hvězdy a psík 39. Malá ťapkající holčička 40. Zářijové plody 41. Buchingerův dvůr  42. Pouť na Luzný43. Jaké má oči?  44. Nejmanka u Hrbu  45. První sníh  46. Úplňková noc 47. Jepice 48. Herwart a Empedokles 49. Dálky na dosah 50. Lidská zima51. Gráve Gabréta 52. Flöhturm 53. Blízkosti opuštěných 54. Miniatury: Čtyři úplňky55. Świetliky 56. Kometa Neowise {jcomments off}