Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Velikonoce = Velká noc, kdy Kristus pán vstal z mrtvých, kdy se nám přerodí smrt opět v život. Tento den vládne nálada nového života a vzkříšení. Přičemž bychom měli rozjímat nad vděkem smrti. Nad životem a smrtí. Ráno můžeme jít do kostela na bohoslužbu a nechat si vysvětit mazanec či chléb, v některých kostelech se žehnání pokrmů dělá již v sobotu ráno. Požehnaný mazanec pak posnídáme společně s celou rodinou. Žehnání mazanci však můžeme udělat i sami doma s rodinou a to před jeho slavnostním nakrojením. Mazanec se jí ráno k snídani. Dopoledne pečeme velikonočního beránka, jako symbol jara
Ve Šlovicích u Dobřan na Plzeňsku havarovalo v sobotu kolem sedmé hodiny ráno pět osobních aut. Všichni tři řidiči se zranili a byli převezeni do nemocnice, jeden z nich po převozu zemřel. Hlavní tah na Horažďovice a Železnou Rudu byl téměř pět hodin uzavřený, objízdná trasa vedla přes Dobřany a Chlumčany. Silnice už je průjezdná, řekla v 11:45 krajská policejní mluvčí Hana Kroftová.
Pět osobních aut havarovalo v sobotu ráno ve Šlovicích u Dobřan na Plzeňsku na silnici z Plzně do Klatov. Tři lidé byli zraněni, jeden z nich po převozu do nemocnice zemřel. Hlavní tah na Horažďovice a Železnou Rudu byl téměř pět hodin uzavřený, objízdná trasa vedla přes Dobřany a Chlumčany. Silnice už je průjezdná, řekla krajská policejní mluvčí Hana Kroftová.
Bílá sobota Ta doba věru vážná tak, že brání všemu smíchu a mnohý velký darebák se kaje ze svých hříchů. Ba mnohý pyšný farizej se bledým strachem třese, a dobré skutky na prodej, by Boha smířil, nese. Hle! mnohý národ kdesi tam již pod břemenem kříže, jejž na Golgotu vlékl sám, sklesnuv, byl hrobu blíže. A ti, kdož z pouhé lidskosti mu vstáti pomáhali, se za to ve vší skromnosti o jeho roucho drali. Leč o tom těžko šířit slov neb psáti historie, však kdesi tam je velký rov, jenž tajemství to kryje. A nejeden dnes černý šat s
„Od středověku začaly být kostely na Velký pátek upravovány na znamení, že „Kristus, světlo světa, zhasl“, jako hrob: „Oltář sám jest vší okrasy zbaven, žádná svíce nehoří na něm, ano i věčná lampa zhašena jest, neboť Nejsvětější svátost jest odnesena, svatostánek pustý, prázdný stojí. (…) Oltář černým suknem pokryt (…) nikde žádné světlo nehoří, temno a ticho všude.“ Jedním z oficiálních náboženských obřadů byla a dodnes je instalace scény Božího hrobu. Objevuje se v celé řadě variant na obrazech i v sochařských dílech. Při velikonočních obřadech, jimiž si církev připomínala smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Inscenace božího hrobu měla
Má tmavou protáhlou lasturu a k životu potřebuje víc než čistou vodu. Perlorodky říční jsou kriticky ohrožené. V českých řekách jsou těžko k nalezení. Správa Národního parku Šumava se proto dlouhodobě snaží zachránit jejich zbylou populaci v Teplé Vltavě.
Velký pátek Vlast naše velký, tichý chrám, v něm vysoké oltáře a národ v prachu kleče tam na prsa sklání tváře. To ticho dumné, hrobové tak zbožné city rodí, jak tušili by duchové, že Bůh tu s námi chodí. Oltáře velký bílý kříž na černém rouchu kryje a pohnutým kněz hlasem již čte národa pašije. Stranou pak velký, temný hrob své hrůzy rozesílá, pomník to truchlých, dávných dob hora to kletá, bílá… Tam národ s čelem zastřeným, s vzdechem se mutným kloní a velkou okem skaleným tu na zem slzu roní. A líbá svatou onu zem a prsty v
Jehněčí velikonoční nádivka (Přešticko) 25 dkg pečeného jehněčího masa 25 dkg uzeného bůčku 6 housek 3 vejce mléko sekané kopřivy, petrželka sůl, pepř Housky nakrájíme na kostičky a necháme nasáknout mlékem (nesmí plavat). Maso nasekáme a promícháme se žloutky. Vymačkáme housky, přidáme je k masu a zlehka zapracujeme sníh z bílků. Promícháme s bylinkami a ochutíme solí a pepřem. Dáme do vymazaného pekáčku a pečeme při 180 st. asi 30 minut. Velikonoční nádivka (Maleč) 25 dkg vařeného vepřového masa 25 dkg hovězího vařeného masa 25 dkg uzeného masa 4 rohlíky 5 vajec (sníh) Jarní bylinky (kopřivy, petrželka,
Situace: Počasí u nás bude ovlivňovat oblast nízkého tlaku vzduchu nad střední, postupně jihovýchodní a východní Evropou. Postupně se do střední Evropy začne rozšiřovat nevýrazný výběžek vyššího tlaku vzduchu od jihozápadu. Předpověď na čtvrtek 6. dubna: Zpočátku většinou jasno až polojasno. Na severu a severovýchodě ojediněle mrznoucí mlhy. Přes den přechodně až oblačno. Odpoledne a večer na východě až zataženo, později večer na severovýchodě ojediněle sněžení, pod 300 m i déšť se sněhem. Nejnižší noční teploty -2 až -6 °C, při déletrvajícím vyjasnění až -8 °C. Nejvyšší denní teploty 6 až 10 °C, na severovýchodě 4 až 7 °C, v 1000 m na horách kolem -1 °C,
„Ach, ten se povedl!“ zavelebil Král a pocítil, jak dravý hlad ho nutí, aby popadl nůž, ukrojil si patku a zakousl se do ní. Ale i děti hrnuly se ke stolu, neboť i ony ještě dnes musily se postit a bez snídaní čekaly na oběd. Jak všem zato teď chutnalo! Na míse kouřila se z kyselého mléka polévka smetanou zalitá, tak zdravá, že vyhání z těla devateru nemoc, rozehřeje a rozproudí krev, takže po každé lžíci volají všecky žilky v těle: K tomu jsou brambory na loupačku, krásně vařené, moučné, jež sice dusí v hrdle, ale polévka je spláchne
Městské Lesy Kašperské Hory budou v termínu 11. - 23. 4. 2023 kácet nebezpečné souše podél turistické stezky v úseku Antýgl - Turnerova chata.
Praha, 5. dubna 2023 Česko-bavorsko-rakouská (označovaná také jako šumavská) populace rysů od svého založení ztratila asi čtvrtinu ze své genetické diverzity, zjistili vědci na základě genetického monitoringu. Naději do budoucna dává fakt, že v posledních 20 letech se pokles téměř zastavil, ale populace rozhodně vyhráno nemá. Její další osud závisí především na lidech a jejich přijetí...
Přesně na Světový den vody, který se slaví 22. března, měl premiéru dokumentární film Radka Plíhala nazvaný Voda ztracená a vrácená. Půlhodinový snímek, který popisuje vliv odvodnění krajiny na její fungování, zavede diváky přes unikátní záběry ze Šumavy do světa mokřadů.
Dnes si podle lidového kalendáře připomínáme Škaredou středu. Někdy se také název Škaredá středa dává i Popeleční středě, ale to byla ta středa, která byla na počátku postu. Ve vlastním smyslu je Škaredá středa právě ona středa polovinou Svatého týdne, který nás přivádí k velikonočnímu tajemství. Škaredá středa získala svůj název na základě škaredého výrazu Jidáše Iškariotského, který se tento den mračil (škaredil) na Ježíše. Téhož večera pak nabídl velekněžím, že za peníze Ježíše zradí. Někdy se Škaredé středě říká také „Sazometná“, neboť se během ní vymetaly komíny. Tento název použil již v 15. století přítel Jana Husa, významný
Silnici II/145 z Vimperka na Kašperské Hory v křižovatce Šebestov – Úbislav uzavřou hned po Velikonocích opravy. Prachatický deník na to upozornil Martin Grožaj z prachatického střediska Správy a údržby silnic. Úplná uzavírka tam potrvá až do poloviny června. O opravy se postará firma Reno Šumava. CELÝ ČLÁNEK
Zažít alespoň jednou za život Peklo s velkým P bych v bledulové době přál všem lidem dobré vůle. Pekel je u nás poměrně dost, známé je třeba Peklo mezi Náchodem a Novým Městem nad Metují, další je u Lipníka nad Bečvou, u Kropáčovy Vrutice, u Raspenavy je také jedno. I na Šumavě, tam je vedle Pekla i Nebe.
Silnici II/145 z Vimperka na Kašperské Hory v křižovatce Šebestov – Úbislav uzavřou hned po Velikonocích opravy. Prachatický deník na to upozornil Martin Grožaj z prachatického střediska Správy a údržby silnic. Úplná uzavírka tam potrvá až do poloviny června. O opravy se postará firma Reno Šumava.
Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku. Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Trochu podezřelé je, že Kristova smrt se shoduje s jarní rovnodenností. Jakoby církev naroubovala nový svátek na daleko starší tradici. Také symboly zůstaly stejné. Všechny se vážou k novému životu na konci zimy. Velikonoce jsou pro většinu lidí svátky jara. Pro mnohého člověka zůstává smysl svátků jara s velikonočním tajemstvím skryt anebo stojí ve stínu Vánoc, které dnes znamenají dominantu roku. Snad je
Je to podivně teskná něžná vzpomínka, když jen zaslechnu ta dvě slova: je v nich kus domova a dětství; kus čehosi milého a nejvýš svátečního se mi vrací při jejich vyslovení. Už sama roční doba, na níž Velikonoce připadají, vyvolává ten pocit. Z polí, která obklopují mou rodnou obec, už sice sešel sníh, ležela však dosud černá a vlhká na slunci a ačkoli vzduch byl už vlahý a obloha modrá, stály stromy dosud s holými černými korunami bez listí. Louky se potichu zazelenaly a na potoce i při pramíncích lučních stružek se objevily temně zelené lemy listů s pupeny
Po více než čtvrt století objevili mykologové na tlejících kmenech smrků v šumavském Boubínském pralese houbu s názvem ohňovec rezavohnědý. Jde o vzácný pralesní druh choroše, který byl poprvé nalezen v roce 1964 a který vědci nacházeli až do roku 1995. Pak se ale po pralesní houbě slehla zem.