Zprávy z internetu

  Flašinetář Chaloupka dřevěná, došky je pokryta, choulí se u řeky, vlídně vás přivítá. Žije tu stařeček, nikoho nemá, dávno už zemřela mu jeho žena. Tolik se trápila, mučil ji žal, dravý proud řeky jim Aničku vzal. Jen kolébka zastrčena v rohu, připomíná tu šťastnou dobu. Krokem už znaveným flašinet tlačí, počasí škaredé, skoro až k pláči. Nemůže lenošit, musí jít hrát, nemá kde peníze na jídlo brát. Chatrný oděv zahřát nestačí, teplou polévku má nejradši. V kachlových kamnech až zatopí, zkřehlé ruce růženec uchopí. Chraň mě a opatruj Pane můj, v mém těžkém životě při mě stůj. Šedivou hlavu

[ Číst celou zprávu ]

  Tam v světě kopců a vrchů, kde les roste z dolin k samému temeni, a i ten miloučký kamenný starý svatý je už trochu znaven tím věčným šuměním, v údolí, kterým vede silnička jediná, tak úzká, že každý vozka ji šťavnatým slovem proklíná, a kde mlýnský potok jak pasáček zpívat zdá se mi, přes luka skákat a snít pak zdlouha mezi olšemi, klapal jeden mlýn, hlučela pila, šumělo mlýnské kolo pozdním večerem, ať jak chci vzpomínám, neznal jsem větší krásy v světě veškerém! Pak zaroste houštím a hložím, co bylo, to málo, kde kdysi mlel můj mlýn, a nakonec

[ Číst celou zprávu ]

Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji.

  Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového? V loňském roce ukončený projekt „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava (2017 – 2022)“ byl zaměřený zejména na zvýšení počtu perlorodek v řece, sledování kvality prostředí a výběr

[ Číst celou zprávu ]

Správa Národního parku Šumava se dlouhodobě snaží zachránit zbytkovou populaci perlorodky říční ve Vltavském luhu. Od roku 2011 se začaly připravovat a realizovat větší projekty zaměřené nejen na zjištění skutečného stavu populace perlorodky ve Vltavě, ale na získání informací o řece, o chování perlorodky a jejích vazbách na  prostředí a hostitele. Proto se o perlorodce ve spojení s Teplou Vltavou mluví čím dál častěji. Co je tedy nového?

Přestože Ski&Bike Špičák na Šumavě avizoval možné ukončení zimní sezony, bude se tam lyžovat dál. O víkendu byla návštěvnost nízká, řádově se každý den jednalo o nižší stovky lyžařů.

  „Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou plejádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct ´a litte round apple´, malé kulaté jablko… Tomu přece chybí barva i vůně.“ Jan Werich, český herec, dramatik a spisovatel 1905 – 1980   Na počátku všech věcí prý bylo slovo, vyslovené Bohem: je v tom významný jinotaj. Žel, bohužel, ano, témuž Bohu žel – na konci všech věcí bude zřejmě zase slovo – slovo, pokažené, znehodnocené člověkem. Kéž bych byl jen zbytečným pesimistou, soudím-li, že se ta doba – dokonce za potlesku publika – blíží… To,

[ Číst celou zprávu ]

  Přátelé, radujme se, jaro je tady, i když to za okny ještě tak nevypadá. Probuďme se ze své dřímoty! Nastane jarní rovnodennost. V mnoha kulturách tento den rovnodennosti označoval počátek jara, roční období, které lidem v severních končinách přinášelo konec zimního strádání a nový rozkvět života. Teplé paprsky jarního slunce zahánějící poslední zbytky zimního smutku, nenálady a chmurných myšlenek. Sluneční svit doslova umí rozsvítit naše myšlenky, zvládne vyčarovat nádherné teplo v našem těle, naději v duši a dokáže nás otevřít očekávání všem možnostem, které sebou jarní tep přírody a života přináší. Delší den a jeho světlo dodává svoji jedinečnou

[ Číst celou zprávu ]

Dobrý den, vážení diváci. Vítejte u 11. vydání Vimperského zpravodajství. 14. března pořádala ZUŠ Vimperk krajské kolo soutěže základních uměleckých škol. Podrobnosti k soutěži nám prozradil Pavel Vališ. Pozvánku na Velikonoční trhy, které se uskuteční 1. dubna, si pro vás připravil Tomáš Jiřička. Další reportáž je věnována druhému pokračování Námořnického karnevalu. To proběhlo v neděli 12. března. O Jarním poháru, který hostil v sobotu 11. března vimperský zimní stadion, jsme si povídali s Davidem Vinšem. S výsledky posledního závodu staršího žactva Ski klubu Šumava vás seznámí Olina Honsová. Vysílání uzavře pravidelný kulturní přehled.   Video spustíte kliknutím na obrázek:  

[ Číst celou zprávu ]

Šumava vydala další tajemství. Po čtvrt století se tu znovu podařilo objevit pralesní druh choroše - ohňovce rezavohnědého. Tato houba se v Evropě mimo Skandinávii, ruskou tajgu a Bělověžský prales vyskytuje velmi vzácně.

Patří k často obsazovaným hercům, aktuálně se objevuje například v seriálu Zoo, kde hraje spolumajitele baru Marka. Nedávno se Štěpán Benoni (38) s manželkou odstěhoval do jižních Čech, a jakmile může, tráví čas na Šumavě. Slouží tam jako dobrovolný strážce v národním parku.

Ve středu uplynul rok od úmrtí milovníka a znalce Šumavy Emila Kintzla. Připomeňte si v našem kvízu desítku jeho nejoblíbenějších míst.

  Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub. Jádro Boubínského pralesa je známé obrovskou rozmanitostí hub. Mykologové tu registrují více než tisícovku druhů s výraznými plodnicemi, z nichž stovky patří mezi vzácné. Ovšem každý další mykologický monitoring přináší nová zjištění a nalezení dalších, dosud zde neznámých druhů. Některé mají

[ Číst celou zprávu ]

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.

Lesy ČR dokončily po čtyřech letech na Šumavě opravu čtyř úseků Schwarzenberského plavebního kanálu o celkové délce tři a půl kilometru. Obnova historické památky stála 21 milionů korun, přičemž 15 milionů uhradila Evropská unie.

Mykologové, pedologové, dendrochronologové a další specialisté zkoumající spontánně se vyvíjející přírodní ekosystémy, vyrazili v letech 2021 a 2022 do jádra Boubínského pralesa. Cílem jejich bádání bylo mimo jiné zjistit, zda a jak se liší společenstva hub, osídlující nastojato odumřelé smrky ve srovnání s těmi, jež se vyvrátily zaživa. Vědecký projekt přinesl řadu překvapení včetně nálezu velmi vzácných hub.

Zřejmě poslední lyžovačku na Šumavě si můžete užít o tomto víkendu.

Oblíbené šumavské středisko Modrava se stovkou obyvatel může kvůli nepovedené investici přijít o zhruba 200 milionů korun. Vesnička proslula tím, že v ní má trvalé bydliště tuzemský miliardář Zdeněk Bakala. I díky jeho daňovým odvodům má Modrava daleko větší příjmy než srovnatelné obce. Problém je, že 228 milionů korun vložila do investiční firmy WCA International, která zkrachovala.

Rozjet v době největších covidových opatření kavárnu s nabídkou mnoha druhů zákusků chce pořádný kus odvahy. Tu v sobě našli životní partneři Pavla Krejsová a Zdeněk Mráz. Kavárnu otevřeli na jaře roku 2021. Za pár týdnů bude mít jejich společný sen, který začali snít ve Vimperku, druhé výročí.

  Situace: Přes střední Evropu se bude k východu přesouvat tlaková výše. Po její zadní straně k nám bude proudit teplý vzduch od jihozápadu. V neděli začne ovlivňovat počasí u nás mělká brázda nízkého tlaku vzduchu od západu. V příštím týdnu budou v teplejším západním proudění postupovat přes střední Evropu jednotlivé fronty.   Předpověď na čtvrtek 16. března: Skoro jasno až polojasno, zpočátku na východě až oblačno. Ráno ojediněle mrznoucí mlhy. Později v Čechách od západu přibývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty -1 až -5 °C, na západě místy až -7 °C. Nejvyšší denní teploty 5 až 9 °C, v 1000 m na horách kolem -1 °C, na Šumavě až +3 °C. Slabý proměnlivý, postupně mírný

[ Číst celou zprávu ]