Zprávy z internetu

Vydra říční, které před půlstoletím téměř hrozilo vyhynutí, se zabydlela na vodních tocích na Šumavě. Potvrzuje to trus, který zanechává pod tamními mosty. Informovali o tom pracovníci Národního parku Šumava, kteří mají toto vodní zvíře pod speciálním dohledem.

Vydatné srážky s úhrny 30 až 60 mm, lokálně až 80 mm, to je výstraha, kterou pro Českokrumlovsko, Prachaticko a Vimpersko vydal Český hydrometeorologický ústav. „Vzhledem k silnému nasycení půdy v těchto oblastech budou toky reagovat na vydatné srážky výraznými vzestupy hladin s dosažením stupně povodňové aktivity, především v oblastech odvodňujících Šumavu,“ stojí ve varování, které je na žlutém čili nejmírnějším stupni.

Byla to jedna ze zlomových událostí, které směrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního velkoplošného rozpadu lesa v historii České republiky, který způsobil kůrovec, uplynulo třicet let. Národní park (NP) Šumava ohlásil, že lesy v okolí Modravských slatí jsou zcela obnovené.

Pro houbaře máme výbornou zprávu. Už rostou! Milovníci výprav s košíkem do lesa se vrací s úlovkem z různých míst Plzeňského kraje, houby se dají najít od Šumavy po sever Plzeňska. Mykologové potvrdili, že aktuálně na západě Čech roste hned několik druhů hřibů, lišky, tzv. masáci i další výborné jedlé houby. Prognóza je podle nich velmi dobrá, počasí houbařům přeje.

Pro houbaře máme výbornou zprávu. Už rostou! Milovníci výprav s košíkem do lesa se vrací s úlovkem z různých míst Plzeňského kraje, houby se dají najít od Šumavy po sever Plzeňska. Mykologové potvrdili, že aktuálně na západě Čech roste hned několik druhů hřibů, lišky, tzv. masáci i další výborné jedlé houby. Prognóza je podle nich velmi dobrá, počasí houbařům přeje.

Tradici sklářské výroby na Šumavě připomene Sklářský večer na zámku Vimperk. Program nabídne prohlídky expozicemi Muzea Vimperska nebo tvořivé dílny zaměřené na podmalby na sklo či techniku gravírování skla. Zájemci otestují svoji zručnost a trpělivost při restaurování skleněných pohárů.

Vypadá to, že „houbová mapa“ od Českého hydrometeorologického ústavu letos úplně nebude potřeba. Už nyní, na konci května, rostou hříbky i na Šumavě.

Byla to jedna ze zlomových událostí, které nasměrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního obrovského rozpadu lesa v historii Česka. Lýkožrout smrkový, laicky označovaný kůrovec, ho „sežral“ téměř kompletně. Od rozpadu lesa v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let.

Byla to jedna ze zlomových událostí, které směrovaly vývoj divoké přírody na Šumavě. Od prvního velkoplošného rozpadu lesa v historii České republiky, který vlivem silné gradaci lýkožrouta smrkového, zvaného kůrovec, probíhal v oblasti Modravských slatí, tedy od vrcholů Mokrůvek, přes Špičník, Blatný vrh až do Podroklaní, uplynulo už třicet let. Tehdy to laická i odborná veřejnost vnímala jako tragédii, ze které se lesy na Šumavě nevzpamatují. Ovšem stačilo dát přírodě jen trochu času, aby nám sama řekla, že tomu tak není.

Stále víc bytových domů v Plzeňském kraji usiluje o připojení fotovoltaické elektrárny. Například bytovka v Koutu na Šumavě patřila v loňském roce mezi tři domy svého druhu, které k instalaci v kraji přistoupily. A úspory jsou prý podle jejích obyvatel znát. Zájem o připojování nových obnovitelných zdrojů stále roste. Ne všude se ale dají v regionu solární panely připojit.

Turistickou sezonu zahajuje Brána Šumavy, kterou je Sušice nazývána, tradičně slavnostmi. Nejinak tomu bylo i letos. Připraven byl bohatý dvoudenní program, ve kterém úřadoval i déšť.

Vydra říční je chráněným druhem, který je veřejností přijímán rozporuplně. Na jedné straně jihneme nad její roztomilostí a hravostí, kterou mimo jiné představil ve filmovém Večerníčku Vydrýsek režisér Václav Chaloupek. Na druhou stranu je nenáviděna především chovateli ryb a rybáři, kterým dokáže působit škody na rybích obsádkách v rybnících a řekách.

  Za Nicovem se nachází v lesích skála plná balvanů. Ve vsi pod ní kdysi žil kameník Klement, který usiloval spasit duši svého hříšného předka, a tak v místním kostele učinil slib, že z jednoho z těch balvanů vytesá oltář k poctě Panny Marie. Pravidelně začal docházet nahoru ke svému svatému dílu, postil se a při práci rozjímal. Nad oltářem se soškou a křížkem nakonec vysekal letopočet. Oltářík byl vysvěcen a putovala sem procesí. Sám Klement však požehnání neobdržel, neboť posledních sedm let svého života prožil v krutých bolestech, až konečně vydechl naposledy. Jako by těch sedm let bylo nápodobou

[ Číst celou zprávu ]

Na území Šumavy žije několik desítek vyder říčních. Populace zvířete se v porovnání s minulým roky zvýšila a nyní je stabilní. Vyplývá to z monitoringu vydry říční, který zoologové zahájili v roce 2015.

Silné srážky zasáhly v sobotu kolem poledne Šumavu a jižní část Plzeňského kraje. Kvůli dešti vyjeli k nahlášeným událostem drážní i krajští hasiči. Voda například zaplavila železniční přejezd na Domažlicku nebo vytopila lidem sklepy v rodinných domech. Před bouřkami v Česku varovali v předchozích dnech meteorologové.

Šumavu a jižní část Plzeňského kraje zasáhly v sobotu kolem poledne silné srážky. Kvůli dešti vyjeli k nahlášeným událostem drážní i krajští hasiči. Voda zaplavila železniční přejezd v Kdyni na Domažlicku, uvedl mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Meteorologové varovali před dalšími velmi silnými bouřkami na západě Středočeského kraje.

Šumavu a jižní část Plzeňského kraje zasáhly v sobotu kolem poledne silné srážky. Kvůli dešti vyjeli k nahlášeným událostem drážní i krajští hasiči. Voda zaplavila železniční přejezd v Kdyni na Domažlicku, uvedl mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Meteorologové varují před dalšími velmi silnými bouřkami na západě Středočeského kraje.

Vydra říční je chráněným druhem, který je veřejností přijímán rozporuplně. Na jedné straně jihneme nad její roztomilostí a hravostí, kterou mimo jiné představil ve filmovém Večerníčku Vydrýsek režisér Václav Chaloupek. Na druhou stranu je nenáviděna především chovateli ryb a rybáři, kterým dokáže působit škody na rybích obsádkách v rybnících a řekách.

24. květen je dnem, kdy slavíme Evropský den chráněných území (European Day of Parks)1. V České republice máme v současné době čtyři národní parky. Krkonošský národní park je nejstarší, Národní park Šumava je největší, Národní park Podyjí je nejmenší a Národní park České Švýcarsko je nejmladší. V dohledné době by tuto exkluzivní rodinu českých národních parků mohlo rozšířit Křivoklátsko. Vedle národních parků je v Česku ještě 26 chráněných krajinných oblastí. Role chráněných území v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví je nezpochybnitelná a nezastupitelná.

Na území Šumavy žije několik desítek vyder říčních. Populace zvířete se v porovnání s minulým roky zvýšila a nyní je stabilní. Vyplývá to z monitoringu, který zoologové zahájili v roce 2015.