Zprávy z internetu

Televizní seriál Policie Modrava stále láká. Ač byla jeho první řada již opakovaně reprízována, zájem o šumavskou kriminálku neutichá.

Jedna Šumava, ale dvoje pravidla. Při pohybu po ní se tak lehce můžete dostat do potíží. Jiná pravidla totiž platí na české straně a jiná na německé, a to třeba i jen ohledně sběru borůvek. Na rozdílná pravidla policisté upozorňovali v rámci preventivní akce na Modravě a Kvildě.

  Poděkování o dožínkách Po polních cestách vozy rachotěj, pod ourodou jen praskaj loukotě. Vydařily se zase letos žně, děkujeme ti, Bože, upřimně. Za slunce, dešť i každou hodinu, za starosti děkujem, za dřinu. Rač nám jen za rok stejnou sílu dát a ke žnim jako letos požehnat. Léto je tradičně časem dožínek, starší generace si pod tímto pojmem představí posklizňovou lidovou veselici v nejbližší hospodě, mladší generace si v lepším případě představí víkendové odpoledne strávené ochutnáváním regionálních potravin a poslechem příjemné hudby, v horším případě si ovšem nepředstaví vůbec nic. Pro naše předky byla sklizeň obilí jedním z klíčových

[ Číst celou zprávu ]

Hnědě až temně žlutě se táhnou do nekonečného obzoru vyprahlé pásy a pruhy moře obilí. Slunce jako věčný strážce úrody stojí v plné záři nad nimi a dole s tváří právě tak bronzově žlutou a opálenou jako dozrálé lány sedlák, hladící rukou klasy a starostlivým pohledem slunce. Všechno je napjaté, jako napjatí je i prostor mezi nebem a zemí, neboť za chvíli se zde rozehraje v mohutné symfonii vše, svaly, kosy, stroje, lidé i zvířata, prostě každý živý tvor, a žně začnou. Jakkoli je stejný a věčně se opakující jejich obraz, přece jen doba gigantického boje dvou světů — starého

[ Číst celou zprávu ]

Horští záchranáři ze Šumavy za přispění ostatních složek IZS v noci na dnešek objevili po mnohahodinovém pátrání pohřešovaného autistického mladíka. „Našli jsme ho na jedné z lesních cest v lokalitě vrchu Svaroh zhruba 20 minut po půlnoci. Je zcela v pořádku,“ říká horský záchranář ze stanice Kvilda Josef Tischler.

Desítky policistů a hasičů na Šumavě hledaly osmnáctiletého chlapce s poruchou autistického spektra, který se ve středu po poledni ztratil rodičům poblíž Černého jezera. Po půlnoci ho našli členové horské služby v pořádku u vrcholu Svaroh. Složky IZS během pátrání najely přes 1000 kilometrů.

Horští záchranáři ze Šumavy za přispění ostatních složek IZS v noci na dnešek objevili po mnohahodinovém pátrání pohřešovaného autistického mladíka. „Našli jsme ho na jedné z lesních cest v lokalitě vrchu Svaroh zhruba 20 minut po půlnoci. Je zcela v pořádku,“ říká horský záchranář ze stanice Kvilda Josef Tischler.

Horští záchranáři ze Šumavy za přispění ostatních složek IZS v noci na dnešek objevili po mnohahodinovém pátrání pohřešovaného autistického mladíka.

Nejvíce napilno mají v reakci na napadení stromů kůrovcem v Plzeňském kraji lesníci v okolí zón ponechaných přírodním procesům v Národním parku Šumava, kde není možné proti škůdci zasahovat. Proti roku 2018, kdy se lesníci museli vypořádat se třemi generacemi brouka napadajícího smrky, by měl být letošek ale klidnější, protože vývoj dokončí podle odhadů jen dvě generace kůrovce.

Adam Šimon Blažek se ztratil ve středu odpoledne 9. srpna v oblasti kolem Černého jezera na Šumavě.

Policisté i hasiči intenzivně pátrají po osmnáctiletém mladíkovi s poruchou autistického spektra, který se ve středu po poledni ztratil poblíž Černého jezera na Šumavě. Podle předběžných informací byl s rodiči na výletě.

Nad dveřmi je napsáno SWEET HOME, tedy Sladký domov. Je to ale až krutá ironie. Ač objekt nese poetický název Pohádka, budí hrůzu. Usedlost nedaleko Čachrova na Šumavě má pohnutou minulost. Jejím posledním obyvatelem byl sériový vrah Ivan Roubal. Dnes objekt chátrá a láká dobrodruhy. Někteří tvrdí, že zde stále pociťují negativní energii.

Karel Klostermann vstoupil do dějin literatury zejména jako autor knih popisujících drsnou krásu Šumavy a tvrdý život horalů. Letos si připomínáme sto let od jeho skonu, zemřel 16. července 1923 ve Štěkni u Strakonic. Jeho odkaz na Šumavě ale stále přežívá, jsou po něm pojmenované chaty nebo rozhledna.

Šumavští soumaři se na tři dny vrátili do doby středověku. S koňmi a českými výrobky z obilí se vůbec poprvé vydali po trase bývalé Zlaté stezky z Rakouska do Německa, odkud se přes Šumavu do Čech vozila sůl. Během putování se k nim přidaly další soumarské skupiny.

Ptáci i rostliny se vracejí do krajiny Národního parku Šumava (NPŠ) díky obnově rašelinišť. Navrácení vody do krajiny je cílem projektu Life for Mires (Život pro mokřady), letos se podle Lukáše Linharta ze Správy NPŠ zaměří i na největší odvodněné rašeliniště v Česku, Mrtvý luh. Kromě obnovy mokřadů na celkové ploše 2059 hektarů je cílem i zlepšení podmínek pro život vzácných druhů ptáků nebo šíření povědomí o mokřadech a hydrologii krajiny mezi vlastníky pozemků a zemědělci z přilehlých oblastí.

                      Foto: (red) – Za krásnější Vimperk    

                  Foto: (red) – Za krásnější Vimperk    Více informací – Měsíční kámen     

V sedmdesátých letech a začátkem let osmdesátých byl ve Vimperku velice populární a úspěšný kroužek automobilových modelářů při tehdejším Okresním domu pionýrů a mládeže. Vimperští dosáhli několika úspěchů i v celostátních soutěžích. Oblibu si mezi závodníky z celé republiky získala také vimperská soutěž dráhových modelů o putovní pohár Vimperských aktualit nazvaná Velká cena Šumavy. Nabízíme našim čtenářům pohled na historická snímky i něco čtení z dobového tisku. Pro magazín Za krásnější Vimperk připravil Martin LAVAY