Zprávy z internetu

Praha - Meteorologové vedle vysokých teplot a bouřek s přívalovými srážkami varují i před stoupáním hladin zejména menších vodních toků, které odvodňují Šumavu, Novohradské hory, Českomoravskou vrchovinu...

Tradiční česko-německá poutní mše se konala v sobotu 6. července odpoledne na šumavské Bučině u kapličky Panny Marie. Zúčastnili se jí českobudějovičtí salesiání P. Tomáš Rádl a P. Jindřich Šrajer a desítky poutníků, kteří sem dorazili pěšky z Kvildy přes prameny Vltavy nebo z bavorské části pohraničí. Starosta Kvildy Radek Thér zde hovořil o zvonech z Knížecích Plání a pouštěl jejich zvuk z reproduktoru.

Správa NP Šumava instalovala na tři vybrané turistické trasy nové fotopointy. Jedná se o jednoduchou tabuli, která je upravená tak, aby si mohl návštěvník opakovaně fotografovat svým telefonem ze stejného místa, pod stejným úhlem části lesů, ve kterém probíhají přírodní procesy.

  Podrobný program  

Oblíbená česká pohádka Princezna ze mlejna letos slaví 30 let. Režisér Zdeněk Troška ji zasadil do jihočeského venkova, kdy se natáčelo převážně v okolí Bavorova a Volyně na Strakonicku. Autor projektu WeLoveŠumava Richard Brož se vydal po stopách filmařů a porovnal, jak lokace vypadají dnes.

  „Jest jedno, ať svit vycházejícího nebo zapadajícího slunce zlatí oblohu, vroubí lemem různobarevného světla hory, lesy, skalní temena i stráně; ať vystupují hromonosné mraky, příšerně hrozivé, plné majestátnosti; ať valí se ohromné kotouče co mléko bílé mlhy; jest to jedno pravím; máš-li srdce citlivé, duši velebnosti přírody otevřenou, vnímavou pro krásu její, staneš v němém úžasu, budeš se klanět Tvůrci a jeho dílům; vzdáš hold svůj naší staré Šumavě, vydají ohlas struny srdce tvého; i příšerný její ráz, jevící se hlavně za pochmurného počasí, dojme tě, jako dojímá smutná píseň; budeš se těžko loučiti s pohledem na hory naše

[ Číst celou zprávu ]

  Slovem disturbance v přírodě označujeme náhlou změnu. Z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek v přírodě, která však způsobuje podstatnou změnu v celém ekosystému. Na první pohled tato definice vypadá složitě, ale když se řekne orkán Kyrill a následná kůrovcová kalamita, slovo disturbance je hned jasnější. Vítr a následná kůrovcová gradace jsou totiž nejčastějšími a nejvýznamnějšími disturbancemi na Šumavě, které se cyklicky opakují po tisíciletí a les je na ty změny připraven. „Nejsou to ale jediné disturbance, které ovlivňují lesní ekosystémy. Dalšími mohou být mokrý sníh a námraza. Právě námraza významně působí například na listnaté stromy,

[ Číst celou zprávu ]

Slovem disturbance v přírodě označujeme náhlou změnu. Z biologického hlediska se jedná o dočasnou změnu obvyklých podmínek v přírodě, která však způsobuje podstatnou změnu v celém ekosystému.

• GLOSÁŘ Volyňky Homolkové • STARÁ ŠUMAVA: Stachy a Karel Weis • Rytířské klání na hradě Helfenburk  • 11. Velká cena Michalova

  Soubor osmnácti historických kompozic představujících nejvýznamnější vimperské osobnosti při jejich práci nebo životě ztvárnili v českokrumlovském Museu Fotoateliér Seidel členové a přátelé divadelního souboru Bouček a Stifterova pošumavského železničního spolku. Členové obou těchto vimperských seskupení přišli s nápadem na vytvoření fotografií s osobnostmi Vimperka letos na jaře, poté, co v Seidelově fotoateliéru absolvovali společné fotografování. Oba spolky disponují rozsáhlým fundusem kostýmů a rekvizit, a kromě toho je pojí společné nadšení a láska k historii. Oporou při realizaci jejich nápadu byla vedoucí muzea Zdena Mrázková a fotografka Lenka Štěpánková. Po projednání nápadu se starostkou města Jaroslavou Martanovu a odborem školství,

[ Číst celou zprávu ]

  Křišťálovou studánku, kde nejhlubší je les, obnovily Lesy České republiky nedaleko Klenovické myslivny u Mičovic, kdysi Schwarzenberské hájenky. Zasloužil se o to hlavně dlouholetý tamější lesník Pavel Miesbauer z Lesního závodu Boubín. U studánky je nově i kamenný stůl s lavičkou, takže si tam můžete v klidu odpočinout a třeba posvačit. Text a foto: LČR          

  Znalci vědí, že monumentální dílo Český jih a Šumava v lidové písni, které po sobě Karel Weis zanechal a jehož patnáct svazků vydával vlast-ním nákladem mezi lety 1928 a 1944, patří ve svém žánru k naprostým pokladům. …V tom vchází Weis. Jeho vysoká postava a zdánlivě zachmuřená tvář vnesly mezi stařečky nové rozpaky, avšak srdečný jeho pozdrav rozpaky ty poněkud mírní. Zvědavě přihlížejí k přípravám, jež činí. Vybírá z těžké aktovky knihy, papír notový i kancelářský a klade vše na stůl. Stařečkové ztichnou jako pěny. ,No tak, lidičky, co pak jste se tak zalekli? Jen do toho, beze strachu.

[ Číst celou zprávu ]

České dráhy se vrátily s párou na jihočeskou Šumavu v roce 2021 po čtyřleté pauze.

Dva víkendy naplno a ten třetí jen napůl. Tak pojedou parní vlaky po šumavských kolejích. Výlet s nimi je opravu zážitek nejen pro malé kluky, ale i pro dospělé chlapy či dámy. A když vlaky „nefuní“ po šumavských kolejích, je možné si je prohlédnout na volarském nádraží.

První den prázdnin se ve Vimperku slavilo. Kulaté sté narozeniny oslavil podle informací vimperské starostky Jaroslavy Martanové František Fiala. Starostka si nenechala ujít příležitost blahopřát k tak významnému jubileu.

• NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (5) • Symboly lásky Petra Voka z Rožmberka a Kateřiny z Ludanic jsou po 423 letech opět spolu

  V polovině devadesátých let se vimperským fotbalistům, hráčům prvního mužstva oddílu kopané tělovýchovné jednoty Šumavan, mimořádně dařilo. Pod vedení trenérů Mareše, Kopáčika, Košky, Markytána, Churavého a Peška patřili k předním týmům krajského přeboru. Snímky v tomto seriálu na pokračování jsou z tréninků a zápasů na domácím i soupeřových hřištích: Foto: Zdeněk JUNGVIRT                                   Informovali jsme: NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (4) NAŠE MĚSTO VIMPERK – Z HISTORIE: Vimperská devadesátá – Fotbalisté Šumavanu (3) NAŠE MĚSTO VIMPERK –

[ Číst celou zprávu ]