Zprávy z internetu

Kašmír, vlna z kašmírové kozy, je jednou z nejdůležitějších vývozních komodit současného Mongolska. Ve statistice exportu se umisťuje hned za minerálními komoditami jako je měď, zlato, železné rudy, uhlí a stříbro.

Aktuálně.cz přináší ve spolupráci s Národním parkem výběr nejzajímavějších míst Šumavy, která dosud turisté příliš neobjevili.

/FOTO, VIDEO/ Na náměstí v Horažďovicích se v sobotu konal HD fest, na kterém návštěvníci našli jídlo, pití, hudbu, umění i řemeslo.

  Chcete mít ze svých dětí olympioniky? Přijeďte v sobotu 27. července do Bohumilic a můžete soutěžit spolu s nimi! 26. července začínají letní olympijské hry v Paříži a hned den poté dorazí olympijský oheň do Bohumilic, aby podpořil olympijskou myšlenku i u nás na Šumavě. Na programu je celá řada olympijských disciplín (atletika, golf, volejbal, box, atd.), po kterých ještě k antickému ideálu zapojíme také mozkové závity v olympijském kvízu. A poté můžete přespat v olympijské vesnici – není povinné, nicméně za to budou uděleny nemalé body do celkového pořadí, které bude vyhlášeno druhý den ráno a rozdány hodnotné

[ Číst celou zprávu ]

  Nedaleko Zdíkova, v lesích na svazích Hrbu, se nalézá kaple Narození Panny Marie, zvaná též Lizovská, nebo Na Lizu. Jméno nepochází od lízání jakéhokoliv druhu, nýbrž od slova “líz”, což býval průsek v lese určený ke stahování dřeva. Byla součástí lesoparku táhnoucího se sem od zdíkovského zámku. K prameni se opět vztahuje řada pověstí o zázračných uzdraveních, prozření a záchraně bloudících poutníků. Lesní cesta mezi kaplí Narození Panny Marie na Lizu a hájovnou vede malebnou starou alejí listnatých stromů. Byla oblíbenou trasou procházek zámeckých hostů, procházela jí procesí ke kapli. Na pokraji temných šumavských lesů mezi Novými Hutěmi a

[ Číst celou zprávu ]

Zdolat kopec, pak se posadit a rozhlížet po krajině. Kromě rozhleden či hradních věží poslouží na jihu Čech k letním výletům i četné přírodní vyhlídky. Na pár z nich vás nyní zveme.

  Vacov na Prachaticku je letos tou nejkrásnější jihočeskou vesnicí. Do soutěže se obec přihlásila vůbec poprvé a hned trefila zlato. V pátek 19. července titul oficiálně převzal starosta obce František Čtvrtník spolu s místostarostkou Veronikou Šťastnou. S místními obyvateli pak vítězství pořádně oslavili. Pogratuloval jim i hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba, který popřál obci úspěch i v celostátním kole soutěže. „Mám z vítězství Vacova opravdovou radost. I proto, že jsme zde realizovali jednu z prvních akcí v rámci našeho Krajského investičního fondu. Na přestavbu zdejšího náměstí a vybudování komunitního centra jsme přispívali skoro 10 miliony korun a moc mě

[ Číst celou zprávu ]

  Ve středu 17. července se ve dvoře vimperské radnice konala neveřejná vernisáž výstavy soutěžních architektonických návrhů na revitalizaci prostoru bývalé Steinbrenerovy tiskárny. V tiskové zprávě na webu radnice o tom dnes informuje Milan Brabec, vedoucí komunikace města. V úvodu uvádí, že vernisáž byla uspořádána symbolicky v den narozenin zakladatele místní tiskařské průmyslové tradice Johanna Steinbrenera. Dále pak sděluje: “Mezi účastníky z řad představitelů města, odborné veřejnosti, místních a spolupracujících institucí byli i vzácní hosté z rodiny Steinbrenerových. A to především vimperská rodačka, pravnučka slavného tiskaře paní Antonie Walberer, rozená Steinbrener. Ta pozvání v doprovodu své dcery paní Christy Walberer

[ Číst celou zprávu ]

  Už sedm let se v červenci vydávají dobrovolníci z Hnutí DUHA do státních lesů na Zlatohorsku v Jeseníkách. Letos během týdne odpracovali 250 hodin a lesníci je za to jen chválí. Kůrovcová kalamita zasáhla Jeseníky téměř před deseti lety. Dnes už se tamější lesy zase zelenají. S ochranou nově založených porostů tvořených listnáči i jehličnany různého věku pomáhají lesníkům i dobrovolníci z Hnutí DUHA. „Pořádáme Týdny pro krajinu, pracovně-vzdělávací turnusy, při kterých pomáháme v rámci přírodě bližšího hospodaření nejen v našich lesích. Někteří z nás se na místo vracejí opakovaně a vidí výsledky práce. Třeba odrůstající břízy vzešlé ze

[ Číst celou zprávu ]

  Pravděpodobně již v 16. století existovala ve Zdíkově renesanční tvrz. Zámek vznikl přestavbou původní tvrze v letech 1865–68. Roku 1865 bylo započato se stavbou současné budovy zámku. Nová prostorná budova zámku tehdy vznikla rozsáhlou a finančně nákladnou přestavbou původní staré kamenné tvrze. Na původní nízkou přízemní tvrz byla vystavěna dvě nová patra s průčelími zakončenými štíty ve stylu novoklasicizmu. Původní přízemí a sklepní podzemní prostor se silnými zdmi s klenutými stropy jednotlivých velkých místností tvoří architektonicky a stavebně zajímavé historické jádro celého objektu. V místech rybníka poblíže zámku se nacházela velká vzorně upravená zahrada. Tato zahrada byla v souvislosti

[ Číst celou zprávu ]

  Situace: Tlaková výše se bude ze střední Evropy zvolna přesouvat k severu. V neděli nás od západu začne ovlivňovat zvlněná studená fronta a před ní k nám bude vrcholit příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Po přechodu studené fronty se přes střední Evropu začne přesouvat brázda nižšího tlaku vzduchu od západu.   Předpověď na pátek 19. července: Polojasno až skoro jasno. Na Šumavě při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo i bouřky. Nejnižší noční teploty 18 až 14 °C. Nejvyšší denní teploty 26 až 30 °C, na jihu Moravy až 31 °C, v 1000 m na horách kolem 22 °C. Slabý proměnlivý nebo severovýchodní vítr

[ Číst celou zprávu ]

Budova hájovny Březník dostane novou střešní krytinu. Ta současná, ze smrkového šindele, již dosloužila. Na konci léta se navíc bude upravovat střecha infocentra na Poledníku.

Populace tetřeva hlušce na území národních parků Šumava a Bavorský les se významně zvětšila. Podle výsledků monitoringu, který na svých územích prováděly oba národní parky na přelomu let 2022 a 2023, jich tehdy výzkumníci v napočítali 867. Je to o 250 zvířat více než v měření o šest let dříve, sdělil mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.

Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les. Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.

Jihočeští záchranáři včetně horské služby vyjížděli ve středu odpoledne do Stožce na Prachaticku, kde na cyklistku spadl strom. Zraněnou ženu transportoval do nemocnice vrtulník.

Početnost tetřeví populace na území národních parků Bavorský les a Šumava, v chráněné krajinné oblasti Šumava, v tetřeví rezervaci Arber a přírodní rezervaci Hochwald, stoupá. Potvrzují to výsledky posledního genetického monitoringu, který na přelomu let 2022 a 2023 provedly správy obou národních parků. Odhadovaná velikost tetřeví populace je zhruba 867 jedinců.

Početnost tetřeví populace na území národních parků Bavorský lesa a Šumava, v chráněné krajinné oblasti Šumava, v tetřeví rezervaci Arber a přírodní rezervaci Hochwald, stoupá. Potvrzují to výsledky posledního genetického monitoringu, který na přelomu roku 2022/ 2023 provedly správy obou národních parků.

  Jedním z hlavních pokrmů v každé domácnosti byl chléb. Pekl se ze žitné mouky, v chudších domácnostech se někdy přidávala i mouka ovesná. Takový chléb však byl velmi hořký a drobil se. Na statcích se ovšem pekl i z dražší, pšeničné mouky. Pecen chleba byl považován za boží dar, lidé jej měli vždy ve velké úctě. Se zaděláváním a pečením chleba se pojila i spousta pověr a rituálů. Chléb pekla většinou sama hospodyně, před pečením se pokřižovala a také dělala tři křížky při prvním zakrojení. Chléb se jedl suchý, pouze se solí, až v pozdější době se mazal tvarohem,

[ Číst celou zprávu ]