Zprávy z internetu

  Beránek Boží je mou nadějí Vlk v rouše beránčím stojí, hladově čeká. Ta představa mě leká, tuším jeho hrozný čin. Beránek vysvlečen z kůže, stojí tu nahý přede všemi, vydán na pospas kruté zemi, kde krev vytéká z růže. Zástava srdce nad představou, že smrt je možno porazit a vysvobodit slepý lid vzkříšením, Boží slávou. Velikonoce nejsou pouze oslavou nadcházejícího jara, ale patří mezi nejdůležitější křesťanské svátky. Jsou dokonce důležitější než Vánoce. Ve většině domácností se právě na Velikonoce peče beránek a s mašlí uvázanou kolem krku zdobí sváteční stůl. Bez beránka už si Velikonoce skoro neumíme představit, víte

[ Číst celou zprávu ]

  A toho je také zapotřebí, neboť přímým nástupcem žlutého outerka je „škaredá středa“. Tato soujmenovkyně první postní středy, jež následuje na veselí masopustní, má svůj název asi ze stejného důvodu, jako její starší sestra. Když již celý týden nám připomíná utrpení, musí tento pojem soustředěn býti ve střední den a tudíž je i oprávněn tento název pašijové středy. Škaredá středa je také spojena s úklidem, konkrétně s vymetáním sazí a popela z kamen a komínů. Pro ty saze a popel získala i další názvy, třeba Sazometná nebo Smetná. Pojmenování sazometná středa se vyskytuje už před rokem 1500 v názvu

[ Číst celou zprávu ]

Registrační systém bude z důvodu aktuální situace spuštěn 26.dubna.

  Velikonoce jsou křesťanskou oslavou vzkříšení Ježíše. Kde se ale vzala tradice spojení těchto svátků s vajíčky a zajíčky? V Písmu totiž nic z toho nenajdete, Velikonoce nesymbolizuje jen pomlázka nebo malovaná vajíčka. Pojďte se s námi podívat i na další symboly největšího křesťanského svátku. To, kde přesně se vzal „velikonoční zajíček“, je dodnes zahaleno tajemstvím, resp. teorií je několik. Jedna z nich tvrdí, že symbol králíka byl převzat z pohanských tradic, konkrétně z festivalu bohyně plodnosti Eostre, jejímž zvířecím symbolem byl právě králíček. Tato mýtická postava se starala o příchod jara a nových mláďat. Jednoho roku ovšem zaspala a

[ Číst celou zprávu ]

  Žluté úterý – barva oživující přírodu po bílém sněhu barva se vztahuje k jasu slunce. Je to barva, která přináší radost a štěstí. V některých oblastech žluté úterý, ale podle etnografů zkomolený název šedé barvy (gelb = žlutá, grau = šedá). Jinak tento den nebyl v lidových zvycích nijak bohatý a ani z náboženského hlediska nehrál tak velkou roli jako dny nadcházející. Na modrý pondělek následuje „žlutý outerek“. Proč žlutý? Někteří myslí, že se to vztahuje k středověkému obyčeji, dle něhož bankrotáři po celý rok museli nosit žluté klobouky, kteréhož mrzutého vyznamenání bývali toliko v outerý před velkonocemi sproštěni; aby

[ Číst celou zprávu ]

  Situace: Kolem oblasti vysokého tlaku vzduchu nad střední a jižní Evropou k nám bude od západu až jihozápadu proudit teplý až velmi teplý vzduch. Ve čtvrtek začne od severozápadu přes naše území přecházet studená fronta, za ní k nám pronikne studený vzduch od severu. Jeho příliv bude slábnout a v závěru období se nad západní Evropou prohloubí brázda nízkého tlaku vzduchu.   Předpověď na pondělí 29. března: Oblačno až zataženo, na jihovýchodě zpočátku polojasno. Na severu a severovýchodě místy, jinde ojediněle slabý déšť. Od západu zejména v Čechách ubývání oblačnosti, na západě Moravy a Slezska až později večer. Nejnižší

[ Číst celou zprávu ]

Národní park Šumava oslavil třicet let od svého vzniku. Podle známého milovníka Šumavy Emila Kintzla to byly roky zvratů a změn. Stále má ale jedno velké přání ohledně tamní přírody a věří, že se vyplní.

  Krátká říkanka z tehdejších Humoristických listů: Že se říká „modré“ pondělí, jaká toho asi je příčina? Inu, při pitkách se udělí velmi snadno ňáká modřina Modré pondělí symbolizuje blížící se Velikonoce, bylo pro křesťany vždy symbolem volného dne. Modré pondělí, lidé vymetali a bílili světnice a chalupy, a tím vymetali i zimu ze svých duší. Původ přívlastku „modré“ je však nutné hledat jinde. Jedná se totiž o doslovný překlad německého „blauer Montag“, kde se slovu „blau“ připisuje také význam „podnapilý, neschopný práce (po nedělní pitce)“. Výrazy blue, blu, blau či bleu znějí pro ucho tak nějak poeticky, snivě, možná

[ Číst celou zprávu ]

O prvním víkendu, kdy se mohlo za sportem či na procházku do celého okresu, byla Šumava i tak poměrně prázdná.

I když v týdnu na některých místech regionu klesaly v noci teploty stále pod nulu, o minulém víkendu dokonce padaly na Šumavě mrazivé rekordy, jaro se pomalu hlásí. V polovině následujícího týdne meteorologové očekávají přes den teploty sahající až k příjemným 20 stupňům.

Železné hory na západě Českomoravské vrchoviny byly dříve centrem dolování železné rudy, v posledních staletích lákají svou čarovnou mozaikou různých krajinných motivů spíše malíře a poutníky. Pro hory, jež mají spíše ráz vrchoviny (nejvyšší vrch Vestec měří 668 metrů), je charakteristický příkrý zlomový svah na západě, na jihu padají do roviny u řeky Doubravy a na severu pozvolna přecházejí do Polabí. K Železným horám neodmyslitelně patří Keltové, roubené chalupy, dramatické rokle a táhlé hřebeny, zříceniny, přehrady. Nebo třeba Tisíciletá lípa v Klokočově a prales Polom. V části hor byla 27. března 1991 vyhlášena Chráněná krajinná oblast (CHKO) Železné hory, která

[ Číst celou zprávu ]

Na Plechém, nejvyšším vrcholu české strany Šumavy, leželo v minulých dnech až 112 centimetrů sněhu, což je zde vůbec nejvíce za tuto zimu. Hodnotu zaznamenal i amatérský meteorolog Ivo Rolčík na své stanici, jejíž data využívá i Český hydrometeorologický ústav.

  JEHNĚČÍ NÁDIVKA (Přešticko) 25 dkg pečeného jehněčího masa 25 dkg uzeného bůčku 6 housek 3 vejce Mléko Sekané kopřivy,petželka Sůl, pepř Housky nakrájíme na kostičky a necháme nasáknout mlékem (nesmí plavat). Maso nasekáme a promícháme se žloutky. Vymačkáme housky, přidáme je k masu a zlehka zapracujeme sníh z bílků. Promícháme s bylinkami a ochutíme solí a pepřem. Dáme do vymazaného pekáčku a pečeme při 180 st. asi 30 minut.   VELIKONOČNÍ NÁDIVKA (Maleč) 25 dkg vařeného vepřového masa 25 dkg hovězího vařeného masa 25 dkg uzeného masa 4 rohlíky 5 vajec (sníh) Jarní bylinky (kopřivy, petrželka, pažitka, listy pampelišky)

[ Číst celou zprávu ]

V horních partiích Šumavy v těchto dnech leží nejvíc sněhu v sezoně. Způsobily to srážky v posledních dnech. Například na Plechém, který je s nadmořskou výškou 1378 metrů nejvyšší horou české části Šumavy, je nyní 110 centimetrů sněhu. ČTK to řekli meteorologové.

  Konec cestování do ciziny?            Británie zavádí ze strachu před udržením imunity po proočkování a dovezením nebezpečných nových mutací pokutu ve výši 5 000 GBP tj. v přepočtu cca 150.000 Kč pro kohokoli v Anglii, kdo se pokusí vycestovat do zahraničí bez dobrého důvodu. Toto opatření má vstoupit v platnost příští týden jako součást nových zákonů o koronaviru.          Vládní poradce Prof Neil Ferguson z Imperial College v Londýně řekl : „Myslím konzervativně a vzhledem k tomu, že v tuto chvíli máme odpor k riziku, myslím, že bychom měli plánovat letní prázdniny ve Velké Británii, nikoli v zámoří.“      

[ Číst celou zprávu ]

  Květná neděle Zvonění sýkorek se z korun stromů hlásí, v hájích se rozehrály sladké koncerty, daleký vítr cestou znaven ulehá si, procitlý motýl chvěje se jak rty. Svislostí jehnědí nesmírně dojat, vzhůru prostorem obnažených větví popatříš, z propasti sirnaté až do andělských kůrů jde tebou cesta každá jako kříž. Obrazů hrůzou obrněných krev si žádá, příkrostí nedostupné srdce vzplanuvší, strom náruč rozevřel a věčnost mladá z pupenců porozvitých v tebe zasrší. Rameno ohnivé do výše vodu váží, stín dlaně Hospodinovy se v pršce mih, kupí se oblaka nad lesů černou stráží, jak anděl vcházíš do všech skutků svých. Kladivo

[ Číst celou zprávu ]

  Hornoplánský přívoz Pionýr po zimní přestávce opět vozí pasažéry do Bližší Lhoty a zpět. Ceny jízdného zůstanou stejné, jízdní řád se změní jen v jednom detailu. Přívoz bude aktuálně jezdit každou hodinu. Pokud se Lipensko zaplní turisty, bude v létě provoz hustší. Tým zaměstnanců Města Horní Planá, který je provozovatelem přívozu, aktuálně ladí poslední detaily před náročnou sezónou, která letos pro Pionýr určitě skončí dříve než bylo zvykem. „Budeme mít nové opláštění. Půjde o velkou opravu. Termín nyní nevíme, rozhodne firma, která zvítězí ve výběrovém řízení,“ vysvětluje Karel Kukačka, který letos na Lipně kroutí svou 25.sezónu. Loňskou sezónu měl

[ Číst celou zprávu ]

Zima to ještě nevzdává. V noci opět klesly teploty na většině území pod bod mrazu - nejchladněji měly podle Českého hydrometeorologického ústavu tradičně šumavské pláně.

Mezi třiceti druhy pizzy od italského mistra řemesla mohou vybírat Vimperáci i lidé z širokého okolí v restauraci Hamajda vedle zimního stadionu ve Vimperku. Nicola Schettini pochází z městečka Salermo nedaleko Neapole. Před sedmi lety zakotvil se svou manželkou Michaelou ve městečku pod Boubínem. Jeho pizzu lidé označují jako nejlepší ve městě.

    Schätzenwald (věnováno Mirkovi Sedláčkovi a Christophu Janaczovi)            Jdeme kolem Vchynicko–tetovského kanálu. Vede tu široká cesta, ale čerstvý sníh ještě nenarušila žádná šlépěj. Pak stoupáme úzkou cestou zaříznutou do svahu a sněhová přeháňka nabírá na intenzitě.           Krupky vystřídaly sněhové vločky, jako by na sebe nabalily všechen ruch světa. Ticho umocňuje pocit, že tu nemáme co dělat. Proti jsou národní park, příbuzní Mirka Sedláčka a kovidová opatření. Zvláštní pocit, který v nás burcuje instinkty. Jdu první, naznačuju Klubíčku, že mě má následovat s větším odstupem, to kdyby v chalupě přece jen někdo byl. Dívám se před sebe do spleti větví.       

[ Číst celou zprávu ]