Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Zasněžená Šumava********************************** Dnešní sněhová pokrývka na Bučině, Kvildě, Březníku a Horské Kvildě. {gallery}Jitka/rok2021/duben/sumava{/gallery} {jcomments off}
Kopřiva je v dnešní době trochu opomíjenou bylinou, přesto patří mezi ty nejléčivější. Obsahuje mnoho pro lidský organismus příznivých látek, například hořčík, třísloviny, železo, vitaminy, flavonoidy, organické kyseliny a mnoho dalších látek. Ověřte si její léčivou sílu v době jarní únavy a vyzkoušejte kopřivovou šťávu, možná budete překvapeni, jak lahodně chutná. Použité suroviny receptu: 80 stonků mladých kopřiv, 3,5 l vody, 15 dkg kyseliny citronové, 4 nakrájené citrony, 3,5 kg cukru Postup: Kopřivy opláchneme, zalijeme vodou, přidáme kyselinu citronovou, rozkrájené citrony a necháme přejít varem. Necháme 24 hodin odstát. Pak přecedíme a přidáme cukr a promícháváme až do rozpuštění. Přelijeme
Od konce května se na jihozápad Čech opět vrátí známý režisér Jaroslav Soukup. Bude pokračovat s natáčením oblíbeného seriálu, který proslavil nejen šumavskou přírodu, Policie Modrava. Zahrát si v něm mohou i místní.
Stejně jako většina překrásných velikonočních zvyků i pomlázka nese předlouhou tradici a její poselství přichází každým rokem s Božím hodem velikonočním jako na zavolanou. Pochválen buď Ježíš Kristus, tetičko, přišel sem k vám pro červený vajíčko. Vajíčko mně déte, nic se mně nesmjéte. Bodete-li se smáti, mosíte mně grécar dáti. A ve, stréčko, ve, tetičko, vetáhnite z vaše kapce grešličko. Asi nejznámějším a nejdodržovanějším zvykem u nás je koleda s pomlázkou v ruce. Dříve bylo pondělní vyšlehávání spleteným vrbovým proutím a výslužka doménou výhradně chlapců, dnes už ale běžně potkáte i dívky, které si jdou vykoledovat něco dobrého. Stará
Opět velikonoční pomlázka! Co je pomlázka? Od starodávna nazývá tak lid český jarní jívové, vrbové a lískové pruty spletené a vyzdobené červenými, bílými a modrými stužkami, na konci s pestrými třapci, jimiž hoši v pondělí velikonoční »vyhánějí lenost« ještě nevyspalým děvčatům, žebroníce za výkupné, za malovaná vajíčka, kraslice, kterým také říkají, jako vůbec velikonočnímu dárku, »pomlázka«. Pomlázkou nazývají rovněž vymrskání, šlehání toto a poněvadž se děje na pondělí velikonoční, jmenuje se i tento den pomlázkou, jinak také »červené pondělí« prý od červených, malovaných kraslic, nebo také »mrskaný pondělek«. Dnes na venkově i v městech jsou to žertovné zábavy mládeže,
A začneme starým zvykem. Zvláštní druh muří nohy znají v některých oblastech Šumavy. Tam naloupou z vrbového proutí posvěceného o Květné neděli v kostele tenké proužky kůry a čtyři díly z nich sestaví do tvaru propleteného kříže. Pět takových křížů pak opět sestavených do podoby většího kříže přibity o Velikonoční neděli na dveře stáje má zabránit můrám i čarodějnicím, aby uškodily domácímu dobytku. Podle evangelia přicházejí v neděli ráno ženy k Ježíšovu hrobu, ale kámen je od vchodu odvalen. Uvnitř nikoho nenacházejí, jenom lněná plátna a roušku, do kterých byla ovinuta Ježíšova hlava. V Čechách podle lidové tradice děvčata
Po necelých sedmdesáti letech se do kostela ve Svatém Tomáši u Přední Výtoně vrátí soška Madony. Nebude to původní gotický unikát, který byl z Lipenska odvezený v roce 1953 a je nyní součástí Alšovy jihočeské galerie, ale replika na velkém kamenném podstavci. Aktuálně na ní pracuje akademický sochař Jiří Genzer, který je autorem všech soch, které nyní zdobí nedaleký Vítkův hrádek. Ten je nejvýše položenou hradní zříceninou (1053 m.n.m.) u nás. Právě Spolek přátel pro obnovu Vítkova hrádku je donátorem celé akce. Autorem celého nápadu je jeden z členů Aleš Novák. „Návrat madonky symbolizuje návrat ke staré Šumavě, kterou
Velký pátek byl na Šumavě jako stvořený pro procházky, panovalo tam slunečné počasí. Přesto se ale žádné nájezdy turistů nekonaly.
Velikonoce Rámusí zjara hoši s řehtačkami, na polním kříži v mukách trpí Pán. Pár prostých snítek jívy s kočičkami Mu klade děvče k nohám plným ran. O roucho Tvoje kdysi k pobavení žoldnéři v kostky neváhali hrát. Teď trnovou korunu každodenní jak Tobě dá nám život nosívat. A s lotry hrajem o vše, co nám zbylo, o štěstí své i šat, o dvůr i dům, Jako by na nás cosi udeřilo, co nezhynulo, aniž přeje snům. Necháš nám, Pane, v střetech podlehnouti? Vím, že nám spása z rukou Tvých se dní, že po zlých strastech na pozemské pouti povstat
Maria zůstala s Ježíšem u kříže sama……Je nutné se naučit, jak být nablízku utrpení, jak zvládat situace, kdy přijde bolest. Je potřeba objevit soucit. Být soucitný znamená kráčet s těmi, jež sužuje bolest, rozumět jim a těšit je, a především je milovat a zůstávat s nimi… Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho zmrtvýchvstání.Nejdůležitější den z celého roku je právě Bílá sobota – den, na jehož sklonku Ježíš vstal z
A.Hejduk: Hladina svitá zlatým odleskem, zeleň pobřežní pohlíží v zrcadlo její. Odtud vše vábno. Jezero spí stráženo jsouc staletými smrky na rozrytých skalních svazích a stěnách, klečí a boučím u pokraje. Spí, jakoby zakleto do divoké té pouště mocným slovem kouzelníka, jako nevysýchající slza samoty. Spí sen hluboký, do něhož ponurými mraky jen zřídka usmívá se laskavá Jeseň, Vlastní to Vesna Šumavská. Jen někdy zjeví se v hloubce jeho ňader nádherná slunce tvář nebo hrdý zjev vznášejícího se sokola, nebo líbezná postať žíznivé srnky. Tajemná jsou ňadra jeho, tajemný jejich žal, tajemná jest hloubka jezera. Spí, jen někdy vymrští se
Lidová tradice, která je ozvěnou oné události ukřižování Krista, pak často nazývá pátek nešťastným dnem. Ano, protože pátek je dnem velké tragédie. Velký pátek byl tedy vždy dnem, kdy i křesťané chtěli vyjádřit svůj soucit, svoji bolest, a to vyjadřovali určitým sebezáporem, tedy postem. Pozdější lidová tradice chtěla jít cestu kříže s Kristem, a to jsou ony křížové cesty, které nacházíme nejenom na stěnách kostelů, ale nacházíme je na nejrůznějších návrších u našich měst a vesnic, kde se lidé scházejí, aby si připomněli ony události, které doprovázely Krista na jeho cestě na Kalvárii. Je to tedy především setkání s
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Eduard Šimon: Mravenčí kamarádi aneb šumavský les plný mravenců Jsou knihy o Šumavě, které nepřehlédnete. Už proto, že o nich slyšíte zleva zprava. Každý je četl a kdo ne, tak o nich alespoň slyšel. Pak jsou knihy, o kterých se nikde nepíše a téměř nikdo je neviděl, natož aby je četl. A mnohdy je to škoda, neboť vůbec nejsou špatné. Já jsem jednu takovou nedávno našel. Nejdříve jsem si jí moc nevšímal, až podtitul, ze kterého na mě výstražně zablikalo slovo šumavský, mě upozornil, že si mám vyndat peníze. Až jsem se
Obrovský zájem projevili lidé z celé republiky o novou hru Milujeme Šumavu. Tu vymysleli nadšenci z WeLoveŠumava.
Obrovský zájem projevili lidé z celé republiky o novou hru Milujeme Šumavu. Tu vymysleli nadšenci z WeLoveŠumava.
Stará křesťanská pověst praví, že každý rok v době Velikonoc na Zelený čtvrtek utichnou všechny kostelní zvony a odletí do Říma pro požehnání od papeže. Vrací se na Bílou sobotu, aby se po modlitbě Gloria opět radostně rozezněly a připravily lid na velikonoční zázrak – vzkříšení Ježíše Krista. Pověst říká, že žádný zvon nesmí zůstat doma, jinak uvrhne obec do velkého neštěstí. První letí nejstarší zvony, jelikož jsou znalé cesty. Za nimi se drží menší a dávají bedlivý pozor, aby se neztratily. Celý průvod uzavírají dva největší a nevýznamnější – Zikmund z chrámu svatého Víta a Marie z Týnského
Jeho český název navazuje na německé lidové pojmenování Gründonnerstag, které je pravděpodobně odvozeno ze zkomolení záměnou staroněmeckého greinen (plakat) s grün (zelený). Prvním ze čtyř největších velikonočních svátků je Zelený čtvrtek. Zelený čtvrtek je pro křesťany významným dnem odpuštění, kdy jsou kající se hříšníci přijímáni zpět mezi věřící. Suché větve stromu života církve, které představují hříšníky se tímto činem opět zazelenají. Ježíš ten den uspořádal poslední večeři, na které se loučil s apoštoly a ustanovil eucharistii (svátost těla a krve). Když nastal večer, zaujal místo u stolu s Dvanácti. Při jídle jim řekl: „Amen, pravím vám: Jeden z vás
Rada města Vimperk na svém zasedání 29. března 2021 kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 295 Rada města rozhodla uzavřít Dohodu o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ČR se Státním zemědělským intervenčním fondem, se sídlem Ve Smečkách 801/33, 110 00 hlavní město Praha – Nové město, IČO 48133981, RO České Budějovice, se sídlem Rudolfovská 80, 370 21 České Budějovice na projekt „Rozšíření Městské knihovny Vimperk“ dle předloženého návrhu, a pověřuje starostku jejím podpisem. Výše dotace je stanovena částkou max. 1.200.000,00 Kč. Usnesení č. 296 Rada města rozhodla uzavřít darovací
Některá místa na Šumavě nejsou příliš navštěvovaná a náhodným návštěvníkům tak poskytují zvláštní atmosféru s bohatou a možná i trochu tajemnou minulostí.
Na Zelený čtvrtek se na připomenutí Jidášovy zrady pečou velikonoční jidášky (někde ovšem už ve středu, aby se ve čtvrtek mohli jíst za svítání). Typické velikonoční pečivo z kynutého těsta má většinou tvar krouceného provazu (symbolizuje tak to, že se Jidáš po zrazení Krista oběsil). Jidáše se tvarovaly i do podoby různých zvířátek, mláďátek a ptáčků, aby přivolaly jaro.Kdo jedl Jidáše na Zelený čtvrtek, byl po celý rok chráněn před hadím uštknutím. VELIKONOČNÍ JIDÁŠKY (Kvilda): Suroviny: 50 dkg polohrubé mouky 250 ml smetany 2 žloutky 12 dkg cukru krupice 10 dkg rozpuštěného sádla 1 droždí ( kvásek ) 1