Zprávy z internetu

Hořec šumavský, prha arnika, hořeček mnohotvarý český nebo prstnatec májový, ale také perleťovec mokřadní, modrásek černoskvrnný, tetřívek obecný, chřástal polní. Pro tyto vzácné druhy rostlin a živočichů je zásadní existence šumavských luk. Právě těm se letos Správa Národního parku Šumava bude věnovat po celou sezónu v rámci „Roku šumavských luk“.

Hluboko pod bod mrazu spadly v noci na středu 15. dubna teploty na šumavských pláních. Nejchladněji bylo na Rokytské slati. Jaké počasí nás čeká v dalších dnech?

Praha - Česko dnes zažilo nejchladnější ráno v tomto týdnu. Nejmrazivější bylo na pláních Šumavy, kde se teploty pohybovaly okolo minus deseti stupňů. Na Rokytské slati naměřili dokonce...

  Rada města Vimperk na svém zasedání 6. dubna kromě jiného projednala a schválila (přinášíme doslovný přepis usnesení bez redakční úpravy): Usnesení č. 324 Rada města souhlasí s darováním finančního příspěvku ve výši 20.000 Kč Diakonii Broumov, sociální družstvo, se sídlem Husova 319, Velká Ves, Broumov. Usnesení č. 325 Rada města schvaluje objednání výpočetní techniky pro městský úřad za účelem zajištění jednání úřadu formou videokonferencí u Jaroslava Brabce, adresa Jaroškov 16, Stachy dle předloženého návrhu a pověřuje odbor vnitřních věcí vystavením objednávek. Usnesení č. 331 Rada města rozhodla přidělit dotaci ve výši 4.000 Kč OR AŠSK Prachatice, Komenského 356, Vlachovo Březí

[ Číst celou zprávu ]

Prodloužený víkend přilákal do šumavské přírody mnoho turistů. Přesto ale neměla Horská služba Šumava mnoho výjezdů.

Má národní park smysl, cítíte se na jeho území omezeni a souhlasíte s velikostí bezzásahového území? Na tyto a desítky dalších dotazů odpovídali návštěvníci i obyvatelé Šumavy a Bavorského lesa.

  Správa Národního parku Šumava již potřetí nechala zpracovat Velkoplošnou inventarizaci lesa (VIL) na svém území. IFER – Ústav pro výzkum lesních ekosystému první šetření provedl v letech 2001-2004, další 2013-2014 a poslední v roce 2019. Inventarizace probíhá na statisticky reprezentativním vzorku více než 200 trvalých zkusných ploch, bez ohledu na to, zda je les ponechán samovolnému vývoji, nebo se v něm provádějí zásahy. Velkoplošná inventarizace lesa je jedinou cestou, jak přímo zjistit skutečný (biologický) přírůst lesa. Spolu s ukazateli obnovy lesa přírůst indikuje stav a vývoj lesů na území národního parku. Dřevo živých stromů přírůstem nabývá na objemu, odumřelé

[ Číst celou zprávu ]

  Ptáte se, co mají společného kohout a kříž? … Pojmem kohoutí kříže, zvané také Arma Christi, se v křesťanské ikonografii rozumějí nástroje umučení Krista. Jejich zobrazení vychází z biblických textů, apokryfu a legend … … svatý Petr by mohl mít také jiný poznávací znak, a sice kohouta. Myslím, že tento symbol by byl pro naše dnešní křesťanství velmi výmluvný. O tom kohoutovi řekl Pán Ježíš Petrovi, že začne kokrhat, až Petr propadne malověrnosti a ustrašenosti. A když Petr v té zlé noci, kdy Krista Pána zatkli, začal zapírat, že patří mezi jeho vyznavače, kohout kokrhal. Třikrát musel kohout zakokrhat,

[ Číst celou zprávu ]

STALO SE  6.4. - 12.4.2020             •   Aktuální výsledky islandské rozsáhlé studie ukazují, že u zhruba 50 procent nakažených koronavirem probíhá nemoc bez příznaků.          •   Někteří lékaři v Německu, Itálii a USA pochybují o užitečnosti obvyklého způsobu použití plicní ventilace u těžkých případů onemocnění covid-19. Vysoký tlak směrovaný do plic může podle nich zhoršit stav pacienta. Doporučují kyslík pod normálním tlakem.          •   V Moskvě sanitky s nemocnými musejí v některých případech čekat v dlouhých frontách před nemocnicemi až 9 hodin, než předají nemocného lékařům. Moskevská radnice přiznala, že zdravotnictví v

[ Číst celou zprávu ]

  A začneme starým zvykem. Zvláštní druh muří nohy znají v některých oblastech Šumavy. Tam naloupou z vrbového proutí posvěceného o Květné neděli v kostele tenké proužky kůry a čtyři díly z nich sestaví do tvaru propleteného kříže. Pět takových křížů pak opět sestavených do podoby většího kříže přibity o Velikonoční neděli na dveře stáje má zabránit můrám i čarodějnicím, aby uškodily domácímu dobytku. Podle evangelia přicházejí v neděli ráno ženy k Ježíšovu hrobu, ale kámen je od vchodu odvalen. Uvnitř nikoho nenacházejí, jenom lněná plátna a roušku, do kterých byla ovinuta Ježíšova hlava. V Čechách podle lidové tradice děvčata

[ Číst celou zprávu ]

Na Chatě Ořovský (bývalý hotel Engadin) v Železné Rudě zažívají sice Velikonoce bez hostů, a tak si je zpříjemnili alespoň tím, že napekli velikonoční dobroty pro hasiče, policisty a další.

    Chlapeček a dálka          Stojím u štípačky. Ostří se noří do velikých špalků, je slyšet praskot, trhlina se rozbíhá, dvě části kmene, které spolu vyrostly a nedovedly si představit, že by mohly existovat odděleně, nyní – určené ke spálení, vlákny, svalovinou naposledy se dotýkají, zoufale se drží jedna druhé.    Ve svítivé ploše dřeva se zjeví chodbička mravenců černých. Jsou náhle oslněni, tak přichází pohroma na ty, co se nenadějí. A teď ještě přichází zvenčí žena se sprejem na hubení hmyzu. Slunce vniklo do klidu kmene jako blesk a po něm, jed, jed! Mravenci prchají jak z policií rozehnané bohoslužby pryč, pryč

[ Číst celou zprávu ]

Když zrovna na výlet vyrazit nemůžete, přinášíme vám aktuální pohledy na Šumavu od našeho šumavského zpravodaje. Fotografie byly pořízeny v okolí Hojsovy Stráže.

Slunečné počasí stále láká tisíce návštěvníků do přírody na Šumavu. Národní park ale přistoupil k různým opatřením.

  Vejce je jedním z fenoménů přírody, které lidé přenesli do svého duchovního světa a do svých rituálů. Zdrojem rozmanitých představ a s nimi spjatých obřadů je zárodek života, skrytý v tvrdém obalu skořápky. Starou víru v životní sílu skrytou ve vejci adaptovalo křesťanství ve smyslu podobenství Zmrtvýchvstání Ježíše Krista se včlenilo vejce do velikonoční liturgie a obřadů. Velikonočnímu vejci jako svěcenině, a zvláště vejci snesenému na Zelený čtvrtek, se dostalo v lidové víře zvláštní důležitosti, byla mu připisována mimořádná síla. V německé lidové tradici mají tato vejce označení Antlasseier (Antlassoa, Onlossaa, „vejce prominutí“). Vejce Zeleného čtvrtku zůstávalo čerstvé po

[ Číst celou zprávu ]

Zkušenosti z uplynulého víkendu nutí vedení Správy Národního parku Šumava, aby varovalo veřejnost před návštěvou Šumavy. Česká republika se stále nachází v nouzovém stavu, v rámci kterého se může cestovat pouze velmi omezeně, například do zaměstnání nebo na nákupy či k doktorovi.

  Dezinfekce veřejných prostor – obchodů, pošt či obecních úřadů. Dále laviček, obecního mobiliáře, které slouží místním i turistům, ale třeba i nadstandardní dezinfekce kanalizace. I takhle to nyní vypadá v oblíbené turistické destinaci, kterou je Lipensko. K tomu jsou připravené historické kvízy a speciální telefonní linka pro opuštěné či smutné seniory. Samozřejmostí je dobrovolnická činnost – rozvoz obědů, roušek, rukavic a dezinfekce. Podle lipenských starostů se jedná o samozřejmý, krok vstřícný nejen k místním, ale i k turistům. „Koronavirus změnil jinak turistickou oblast Lipenska na jednu velkou rodinu, která pomáhá potřebným. Nejdůležitější roli hrají místní obce a jejich starostové,

[ Číst celou zprávu ]

Česká republika se stále nachází v nouzovém stavu, v rámci kterého se může cestovat pouze velmi omezeně, například do zaměstnání nebo na nákupy či k doktorovi. I tak ale o uplynulém víkendu navštívily Národní park Šumava tisíce návštěvníků a předpokládáme, že i přes pokračující restrikce tomu nebude jinak ani o nadcházejícím prodlouženém velikonočním víkendu.

Blíží se velikonoční víkend a šumavský národní park se obává nájezdu turistů. "Bohužel, zkušenosti z uplynulého víkendu nás nutí k tomu, abychom znovu informovali veřejnost," zní z parku.

  Zvony nám stále připadají krásné a magické, jako všechny atributy provázející dějiny lidstva již po tisíciletí. Ve starém Egyptě zvony ohlašovaly slavnosti na březích Nilu a v Římě otevření lázní nebo shromáždění lidu. Do křesťanské liturgie se zvon dostal až roku 313, kdy kněží začali svolávat k bohoslužbám zvoněním. O rozšíření se zasloužil papež Řehoř v sedmém století, kdy bylo vydáno nařízení o zvonění. Hlas zvonů se v té době rozeznívá při volbě, korunovaci i pohřbu krále, ale i při požárech nebo před vpádem nepřátel. Tajemství odlévání zvonů střežily rodiny zvonařů po celé generace. K lití zvonů se tehdy

[ Číst celou zprávu ]