Zprávy z internetu

Pokuta ve výši 30 tisíc korun – to je konečný trest pro Jiřího B. (39) ze Železnorudska, jenž napadl a zranil dva strážce Národního parku Šumava. „Proti trestnímu příkazu si nikdo ve lhůtě nepodal odpor, nabyl tak právní moci,“ řekl Deníku klatovský soudce Petr Sperk.

  „Měsíček už vyšel, na cestu nám svítí, natrháme sobě devatero kvítí. Uviju kytičku kvítí čarovného a to mně přivolá mojího milého.“ (Staročeská lidová píseň) Přivítejte léto vůní svatojánských bylin….Byliny, natrhané o půlnoci měly největší sílu a říkalo se jim svatojánské koření. Pro udržení zdraví to bylo sedmero bylin: kopřiva, listy pampelišky, jitrocel, řebříček, květy sedmikrásky, jetele a přesličky. Pro lásku a splněná přání se trhalo devatero kvítí: kopretina, růže, smolnička, rozchodník, netřesk, mateřídouška, fialka, chrpa, zvonek. Po celou dobu sbírání bylo zakázáno se ohlédnout, natož promluvit. Před spaním se kvítí dávalo pod polštář a o půlnoci se měla dívkám

[ Číst celou zprávu ]

  Šumavský letní slunovrat Vzpomínáš na to léto, na čas slunovratu tam v našich rodných horách, v zemi milované? Svatojánské ohně, v černi tmy a v zlatu bez konce, v písni, jež znít mi nepřestane? Blaženě hleděli jsme do plamenů, řad pochodní plát sotva zapomenu. Radost v srdcích dál šířila svůj jas: tak nenávratně krásný byl ten čas! Připravte se na letní slunovrat… Připravte si bílou svíci, pomažte ji levandulovým olejem a vyslovte »očišťující« zaklínadlo. Poté svíčku zapalte. Se zapálenou pak obejděte předmět či místo, které chcete očistit. V případě pokoje obcházejte podél stěn a v rozích se zastavte. Vyslovte

[ Číst celou zprávu ]

Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům, ale za určitých podmínek. Národní park Šumava bude například zadávat monitoring tetřeva hlušce apod.

  Legální zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup je možné – pod podmínkami              Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se však dodržet několik podmínek – tak zní ve stručnosti rozhodnutí odboru Státní správy Národního parku Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření.          Otázku zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup řešila většina ředitelů Správy Národního parku Šumava. Všechny snahy však skončily fiaskem a následným doporučením zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, tzv. EIA. Hodnocení nakonec nechal zpracovat ředitel Pavel Hubený:          „Nebyla jiná šance, jak se ke zpřístupnění Modrého sloupu legálně

[ Číst celou zprávu ]

„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit. 

Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup přírodně atraktivním Luzenským údolím může být legálně zpřístupněna v omezeném režimu návštěvníkům. Rozhodl o tom Národní park Šumava. Musí se ale dodržet několik podmínek, aby se nezhoršoval vývoj populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce.

Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se však dodržet několik podmínek – tak zní ve stručnosti rozhodnutí odboru Státní správy Národního parku Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření.

    ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK         Emil Kintzl, Jan Fischer: Zmizelá Šumava S Emilem pěšky              Je to něco jako život po životě. Takové malé vítězství nad smrtí. Potvrzení pravdy, že nic z toho, co na tomto svědě uděláte pro druhé, se neztratí. Nejde o čtvrtý díl „Zmizelky“, ale o jedinečného a praktického průvodce.          A tak ten, kdo nikdy neměl příležitost se s Emilem vydat po Šumavě, může to učinit teď. A když zavřete oči možná uslyšíte jeho nezaměnitelný hlas, jak říká: „Nabízím vám tady sedm výletů na sedm dní, a kdo to za týden zvládne, je kabrňák. Šumava je

[ Číst celou zprávu ]

Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.

Letos poprvé až ve středu15. června startuje letní sezona v největší horském středisku západočeské Šumavy – Ski&Bike Špičák.

Oprava turisticky oblíbeného Hradlového most u Modravy se oproti původnímu plánu zhruba o měsíc protáhne. Důvodem je podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka nečekaně dlouhá zima.

  Slavnost Těla a Krve Páně – lidově Boží Tělo – je jeden z důležitých pohyblivých svátků římskokatolické církve. Slaví se vždy ve čtvr­tek po svátku Nejsvětější Trojice a jeho pohyblivost souvisí samozřejmě s termínem hlavních křesťanských svátků, Velikonoc. Slavnost Božího Těla se slaví každým rokem, ale co to vlastně Boží Tělo je? Při poslední večeři udělal Ježíš Kristus jeden z Největších zázraků: Proměnil obyčejné víno ve svou krev a chleba ve své Tělo. Očima učedníci viděli víno a chléb, ale už to nebylo obyčejné jídlo, ale Ježíšovo Tělo. Tento zázrak se každou mši svatou, kdy kněz opakuje Ježíšova slova,

[ Číst celou zprávu ]

  O povolení provést na Boubíně opatření, která zajistí bezpečnost návštěvníků na cestě od Idiny pily k hrázi Boubínského jezírka, požádaly Správu národního parku Šumava Lesy České republiky. Žádost podaly po řadě jednání a na základě doporučení správců parku z počátku června. Unikátní lokalita by se tak mohla znovu zpřístupnit turistům. Životu nebezpečné souše ohrožují v centrální části Boubína turisty. Oblast je tedy uzavřená, vstup zakázán, a to zřejmě tak dlouho, než se souše rozpadnou nebo zlomí. Může to trvat léta. Lesníci tedy vytipovali 21 souší lemujících modrou a zelenou turistickou trasu k Boubínskému jezírku a svůj záměr ji zpřístupnit představili počátkem června státní

[ Číst celou zprávu ]

Ve středu 15. června zahájí sezónu oblíbený Špičák na Šumavě. V areálu čekají na návštěvníky novinky i komentované výlety s průvodcem.

Odhalením sochy středověkého poutníka byl slavnostně ukončen projekt pěší dálkové Vintířovy stezky, která vede od bavorského města Niederalteich přes Prášily, Hartmanice, Sušici, Horažďovice, Chanovice až do Blatné na Strakonicku. Autorkou skleněné sochy svatého Vintíře v životní velikosti je sklářská výtvarnice Vladěna Tesařová.

  Vlci, sovinec a pěkné mlhy            V sobotu jsem byl fotografovat vlky na Hrádkách u Srní a potom jsem byl v sovinci na Borovce. V neděli ráno byly pěkné mlhy v údolí Vltavy pod Houžnou a na Stráženské slatině. U nás pod Vimperkem už kvetou kosatce sibiřské.   Foto a text : Vláďa Hošek   {gallery}Jitka/rok2022/cerven/pozd{/gallery}        {jcomments off}

  V kraji je 99 potvrzených případů lymeské boreliózy a 14 klíšťové encefalitidy, aktivita klíšťat je mimořádná Jihočeští hygienici ve 23. týdnu registrují již 99 nahlášených a potvrzených případů lymeské boreliózy, v týdnu přibylo 17 případů. Potvrzeno bylo i 14 případů klíšťové encefalitidy, vloni v tomto období bylo registrováno 6 případů. Český hydrometeorologický ústav pro příští dny stále předpovídá mimořádnou aktivitu klíšťat. Na pětistupňové škále je to nejvyšší stupeň 5 pro území Jihočeského kraje s výjimkou nejvyšších partií Šumavy, kde je predikován stupeň č. 4, znamenající vysokou aktivitu. „Ve srovnání s loňskou sezonou vidíme výrazně vyšší výskyt lymeské boreliózy především

[ Číst celou zprávu ]

  Temný lesní interiér: štíhlé pocuchané svíce smrků jen nezřetelně vystupují z mlh. Jednotlivé stromy jsou od sebe značně vzdáleny a stojí mezi nimi také velké množství mrtvých stromů. I na zemi se válí mrtvé dříví, mnoho kmenů s větvemi přes sebe, na místech bez stromů zem pokrývají mechové polštáře a mladé smrky. V roce 1887 byl Julius Mařák povolán z Vídně na pražskou Akademii, aby zde vedl ateliér zaměřený na krajinomalbu. O čtyři roky později získal, jako uznávaný malíř, zakázku na dvě velká plátna s námětem pralesa. Přípravné studie Mařák tvořil přímo v Boubínském pralese, vyhlášeném za chráněné území

[ Číst celou zprávu ]

  ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK        Hynek Hladík: Schwarzenberský plavební kanál v zrcadle historických dokumentů              Tahle kniha vyšla již v loňském roce, a přestože se snažím bedlivě sledovat vše co se na knižním šumavském poli urodí, mému bedlivému oku unikla. A unikala by asi dál, nebýt toho, že ji synek dostal jako odměnu za dobrý prospěch ve škole. Tak ji mám i s věnováním. Tedy ne od Hynka, to teprve přijde až se potkáme, ale od třídního učitele.            O plavebním kanále jsem toho četl hodně. Dokonce jsem spolupracoval na jedné diplomové práci, která se plavením dřeva zabývala, ale

[ Číst celou zprávu ]