Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Už sedm let se v červenci vydávají dobrovolníci z Hnutí DUHA do státních lesů na Zlatohorsku v Jeseníkách. Letos během týdne odpracovali 250 hodin a lesníci je za to jen chválí. Kůrovcová kalamita zasáhla Jeseníky téměř před deseti lety. Dnes už se tamější lesy zase zelenají. S ochranou nově založených porostů tvořených listnáči i jehličnany různého věku pomáhají lesníkům i dobrovolníci z Hnutí DUHA. „Pořádáme Týdny pro krajinu, pracovně-vzdělávací turnusy, při kterých pomáháme v rámci přírodě bližšího hospodaření nejen v našich lesích. Někteří z nás se na místo vracejí opakovaně a vidí výsledky práce. Třeba odrůstající břízy vzešlé ze
Pravděpodobně již v 16. století existovala ve Zdíkově renesanční tvrz. Zámek vznikl přestavbou původní tvrze v letech 1865–68. Roku 1865 bylo započato se stavbou současné budovy zámku. Nová prostorná budova zámku tehdy vznikla rozsáhlou a finančně nákladnou přestavbou původní staré kamenné tvrze. Na původní nízkou přízemní tvrz byla vystavěna dvě nová patra s průčelími zakončenými štíty ve stylu novoklasicizmu. Původní přízemí a sklepní podzemní prostor se silnými zdmi s klenutými stropy jednotlivých velkých místností tvoří architektonicky a stavebně zajímavé historické jádro celého objektu. V místech rybníka poblíže zámku se nacházela velká vzorně upravená zahrada. Tato zahrada byla v souvislosti
Situace: Tlaková výše se bude ze střední Evropy zvolna přesouvat k severu. V neděli nás od západu začne ovlivňovat zvlněná studená fronta a před ní k nám bude vrcholit příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu. Po přechodu studené fronty se přes střední Evropu začne přesouvat brázda nižšího tlaku vzduchu od západu. Předpověď na pátek 19. července: Polojasno až skoro jasno. Na Šumavě při zvětšené oblačnosti ojediněle přeháňky nebo i bouřky. Nejnižší noční teploty 18 až 14 °C. Nejvyšší denní teploty 26 až 30 °C, na jihu Moravy až 31 °C, v 1000 m na horách kolem 22 °C. Slabý proměnlivý nebo severovýchodní vítr
Budova hájovny Březník dostane novou střešní krytinu. Ta současná, ze smrkového šindele, již dosloužila. Na konci léta se navíc bude upravovat střecha infocentra na Poledníku.
Populace tetřeva hlušce na území národních parků Šumava a Bavorský les se významně zvětšila. Podle výsledků monitoringu, který na svých územích prováděly oba národní parky na přelomu let 2022 a 2023, jich tehdy výzkumníci v napočítali 867. Je to o 250 zvířat více než v měření o šest let dříve, sdělil mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Populace tetřeva hlušce se v bavorsko-českých pohraničních horách výrazně zvýšila. Ukazují to výsledky posledního genetického monitoringu, který předloni v zimě provedli zástupci Národních parků Šumava a Bavorský les. Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.
Jihočeští záchranáři včetně horské služby vyjížděli ve středu odpoledne do Stožce na Prachaticku, kde na cyklistku spadl strom. Zraněnou ženu transportoval do nemocnice vrtulník.
Početnost tetřeví populace na území národních parků Bavorský les a Šumava, v chráněné krajinné oblasti Šumava, v tetřeví rezervaci Arber a přírodní rezervaci Hochwald, stoupá. Potvrzují to výsledky posledního genetického monitoringu, který na přelomu let 2022 a 2023 provedly správy obou národních parků. Odhadovaná velikost tetřeví populace je zhruba 867 jedinců.
Početnost tetřeví populace na území národních parků Bavorský lesa a Šumava, v chráněné krajinné oblasti Šumava, v tetřeví rezervaci Arber a přírodní rezervaci Hochwald, stoupá. Potvrzují to výsledky posledního genetického monitoringu, který na přelomu roku 2022/ 2023 provedly správy obou národních parků.
Jedním z hlavních pokrmů v každé domácnosti byl chléb. Pekl se ze žitné mouky, v chudších domácnostech se někdy přidávala i mouka ovesná. Takový chléb však byl velmi hořký a drobil se. Na statcích se ovšem pekl i z dražší, pšeničné mouky. Pecen chleba byl považován za boží dar, lidé jej měli vždy ve velké úctě. Se zaděláváním a pečením chleba se pojila i spousta pověr a rituálů. Chléb pekla většinou sama hospodyně, před pečením se pokřižovala a také dělala tři křížky při prvním zakrojení. Chléb se jedl suchý, pouze se solí, až v pozdější době se mazal tvarohem,
Krajina s které píši je kotlina lesnatými vrchy rozmanité výšky obklopena. Mezi vrchy jsou krásná údolí, hojným stromovím a křovím porostlá. Ačkoliv umění lidské v krajině této od věků na tomto zvelebování pracovalo, přece tu nepozbyla práva svého příroda, nové a zase nové krásy tvořící. Vidíme obraz, který nám věčně utkvěl, v duchu stojíce na některém blízkém vrchu, pozorujeme potůčky, jak se pomalu valí od lesních strání do údolí, v němž se prostírá pyšná naše vesnička. I po letech míníme ty ovšem krajiny spatřovati a duch náš nese se k tomu místu, jehož každý kámen z dob mládí i
Přeshraniční jednodenní túra v Národním parku Šumava připravil Národní park Bavorský les na neděli 21. července. Turisty provede lesní průvodce Ludwig Breitenfellner všechny zájemce pěší túrou oblastí s pohnutou historií a působivou krajinou. Účastníci této přeshraniční pěší túry se dozvědí mnoho zajímavého o historii, krajině a lidech Šumavy a Národního parku Šumava.
Závod evropského poháru „iXS European Downhill Cup“ se po třech letech vrátil na šumavské tratě.Více než tři sta závodníků z osmnácti zemí se sjelo na šumavský Špičák.
Lávka přes Studenou Vltavu u Stožce je poškozena, tato část trasy je uzavřena do skončení opravy.
/VIDEO/ Pojedenácté se na stašské autobusové nádraží sjely traktory snad z celé Šumavy. Konala se tam Velká cena Michalova aneb S traktory nejen do polí. A účast byla obrovská.
Slavnost na břehu Teplé Vltavy si o víkendu užili milovníci Šumavy na Františkově poblíž Kvildy. Stanislav Schneedorf tam totiž odhalil 91. obnovený křížek, který osobně zrestauroval.
Nezastupitelný význam tlejícího dřeva pro ekosystémy vysvětlují letos odborníci ze Správy Národního parku Šumava veřejnosti. Osvětové akce zasvětili právě tlejícímu dřevu, jakožto šumavskému fenoménu. Na vrchu Poledník u Prášil turistům ukazovali, jak i díky mrtvým stromům nyní žije a prosperuje les zničený před lety nejdříve orkánem Kyrill a následně kůrovcovou kalamitou, řekl ČTK mluvčí parku Jan Dvořák. Další podobné akce se o prázdninách uskuteční ještě na Březníku, u Pramenů Vltavy a u Plešného jezera.
Nový dvůr v historii zmiňován v souvislosti s nedalekou Masákovou Lhotou (zmínky od 15. století) jako tzv. Zadní Lhota. Nejvýše položená osada spadající pod Obec Zdíkov. Dříve byla tato osada nazývána Horní Dvůr a spodní část, dnešní Baurův dvůr, jako Dolní Dvůr. V minulosti byla osada známá především těžbou křemene pro šumavské sklárny. V roce 1547 se budoucí Nový Dvůr (stále v rámci Masákovy Lhoty) stal součástí velkozdíkovského panství, a to až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848–1849. Ve druhé polovině 19. století se Nový Dvůr stal jako součást Masákovy Lhoty osadou politické obce Zdíkov. Jedinečné ukázky významného
• Muzeum řemeslné výroby Nezdice na Šumavě • Nemocnice Písek nabízí šetrný zákrok lidem s křečovými žilami • Zemědělci sčítají škody, bouřky sklidily úrodu za stovky milionů
Odumírající nebo odumřelé dřevo v šumavských lesích je typickým znakem v bezzásahových zónách národního parku nebo v přírodních rezervacích chráněné krajinné oblasti.





