Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK David Jan Žák: Jako dech Už během čtení jsem si podvědomě skládal v hlavě, co o téhle knížce napíšu. Třebaže se špatně shání, není totiž v běžné knižní distribuci a seženete ji snad jen v prachatickém knihkupectví a pak na e-shopu. Nebo že mi při čtení zas hlavou lítala mapa a blikali v ní místa, která jsou v příběhu zmíněná. A taky, že znám dobře autora a při čtení mi to znělo jako by to četl on. V neposlední řadě mi jako starému foglarovci udělalo radost, že jednu z hlavních rolí tam hraje létající kolo.
Před tím a potom. Partička horských záchranářů na šumavské Kvildě má parádní koníček. Mimo životů zachraňuje historické křížky.
Šumavská pověst je to, která opřádá šeravou a zlatou nití dějů nejasného, o to však hlubšího smyslu hvozdy i vody, bezedné bažiny, hory i hrady, Boží svatyně i selská stavení, zašlé časy i člověka samého a spolu s ním pak zabydluje svými podivnými bytostmi tajemně naši rodnou zemi, aby ji učinila bližší našemu srdci. V údolí pod námi se začínají míhat nesčetné roje světlušek, jež mi vybavují svatojánské pověsti Co když je na pověrách o Svatojánské noci něco pravdy? Pocestným se na svatého Jana do lesů příliš nechtělo, podle pověstí byly plné divoženek, bludiček a hejkalů. Také svatojánské mušky,
Proč 24. června? Na rozdíl od ostatních světců se u Jana Křtitele slaví den narození, ne smrti. Den narození sv. Jana Křtitele se proto také dříve považoval za „druhé Vánoce“, byť u nás dnes v pozapomenuté. Důvodem je jeho povolání jemuž byl předurčen již před svým narozením. K tomuto datu jako ke dnu narození Jana Křtitele došli v prvních stoletích našeho letopočtu církevní otcové. Usoudili, že se narodil právě půl roku před Kristem, tedy téměř na letní slunovrat. Snad je v tomto ohledu ovlivnila i malá biblická nápověda. Podle ní totiž Jan Křtitel řekl, že on se bude po
Noviny ve formátu PDF můžete číst po kliknutí na obrázek:
O léto na Lipensku je zájem jako před covidem Menší, rodinné penziony na Lipensku jsou na léto vyprodané nebo tu o prázdninách zbývá posledních několik dní, výjimečně i týdnů. Ve větších hotelech o sto a více lůžkách se ještě na léto dají sehnat i týdenní pobyty pro rodinu. Podle provozovatelů či majitelů ubytovacích zařízení na Lipensku je o letní pobyty větší či stejný zájem v tzv. normálních letech před covidem. Oproti předchozím dvěma létům stoupá počet cizinců, ale jejich počet je stále výrazně nižší, než bylo v těchto zeměpisných šířkách zvykem. „Od půlky června do konce srpna,
Pokuta ve výši 30 tisíc korun – to je konečný trest pro Jiřího B. (39) ze Železnorudska, jenž napadl a zranil dva strážce Národního parku Šumava. „Proti trestnímu příkazu si nikdo ve lhůtě nepodal odpor, nabyl tak právní moci,“ řekl Deníku klatovský soudce Petr Sperk.
„Měsíček už vyšel, na cestu nám svítí, natrháme sobě devatero kvítí. Uviju kytičku kvítí čarovného a to mně přivolá mojího milého.“ (Staročeská lidová píseň) Přivítejte léto vůní svatojánských bylin….Byliny, natrhané o půlnoci měly největší sílu a říkalo se jim svatojánské koření. Pro udržení zdraví to bylo sedmero bylin: kopřiva, listy pampelišky, jitrocel, řebříček, květy sedmikrásky, jetele a přesličky. Pro lásku a splněná přání se trhalo devatero kvítí: kopretina, růže, smolnička, rozchodník, netřesk, mateřídouška, fialka, chrpa, zvonek. Po celou dobu sbírání bylo zakázáno se ohlédnout, natož promluvit. Před spaním se kvítí dávalo pod polštář a o půlnoci se měla dívkám
Šumavský letní slunovrat Vzpomínáš na to léto, na čas slunovratu tam v našich rodných horách, v zemi milované? Svatojánské ohně, v černi tmy a v zlatu bez konce, v písni, jež znít mi nepřestane? Blaženě hleděli jsme do plamenů, řad pochodní plát sotva zapomenu. Radost v srdcích dál šířila svůj jas: tak nenávratně krásný byl ten čas! Připravte se na letní slunovrat… Připravte si bílou svíci, pomažte ji levandulovým olejem a vyslovte »očišťující« zaklínadlo. Poté svíčku zapalte. Se zapálenou pak obejděte předmět či místo, které chcete očistit. V případě pokoje obcházejte podél stěn a v rozích se zastavte. Vyslovte
Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům, ale za určitých podmínek. Národní park Šumava bude například zadávat monitoring tetřeva hlušce apod.
Legální zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup je možné – pod podmínkami Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se však dodržet několik podmínek – tak zní ve stručnosti rozhodnutí odboru Státní správy Národního parku Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření. Otázku zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup řešila většina ředitelů Správy Národního parku Šumava. Všechny snahy však skončily fiaskem a následným doporučením zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, tzv. EIA. Hodnocení nakonec nechal zpracovat ředitel Pavel Hubený: „Nebyla jiná šance, jak se ke zpřístupnění Modrého sloupu legálně
„Mým největším snem je označit stezku k Modrému sloupu,” říkával legendární Šumavák Emil Kintzl. On už se bohužel zpřístupnění hraničního přechodu, propojujícího šumavský Březník a vrchol Luzného v Bavorském lese, nedočkal. Ale zdá se, že teď by se konečně jeho sen mohl splnit.
Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup přírodně atraktivním Luzenským údolím může být legálně zpřístupněna v omezeném režimu návštěvníkům. Rozhodl o tom Národní park Šumava. Musí se ale dodržet několik podmínek, aby se nezhoršoval vývoj populace kriticky ohroženého tetřeva hlušce.
Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se však dodržet několik podmínek – tak zní ve stručnosti rozhodnutí odboru Státní správy Národního parku Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Emil Kintzl, Jan Fischer: Zmizelá Šumava S Emilem pěšky Je to něco jako život po životě. Takové malé vítězství nad smrtí. Potvrzení pravdy, že nic z toho, co na tomto svědě uděláte pro druhé, se neztratí. Nejde o čtvrtý díl „Zmizelky“, ale o jedinečného a praktického průvodce. A tak ten, kdo nikdy neměl příležitost se s Emilem vydat po Šumavě, může to učinit teď. A když zavřete oči možná uslyšíte jeho nezaměnitelný hlas, jak říká: „Nabízím vám tady sedm výletů na sedm dní, a kdo to za týden zvládne, je kabrňák. Šumava je
Šumavské louky rozkvetly. Najdete na nich celou řadu rostlin včetně vzácných orchidejí. Kochejte se ale jejich krásou jen na místě, netrhejte je. Hrozí za to vysoká pokuta.
Letos poprvé až ve středu15. června startuje letní sezona v největší horském středisku západočeské Šumavy – Ski&Bike Špičák.
Oprava turisticky oblíbeného Hradlového most u Modravy se oproti původnímu plánu zhruba o měsíc protáhne. Důvodem je podle mluvčího Národního parku Šumava Jana Dvořáka nečekaně dlouhá zima.
Slavnost Těla a Krve Páně – lidově Boží Tělo – je jeden z důležitých pohyblivých svátků římskokatolické církve. Slaví se vždy ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice a jeho pohyblivost souvisí samozřejmě s termínem hlavních křesťanských svátků, Velikonoc. Slavnost Božího Těla se slaví každým rokem, ale co to vlastně Boží Tělo je? Při poslední večeři udělal Ježíš Kristus jeden z Největších zázraků: Proměnil obyčejné víno ve svou krev a chleba ve své Tělo. Očima učedníci viděli víno a chléb, ale už to nebylo obyčejné jídlo, ale Ježíšovo Tělo. Tento zázrak se každou mši svatou, kdy kněz opakuje Ježíšova slova,