Zprávy z internetu

      O léto na Lipensku je zájem jako před covidem Menší, rodinné penziony na Lipensku jsou na léto vyprodané nebo tu o prázdninách zbývá posledních několik dní, výjimečně i týdnů. Ve větších hotelech o sto a více lůžkách se ještě na léto dají sehnat i týdenní pobyty pro rodinu. Podle provozovatelů či majitelů ubytovacích zařízení na Lipensku je o letní pobyty větší či stejný zájem v tzv. normálních letech před covidem. Oproti předchozím dvěma létům stoupá počet cizinců, ale jejich počet je stále výrazně nižší, než bylo v těchto zeměpisných šířkách zvykem. „Od půlky června do konce srpna,

kromě několika dní máme plně obsazeno. Zájem byl obrovský a vyprodáno máme prakticky od února. Loňská sezóna se plnila jen velmi pozvolna a i v květnu jsme mohli nabídnout týdenní pobyt pro rodiny s dětmi. Oproti loňsku přibylo hodně cizinců, těch bylo loni minimálně,“ uvedl Michal Rolčík, provozovatel penzionu Výtoň v Přední Výtoni kde má 13 lůžek. „Červenec je téměř plný, srpen také. Výborně obsazený jsme měli také červen,“ uvedla Irena Pešková, majitelka penzionu U Pešků v Horní Plané, kde je 30 lůžek. Právě červen je, co se obsazenosti týká na Lipensku výjimečný. „Červen nám zaplňuje především firemní klientela. Ta v minulých letech nebyla vzhledem ke covidu. Letos tento trend kvitujeme,“ uvedla Alžběta Mikešová z Resortu Amenity v Lipně nad Vltavou, kde se starají o 190 lůžek. Z osmdesáti procent mají po dobu letních prázdnin obsazených i svých 60 postelí v hotelu České Žleby, který se nachází v horním Lipensku na území Národního parku Šumava. „Aktuálně léto spíš doprodáváme. Zbývají jednotlivé dny a pokoje. Lidé si letos pobyt objednávali spíše na poslední chvíli. Jsou opatrní a vyčkávají. Mívali jsme plno dříve,“ uvádí vedoucí zdejší recepce Barbora Švarcová. Téměř 70 procent všech prázdninových pobytů mají obsazených v dolnovltavickém Wellness hotelu Relax, kde je k dispozici 157 lůžek. „S koncem prázdnin obsazenost slábne. Většina hostů budou Češi nebo Rakušané. Velkou radost nám dělá červen, který bude plný z 90 procent,“ uvedl zdejší manažer prodeje Martin Prokeš. „Na letošní léto registrujeme zhruba o 15% silnější poptávku, než na dvě léta předešlá. Nyní máme rezervovánu zhruba necelou polovinu naší kapacity a odhadujeme, že dosáhneme konečné vytíženosti kolem 95%. Destinace táhne stále širší nabídkou zážitků a kvalitních ubytovacích kapacit, otevírají se také nové zajímavé restaurace a kavárny. Meziročně roste také zahraniční poptávka, která do regionu přináší další důležitý zdroj turistických příjmů po předchozích dvou letech, které proběhly v režii převážně tuzemských pobytů,“ uvedl ze firmu Horeca Lipno Aleš Toth. Ta se v destinaci stará o 350 lůžek. Lipenský Amenity resort, kde je k dispozici 190 lůžek je na léto z více než 80 procent obsazený. Velký zájem tu evidují i v červnu. „Obsazenost se v našem resortu vyvíjí podobně jako v minulých letech. V letních termínech k nám přijíždějí především rodiny s dětmi,“ uvádí zdejší manažerka Alžběta Mikešová. (tz-pp)   Legální zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup je možné – pod podmínkami Cesta k hraničnímu přechodu Modrý sloup Luzenským údolím může být zpřístupněna návštěvníkům. Musí se však dodržet několik podmínek – tak zní ve stručnosti rozhodnutí odboru Státní správy Národního parku Šumava, která rozhodovala o navržených kompenzačních opatření. Otázku zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup řešila většina ředitelů Správy Národního parku Šumava. Všechny snahy však skončily fiaskem a následným doporučením zpracovat hodnocení vlivu na ochranu přírody, tzv. EIA. Hodnocení nakonec nechal zpracovat ředitel Pavel Hubený: „Nebyla jiná šance, jak se ke zpřístupnění Modrého sloupu legálně dobrat. Proto jsem nechal zpracovat hodnocení EIA. Verdikt však zněl, že cesta k Modrému sloupu bude mít významný negativní vliv na tetřeva hlušce, proto není možné ji otevřít. Ovšem dále hodnotitelé uvedli, že pokud Správa NP Šumava navrhne dostatečná kompenzační opatření, která by nezhoršovala vývoj populace tetřeva na Šumavě, a tato opatření budou schválena, je možné o otevření cesty v omezeném režimu uvažovat.“ Vedení Správy NP Šumava proto navrhlo několik kompenzačních opatření. To první je zvětšení klidového území o 3 381 ha v oblasti kolem Poledníku, které se ale nedotkne existence stávajících turistických cest a cyklotras. Dalšími opatřeními bylo mimo jiné zpřístupnění Luzenského údolí k Modrému sloupu pouze v době od 15. července do 15. listopadu a v denní dobu od 10 do 17 hodin bez možnosti vstupu se psy a jízdy na kolech. Orgán ochrany přírody, který návrh kompenzačních opatření vyhodnocoval, tedy odbor státní správy NP Šumava, je projednal se všemi dotčenými účastníky řízení a stanovil jak regulace záměru, včetně podmínek, za kterých může být cesta otevřena, tak vlastní kompenzační opatření spočívající v rozšíření klidového území ke zvýšení životního komfortu tetřeva hlušce, také rysa ostrovida nebo jeřábka lesního. Jednou z těch nejzásadnějších podmínek je dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení velikosti jeho populace. Modrý sloup bude tedy možné zpřístupnit, pokud se potvrdí existence více než 735 jedinců tetřeva na území NP Šumava a Bavorský les. „Tuto podmínku považuji za zcela logickou. To číslo 735 totiž vychází z posledního monitoringu tetřeva, který probíhal v letech 2016-2018. Tehdy bylo potvrzeno 605 jedinců s tím, že odchylka výpočtu modelu je 130 jedinců. I 735 jedinců tetřeva hlušce je tedy hodnotou maximálního odhadu současné populace. Pokud tedy další monitoring tetřeví populace prokáže tento počet, je jisté, že šumavská populace má pozitivní vývoj a bude možné zpřístupnit Modrý sloup,“ vysvětluje Pavel Hubený. Monitoring tetřeva hlušce je už nyní naplánován na období nadcházející zimy 2022-2023 a výsledky by měly být známy v průběhu roku 2023. Další podmínkou zpřístupnění je vyhlášení klidových území pro ochranu tetřeva hlušce tak, jak jsou navrženy a projednávány už od roku 2019. „To je podmínka, se kterou jsem osobně počítal. Projednávání klidových území a možnost zpřístupnění Modrého sloupu jsou totiž spojené nádoby. A protože už je znám výsledek stanovení kompenzačních opatření k Modrému sloupu, nic nebrání dokončit projednávání klidových území v Radě NP Šumava už letos na podzim,“ plánuje ředitel Hubený. Návrh klidových území je k nahlédnutí zde: https://www.npsumava.cz/sprava-np/nova-zonace-a-navrh-klidovych-uzemi/navrh-klidovych-uzemi-narodniho-parku-sumava/ V současné době běží patnáctidenní lhůta pro odvolání účastníků řízení ve věci zpřístupnění Modrého sloupu. „Se závěry řízení se plně ztotožňuji a jsem rád, že konečně máme jasno, zda a za jakých podmínek je možné hraniční přechod Modrý sloup z české strany zpřístupnit veřejnosti. Samozřejmě je před námi ještě kousek cesty, ale tu její nejtěžší část máme za sebou,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený. (tz-npš)   Veřejnost nyní může připomínkovat zásady regulace bolševníku velkolepého a pajasanu žláznatého Pro značně rozšířené invazní nepůvodní druhy v ČR budou podle nové legislativy platné od počátku letošního roku nyní postupně vznikat tzv.  zásady regulace. Ty stanoví priority a postup pro omezení rozšíření těchto druhů a jejich dopadů na biologickou rozmanitost, související ekosystémové služby a případně na lidské zdraví nebo hospodářství. Ministerstvo životního prostředí připravilo premiérový návrh zásad regulace pro bolševník velkolepý a pajasan žláznatý, které jsou k dispozici k připomínkám veřejnosti na úřední desce MŽP. Invazní nepůvodní druhy zařazené na tzv. unijní seznam je v celé EU zakázáno držet, chovat či pěstovat, prodávat (uvádět na trh v EU), dovážet i přepravovat a samozřejmě je vypouštět je do přírody tak, aby se, pokud možno, předešlo jejich zavlékání či vysazování a dalšímu šíření. Evropská legislativa zároveň pro případ, kdy se invazní nepůvodní druhy již vyskytují v přírodě, stanovuje požadavky na zajištění opatření k jejich odstranění, izolaci či regulaci. Základní principy vyplývají přímo z evropského nařízení. Konkrétnosti pak v souladu s tzv. protiinvazní novelou účinnou od letošního roku má Ministerstvo životního prostředí připravit zmíněné zásady regulace pro tzv. značně rozšířených invazních nepůvodních druhů, jako je u nás právě bolševník velkolepý, pajasan žláznatý a další druhy. Zásady regulace připravuje MŽP na základě odborných podkladů a projednání v mezirezortní komisi, tedy za účasti zástupců rezortu zemědělství i jednotlivých specialistů. Při zavádění regulačních opatření je v souladu s platnou právní úpravou neopomenutelná také účast veřejnosti a návrhy zásad regulace tak budou vždy zveřejňovány (po dobu 60 dnů) k připomínkám na úřední desce. Aktuálně jsou jako první z těchto návrhů zveřejněny zásady regulace pro bolševník velkolepý a pajasan žláznatý. „Připomínky k návrhům zásad regulace může veřejnost zasílat po dobu 60 dní od zveřejnění na úřední desce MŽP, a to buď písemně na adresu ministerstva nebo prostřednictvím e-mailové schránky: invazky@mzp.cz. MŽP následně došlé připomínky vyhodnotí a zpracuje výsledné znění zásad regulace,“ říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Další zásady regulace budou v průběhu letošního roku připravovány pro jednotlivé v ČR již značně rozšířené invazní nepůvodní druhy např. pro střevličku východní, netýkavku žláznatou či klejichu hedvábnou a návrh těchto zásad tak budou následně také stejným způsobem zveřejňovány a bude možné se k nim vyjádřit. Na zásady regulace pak bude na regionální úrovni, tedy úrovni jednotlivých krajských úřadů a dalších příslušných orgánech ochrany přírody, navazovat upřesnění dalšího postupu, a to formou opatření obecné povahy vydávaného podle správního řádu – tím bude garantováno také potřebné informování a zapojení veřejnosti. Zásady regulace pro bolševník velkolepý Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianu) patří k nejvýznamnějším invazním druhům rostlin jak v České republice, tak i v evropském měřítku. Důvodem jsou jeho významné dopady na okolní vegetaci, ale i nezanedbatelná zdravotní rizika. V České republice má bolševník dynamický charakter rozšíření s těžištěm výskytu v západních Čechách (Mariánské Lázně), v okolí Mníšku pod Brdy, na Rakovnicku a s roztroušeným výskytem v Orlických horách. Ojediněle se vyskytuje i na dalších místech v rámci celé ČR. Bolševník velkolepý osidluje široké spektrum stanovišť od člověkem velmi ovlivněných až po přírodní a ochranářsky cenné biotopy. Střednědobé cíle zásad regulace pro bolševník velkolepý do r. 2030 směřují k odstranění izolovaných výskytů na celém území, omezení semenné produkce v rozsáhlých porostech a metapopulacích a postupné redukci těchto rozsáhlých výskytů. Prioritou bude likvidace populací, které by mohly sloužit jako zdrojové pro další šíření, to znamená zejména v lokalitách podél silnic, železničních tratí, vodních toků, dále pak na okraji polí a lesů a okolí parků a zahrad. Více zde v návrhu zásad regulace rostlin. Zásady regulace pro pajasan žláznatý Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima) patří, obdobně jako bolševník velkolepý, mezi invazní nepůvodní druhy s nejvýznamnějšími dopady. Jde o druh, který se (zejména v posledních letech) intenzivně šíří a rizika výskytu pajasanu s dopady na okolní vegetaci jsou zejména v přírodních biotopech. Zároveň jde o rychle rostoucí dřevinu, která je prorůstáním kořenů schopna narušit stavby a dopravní infrastrukturu. Výskyt pajasanu vede ke zvýšeným nákladům na údržbu zpevněných ploch i zeleně. Pajasan žláznatý má také nezanedbatelné zdravotní dopady – listy a květy pajasanu způsobují dermatitidu a jeho pyl je alergenní. Ve střednědobém výhledu do roku 2030 je třeba zajistit postupné odstranění na ochranářsky cenných lokalitách a v jejich okolí a následně omezovat jeho výskyt ve volné krajině, v urbánním prostředí a podél dopravních koridorů. Těžištěm výskytu, a tedy také prioritou managementu jsou oblasti jihovýchodní Moravy a středních Čech, ale klíčové budou také včasné zásahy u nově kolonizovaných ploch a izolovaných výskytů na celém území ČR. Opatření se budou provádět v druhé polovině vegetačního období, kdy je zásah nejefektivnější z hlediska následného zmlazování. Na všechna opatření bude mj. možné čerpat z dotací OPŽP i (doplňkově) z národních titulů, konkrétně z PPK, POPFK. Regulovat invazní druhy lze i v rámci podmínek zemědělských dotací nebo také z projektů z Interregu, LIFE ad. Více zde v návrhu zásad regulace rostlin. (tz-mžp)