Zprávy z internetu

Chystáte se na výlet k Černému či Čertovu jezeru na Šumavě? Pak buďte hodně opatrní. V místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem, se totiž aktuálně těží kůrovcové dřevo.

Chystáte se na výlet k Černému či Čertovu jezeru na Šumavě? Pak buďte hodně opatrní. V místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem, se totiž aktuálně těží kůrovcové dřevo.

    Potěšte své oči, čichové vjemy i chuťové pohárky. Nechte se zlákat pozváním na tři tradiční akce posledního červencového víkendu v okolí Vimperka. Jako vždy při nich bude co prohlížet a především ochutnávat. A nebudou to žádné zpoza hranic do naší vlasti importované pokrmy à la rychlé občerstvení, nýbrž poctivé české produkty, které v té či oné podobě jedli i naši předkové. Sladké pozvání přichází ze Včelné pod Boubínem na Slavnosti medu. Malinové slavnosti se spoustou voňavých dobrot nachystali v rámci pouťových oslav v Malenicích. V Lenoře pak máte příležitost ochutnat výrobky mistrů pekařů připravené pro Slavnost chleba. Tak tedy

[ Číst celou zprávu ]

Šumava je jednou z nejčastěji navštěvovaných lokalit, která skýtá mnoho zajímavostí a čas od času přibývají novinky. Která místa doporučujeme navštívit?

Kvůli odstraňování kůrovcem napadeného dřeva u Černého a Čertova jezera na Šumavě doporučují lesníci turistům, aby zvolili jiné trasy. Kůrovcové dřevo aktuálně zpracovávají v hospodářských lesích u Železné Rudy v místech, kudy vede i oblíbená Stezka Českem.

  Rozloučení se Šumavou Na Předních Paštích vystupoval jsem nahoru k rozpadlé chýši pastýřově, v níž bujelo ostružiní. Když ale jsem na vyhřátém kameni spatřil slunit se zmiji, vzal jsem ve strachu nohy na ramena. Chodíval jsem k ústím starých šachet někdejších zlatých a stříbrných dolů spolu s ostatními dětmi a házeli jsme do té hloubi kameny, jejichž pád neměl konce a naše volání: „Kde jsi? Kde – kde – ?“ se lomilo v mnohonásobnou ozvěnu. Drahý žlutý kov – zlato, budil zájem lidí na Šumavě již od nejstarších dob. Nehostinný kraj ožil hlavně v polovině prvního tisíciletí před Kristem,

[ Číst celou zprávu ]

  Čeňkova pila byla vybudována pražským obchodníkem Čeňkem Bubeníčkem poblíž soutoku Vydry a Křemelné po lesních kalamitách v letech 1863 a 1870. Nejstarší známá zmínka o plavení na horní Otavě je ve smlouvě Rudolfa II. a města Kašperské Hory o prodeji části panství hradu Kašperk z roku 1584. Zajímavá situace je popsána o dvě století později: od roku 1783 mělo město Kašperské Hory střídavě s panstvím Prášily právo plavit po Otavě dřevo do blízko položených měst. Schwarzenbergové později vykoupili od města veškeré dříví na 50 let dopředu, aby mohli na řece plavit dříví ze svého prášilského panství, čímž zmíněné střídavé

[ Číst celou zprávu ]

  Dnes 28.07.2022 Nezmaři na Mouřenci          Šumavský Annín s i kostelem na Mouřenci má za sebou VII. sklářskou anenskou pouť, která opět probudila celé údolí a přilákala stovky lidí. Všechno klaplo.          Tím ale Annínsko neusíná. Jen se lehce nadechne a už pozítří (ve čtvrtek) ve 20 hodin se na vás v kostele na Mouřenci těší legendární Nezmaři. Už je skoro samozřejmostí, že po koncertu bude prohlídka kostela a kostnice. Prostě dva v jednom. Poznáte krásné šumavské místo a ještě uslyšíte o tom, že Ráno bylo stejný nebo že Kdo si zpívá, má do ráje blíž a další

[ Číst celou zprávu ]

  ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK         Radek Pálka: Šumavská kuchařka              Jsem sám doma. Tedy ne úplně, o víkendu budu hlídat vnuky. Tak mě napadlo, že bych jim mohl uvařit něco typicky šumavského. A ejhle, zrovinka vyšla nová kuchařka. Listoval jsem a zavrhoval jedno jídlo za druhým. Jelení ragů s ostružinami, siven na timiánu, srnčí paštiku ve skleničce…Do toho se asi nepustím, přestože na fotkách to vypadá dobře.          Šumavských kuchařek vyšla spousta. V téhle chybí různé historky, pověsti a lidové zvyky. Což mě docela potěšilo, neboť mám rád knihy, u kterých nemusím přemýšlet kam je zařadit. Jsou tam jídla zajímavá, určitě

[ Číst celou zprávu ]

Jizerskohorské bučiny byly před rokem, 28. července, zapsány na seznam světového dědictví UNESCO jako první přírodní památka ČR a celkově šestnáctý český zápis na seznam UNESCO. Zařazení na seznam se na návštěvnosti Jizerskohorských bučin výrazněji neprojevilo. Výjimkou bylo jen období po zápisu. Na dotaz ČTK to řekli zástupci kraje, obce a ochránců přírody. Bučiny jsou největším chráněným územím v Jizerských horách a současně patří mezi několik největších národních přírodních rezervací v České republice. Jejich území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy rostoucími na strmých svazích s unikátní geomorfologií, a také pestrou faunou.

Naučná stezka a část trasy kolem jádra Boubínského pralesa zůstává i nadále z bezpečnostních důvodů uzavřená. Návštěvníci ale mohou vyrazit alespoň k nově opravenému hradlovému mostu u Modravy. Několik novinek připravil i Klub českých turistů.

Ještě v pátek 22. července byl kemp na Soumarském mostě u Teplé Vltavy zaplněn méně než by bylo v tuhle dobu obvyklé. To se ale změnilo se sobotním dopolednem. Milovníků Šumavy přijelo tolik, že zaplnili oba břehy řeky. Dorazili vodáci, přišli první víkendoví zájemci o prohlídku tamního ŘOPíku a děti z Prahy na letním táboře v sobotu dopoledne zrovna rozjely parádní táborovou hru.

Na Soumarské rašeliniště se po téměř 20 let od revitalizace postupně vrací voda, což je známkou funkčnosti obnovy. Teď už je ale zamokřených míst tolik, že není možné projít naučnou stezku suchou nohou. Proto Správa Národního parku Šumava naplánovala kompletní rekonstrukci poválkového chodníku, který začnou řemeslníci budovat letos 1. srpna.

Víte, jak voní modřínové dřevo? Můžete to zjistit, když navštívíte nově otevřený Hradlový most u šumavské Modravy.

Kilometr a půl dlouhá naučná stezka, která turisty provádí rašeliništěm u Soumarského mostu nedaleko Lenory na Šumavě, bude od 1. srpna do konce října zavřená. Správa národního parku tam nechá opravit poválkové chodníky a na podmáčených místech přibudou úplně nové. Rekonstrukce vyjde na 4,5 milionu.

  Na Soumarské rašeliniště se po téměř 20 let od revitalizace postupně navrací voda a to je známkou funkčnosti revitalizačních prací, které stále probíhají na území celého Národního parku Šumava. „Když se návštěvníci vydají na Soumarské rašeliniště, ve skutečnosti nejdou na rašeliniště, ale pouze na jeho zbytek, de facto na jeho dno. Až osmimetrová vrstva rašeliny, jež se zde hromadila více než deset tisíc let, byla totiž postupně odvodňována, frézována a odvážena k dalšímu zpracování. Nakonec zbyla jen vrstva půl až jednoho metru obnažené a odvodněné rašeliny, která nadále rychle ztrácela svou pórovitou strukturu, díky níž je schopná držet obrovské

[ Číst celou zprávu ]

  Stavba poválkového chodníku dočasně uzavře Soumarské rašeliniště, které zadržuje stále více vody!            Na Soumarské rašeliniště se po téměř 20 let od revitalizace postupně navrací voda a to je známkou funkčnosti revitalizačních prací, které stále probíhají na území celého Národního parku Šumava.         „Když se návštěvníci vydají na Soumarské rašeliniště, ve skutečnosti nejdou na rašeliniště, ale pouze na jeho zbytek, de facto na jeho dno. Až osmimetrová vrstva rašeliny, jež se zde hromadila více než deset tisíc let, byla totiž postupně odvodňována, frézována a odvážena k dalšímu zpracování. Nakonec zbyla jen vrstva půl až jednoho metru obnažené a odvodněné

[ Číst celou zprávu ]

Na Soumarské rašeliniště se po téměř 20 let od revitalizace postupně navrací voda a to je známkou funkčnosti revitalizačních prací, které stále probíhají na území celého Národního parku Šumava.

Želnava (Prachaticko) - Na osm desítek křížků božích muk na Šumavě renovoval Stanislav Schneedorf z Volar na Prachaticku. Velkou část nákladů na obnovu uhradil sám. Dnes se po poutní...