Zprávy z internetu

  Hlas zvonů ať každému bez výjimky přináší radost a naději do dnů všedních, které plynou bez velkého rozlišení. Ale nyní, v čas adventní, vyhlížíme přece všichni, opravdu všichni, tu krásnou a radostnou chvíli, kdy se o Svaté noci rozezní po celé zemi zvony, abychom se společně vydali do noční tmy, tmy, prozářené světlem, nad které není. Abychom společně kráčeli za světlem, které se line z betlémské svatyně, za světlem radosti a štěstí, za Světlem života. Zvony patří k vánocům stejně jako betlémy a vánoční stromečky. Zvonky mají symbolicky ochránit naše srdce před lakotou a připomínat nejdůležitější věci – že

[ Číst celou zprávu ]

Na téměř tři roky poslal klatovský soud za mříže invalidního důchodce Jana Šperla (38), který i přes podmínku, kterou dostal v Prachaticích, nepřestal s kšeftováním s drogami a svoji chalupu na Šumavě proměnil v perníkové doupě, kam si zájemci jezdili pro nejznámější českou drogu. Verdikt není pravomocný.

Rys ostrovid se po roce vrátil do Českého lesa na Domažlicku. Prokop, jak ho ochránci přírody pojmenovali, se vloni narodil v Národním parku Bavorský les. Aby se dostal do nového teritoria, kde nahradil rysí mámu se synem, kteří už zřejmě nežijí, musel překonat poměrně velkou vzdálenost a navíc se zdárně dostat i přes dvě frekventované silnice, mimo jiné hlavní tah z Klatov přes Železnou Rudu do Německa.

Pražské kino Aero dnes promítne dokument Radka Plíhala s názvem Voda ztracená a vrácená. Akci pořádá nezisková organizace Namysli ve spolupráci s Národním parkem (NP) Šumava. Snímek vypráví příběh šumavských mokřin, rašelinišť a meandrujících potoků. Prostřednictvím záběrů přírody podloženými archivními materiály zobrazuje nejen dramatické změny, které krajina prodělala, ale i klíčový význam mokřadů pro biodiverzitu a zadržování vody v krajině.

S jakými automobily jezdí starostky a starostové některých měst na Prachaticku? Deník se zeptal za vás. A zjistili jsme, že s provozem služebáků jsou občas spojeny i neobvyklé situace. Asi nejvíce to platí pro Kvildu.

Je na Šumavě starý obyčej, že lidé kolem Vánoc staví svým dětem jesličky s betlémskou stájí a svatou Rodinou, s volkem, oslíkem a ovcemi i všelijakými jinými figurami kolem. Vystřihly se z papíru, nalepily na dřevěné špalíky a postavily pak do mechu mezi okna nebo na prkénko do rohu světnice. Večer se všechno osvětlilo svíčičkou a bylo to divukrásné. Nejen snad děti stály před tím v posvátném úžasu, ale i ti starší jako by byli náhle opět mladí a dokázali se z toho těšit. Až na Hromnice putovala celá ta nádhera zase na celý jeden rok, schovaná pečlivě v krabici,

[ Číst celou zprávu ]

  Jesličky samy zvou k zastavení, k prodlení, k podívání a zamyšlením nad svým životem. Zatímco tam před nimi stojíme, zastaví se a prodlí i mnoho věcí kolem nás a v nás: naše uštvanost, náš neklid, naše tíseň, náš strach…Učí nás úžasu, pokoře, mlčení, bdělé pozornosti vůči čemusi jen zdánlivě maličkému. Jakmile kraj pokryly první vrstvy sněhu, lidé se scházeli ve svých chaloupkách a věnovali se opravám nářadí a domácí výrobě. Nástroje byly byly nejčastěji ze dřeva, nejtypičtějšími produkty této oblasti byly dřeváky, šindele nebo dřívka na sirky. Ženy draly peří, předly len nebo spřádaly vlnu. Přitom si lidé vyprávěli

[ Číst celou zprávu ]

  Šumavský advent Na věnci svíce planou, voní chvojí, Spasitel přijde, na prahu advent stojí. Růženec, roráty v mlhách na jitřní čas, o nocleh Josef a Maria prosí nás. Mikuláš s andělem i čertem chodí v chumelici. Je bezpečno a teplo doma ve světnici. Za duše nebožtíků “divoký hon” nebem naříká, zvenku tiše cinká postroj zlatého koníka. Je sněhobílý stůl, celý dům postí se, sušené švestky, štrůdl, kapr už však čeká na míse. Čepice přes uši, lucerna, od pusy kouřem bílo, slyšte, poslyšte, děťátko se nám narodilo! Pro mnohé lidi představuje adventní věnec jen dekorativní předmět, kterým si v adventu

[ Číst celou zprávu ]

Rolba rozhrnovala sníh po sjezdovce, do toho hučela děla. Modrá obloha a bílé stromy tomu dodávaly tu pravou zimní atmosféru. V Lyžařském areálu Zadov na Šumavě se ve čtvrtek chystali na páteční zahájení sezony. Vleky a lanovky pojedou i v dalších střediscích. U Lipna zatím zasněžují svahy, aby vytvořili co nejlepší podmínky pro spuštění provozu 20. prosince.

  My k vám všechny přicházíme s svatou Lucií, co ona zkusit musela, to snad každý ví. Nechtěla si krále vzít, raději zvolila umřít, než by víru Krista Pána měla zapřít. Paní mámo a pantáto, my vás prosíme, nechte nás tu pokliditi ve vašem domě. Až tu práci skončíme, pak zas odejdeme, nádob svých poklidíme, v pořádku z vašeho domu odejdeme. My vám všechny děkujeme za tu zdvořilost, co jste nám prokázali, máme na tom dost. My vám všechny děkujem, štěstí, zdraví vinšujem, v nebeském království všichni se sejdem.   Jeden z nejmagičtějších dní adventního období je třináctý prosinec. Lidé

[ Číst celou zprávu ]

  Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá – toto pořekadlo zná snad každý, přitom je to celé takové trochu zmatené, aby dávalo smysl. Den svaté Lucie se slaví od 15. století 13. prosince díky přechodu z Juliánského kalendáře na Gregoriánský. Před tím se svatá Lucie slavila o 10dní později, tedy 23. prosince. Na první pohled by tedy ani v jenom případě neplatilo ono známé pokeřaklo. 23. prosince by již musela světla přidat, protože se již prodlužuje den. Vysvětlení však tkví ve zdání, že přibývá světla právě od 13. prosince, protože slunce začne zapadat později, ale ještě se neprodlužuje den.

[ Číst celou zprávu ]

Počasí jak z katalogu na letní dovolenou nabídla ve čtvrtek 12. prosince šumavská Kvilda. Modré nebe a zasněženou krajinu mohli lidé z nižších poloh Prachaticka jen závidět.

Ve filmu Léto s Evženem, který 12. prosince vstoupí do kin, jede s hereckými kolegy Jaroslavem Pleslem a Martinem Myšičkou zachraňovat letní tábor před jeho hrozícím zánikem. Jana Pidrmanová je spjatá hlavně s pražským Národním divadlem. Brzy se ale objeví i v pokračování Krále Šumavy nebo v nových seriálech Milionáři a Vraždy v kraji.

  Jízdní řád ve formátu PDF   Jízdní řád ve formátu PDF Jízdní řád ve formátu PDF   Jízdní řád ve formátu PDF   Zdroj: Švarctrans (red) – Za krásnější Vimperk  

  V rorátech se setkává symbolika ranní dlouhé prosincové tmy a světla svící, které symbolizují příchod Světla světa – Ježíše Krista. Zdánlivě neporazitelná moc tmy je tak postupně prozařována drobnými a šířícími se světélky, které ohlašují konec vlády tmy. Dnes už jsou rorátní svíce téměř zapomenuté, proto je na našem trhu nejspíš nenajdete, ale jednoduchá dlouhá tenká svíčka z včelího vosku pro připomenutí této tradice postačí. V adventní čas probíhaly v kostelích takzvané rorátní mše. Čím byly jedinečné? Je to ranní mariánská mše v době adventu, která začíná ještě za tmy kolem šesté hodiny. Během mše ženy a děti používaly

[ Číst celou zprávu ]

Chcete si užít vánoční atmosféru a potěšit se výrobky šikovných rukou? Pak pro vás máme tip - výstavu Šumavské betlémy a podmalby na skle. Společně ji připravily Muzeum Šumavy Kašperské Hory a tamní Městské kulturní a informační středisko. Koná se v prostoru výstavní síně kašperskohorské radnice. A je zdarma.

Dvě třetiny návštěvníků Šumavy cítí smutek při pohledu na odumřelé dřevo. Přitom 94 procent návštěvníků souhlasí s tím, že odumřelé dřevo je klíčovou složkou biologické rozmanitosti. Takové jsou dílčí výsledky ankety, do které se zapojilo na 400 respondentů.