Zprávy z internetu

  Trať Volary – Nové Údolí – Passau, která přivezla další turisty, stala se důležitým dopravním prostředkem a pracovníci drah se těšili úctě, ač Nové Údolí nikdy nemělo stálého výpravčího. Stalo se tak v roce 1910, kdy se od Volar a Černého Kříže přivinuly železniční koleje, aby překročily státní hranici a pokračovaly do bavorského Haidmühle a Pasova. Místní se z toho však neradovali příliš dlouho. Jenže, pak přišel nechvalný rok 1938 a pro nás potupná Mnichovská dohoda. Nejdříve české obyvatele, dosazené do státní správy po roce 1918, vyhnali z jejich chalup Němci, devět let poté zase Češi vyhnali Němce. To

bylo už říjnu 1946. Už brzy nato se Nové Údolí ocitlo na rozhraní dvou světů. Na české straně vyrostly na dlouhé desítky let neprostupné zátarasy a ploty táhnoucí se podél hranice v širokém a střeženém hraničním pásmu, kde už žádné obyvatelstvo nemělo nikdy žít. Proto byla osada Nové Údolí v roce 1953 srovnána se zemí a následně i vymazána z mapy. A to bylo nejhorší! Do dnešních dnů se z osady zachovala jen jediná stodola. Přešla první i druhá světová válka a nad zdejší železnicí se začala stahovat těžká mračna. Ke konci války byly vlaky na trati napadány spojeneckými hloubkovými letci, což negativně ovlivňovalo provoz na trati. Roku 1945 byla doprava omezena na nejmenší míru, dominovaly vojenské vlaky s materiálem i ustupujícím vojskem. Vlaky mezi Volary a Prachaticemi jezdily v doprovodu pancéřových vozů s protileteckými děly. V dubnu 1945 byla zastavena veškerá civilní doprava, zato po trati projel transport slovenských železničářů-kolaborantů, později též vlak s prchajícími důstojníky maďarského generálního štábu. V roce 1948 byl nejdříve zrušen přeshraniční provoz a postupně přišly další těžké rány. Přímo na hranici vyrostla masivní vrata a do Nového Údolí pod bedlivým dohledem pohraničníků a teprve po odemknutí výkolejky přijížděly pouze nákladní vlaky, odvážející do vnitrozemí šumavské dřevo. Provoz do Nového Údolí však neutichl zcela, stále probíhala přeprava dřeva pro německé odběratele, které se v Novém Údolí překládalo na nákladní automobily. Pro vozbu do hraničního pásma panovala přísná pravidla. Do vlaku nastoupili ve Stožci pohraničníci, kteří odemykali výkolejku v tzv. dopravně Vltava a bránu v hraničním plotu na mostě přes potok Světlá, do hraničního pásma směli jen železničáři s propustkou. Vozba dřeva byla ukončena v roce 1990. Německé dráhy ještě nějakou dobu zajížděly do své hraniční obce Haidmühle, ale tomu pro osobní vlaky odzvonilo v květnu 1963 a pro nákladní v úseku z Jandelsbrunn k hranicím koncem roku 1975. Od té doby sedmnáctikilometrová trať z Jandelsbrunn do Haidmühle chátrala a posléze byla rozebrána. Díky továrně na automobilové komponenty v Jandelsbrunn se však odsud do Walkirchen a dále do Passau stále jezdilo občasnými nákladními vlaky. I to je již minulostí, neboť v roce 1994 byl celý úsek otevřený roku 1910 na německé straně kompletně snesen. Dnes po jeho tělese vede cyklostezka. Občanské sdružení Pošumavská jízdní dráha v Novém Údolí na Šumavě v devadesátých letech minulého století obnovila část železniční tratě vedoucí z Čech do Bavorska přes hraniční Údolský potok. Díky tomu došlo k obnovení železničního spojení mezi Čechami a Bavorskem, které zde v roce 1948 bylo zrušeno. Za projektem kuriózní tratě stojí železničář Pavel Kosmata, zakladatel spolku Pošumavské jižní dráhy. Ten už za komunismu snil o tom, že se jednou podívá do míst, kudy dřív jezdily osobní vlaky a které bylo neprodyšně uzavřeno v pohraničním pásmu. Příležitost se mu naskytla až po pádu železné opony. Nakonec v roce 1999 dal dohromady partu asi čtyřiceti lidí a těch pár metrů kolejí na místě, kudy až do roku 1948 jezdily vlaky, položili. Nejkratší mezinárodní železnice na světě vás přepraví z Čech do Bavorska zhruba za minutu. Délka dráhy je totiž pouhých 105 metrů, z toho tři metry vedou za hranicí. Trať začíná u zaniklé šumavské obce Nové Údolí, na historickém náspu bývalé trati z jihočeských Volar do německého Pasova. Na mostku překračuje tok Údolského potoka, tvořícího státní hranici, a po pár metrech končí v Bavorsku. Spolek Pošumavská jižní dráha, který usiluje o obnovení trati mezi Novým Údolím a bavorským Haidmühle. Ostatně, citát z úvodní stránky jejich webu hovoří za vše: „Snažíme se prostě, tak jak to v drsném šumavském prostředí jde, ukázat něco z historie pošumavských lokálek, Nového Údolí a jeho okolí. Porozhlédnout se můžete v muzejním vagonu s expozicí, projít se po staré trati, nebo si udělat výšlap ke Stadlbauerově kříži. Buďte vítáni!“   Zdroj: STARÝ, Václav; LOUŽENSKÝ, Jiří. 100 let železniční tratě Číčenice – Prachatice. Vodňany: Přípravný výbor pro oslavy 100 let železniční tratě Číčenice – Prachatice, 1993. 28 s. Kapitola Pamětní kniha železniční stanice Vodňany, Železniční stanice Prachatice na konci války, REBSTÖCK, Radovan. Šumavské koleje. Sušice: Dr. Radovan Rebstöck, 2013. 135 s. ISBN 978-80-86876-28-3. Kapitola Údolím studené Vltavy Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora