Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR objevili při potápěčském průzkumu Prášilského jezera na Šumavě, který byl zaměřen na výskyt šídlatky, kolonie čistomilných bezobratlých živočichů. Překvapil je zejména nález lahvenky velké. Informoval o tom ve čtvrtek hydrobiolog Petr Znachor z Biologického centra Akademie věd.
Tradiční sklářské symposium s ukázkami tavby a dalšího zpracování skla studenty sklářských oborů, letos na téma "Ruce podané k přátelství". Účastníci a partneři projektu jsou Sklářská škola Zwiesel a sklářské obory z integrované školy v Třeboni. Program pro veřejnost ve sklárně bude doplněn o doprovodné akce v údolí Annína. PÁTEK 18. 10. 2019 9.30 – slavnostní zahájení sympozia Sklárna 9.35 – 12.00 – práce v huti (1. projekt) 12.30 – 15.00 – práce v huti (2. projekt) 15.00 – 17.30 – práce v huti (3. projekt) Zušlechťovací provozy 10.00 – 18.00 – práce
Pouštění draků vyvolává zejména u starší generace vzpomínky na dávno zašlé časy vlastního dětství. Tahle tradice se však pomalu, ale jistě vrací a znovu si získává své místečko v koutku dětských srdcí. Draka zná dozajista každý již od útlého mládí; je to dětská hračka kterou si naše mládež na podzim krátí dlouhou chvíli. Snad mnohý z čtenářů těchto řádků také »lítal« za dob své mladosti s drakem po polích a strništích daleko od města a od zraků rodičů, avšak žádného snad tehdy nenapadlo, že se tato hříčka stane někdy hledanou a neocenitelnou pomůckou při pozorování vyšších vrstev ovzduší, nebo
11. ročník Dvorany slávy hejtmana Plzeňského kraje 2019 Pojedenácté se 8. října 2019 otevřela Dvorana slávy hejtmana Plzeňského kraje, aby do ní vstoupily další tři významné osobnosti regionu v oblasti podnikání, umění a sportu. Manažer a jeden z nejznámějších sládků Václav Berka, přední český filmový režisér Jaroslav Soukup, jehož nejúspěšnější filmy i seriál se odehrávají v Plzni či na Šumavě a dlouholetá prvoligová hráčka a trenérka házené Libuše Škvařilová, to je trojice osobností, kterou letos uvedl hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard do jedenáctého ročníku Dvorany slávy. Tyto osobnosti převzaly z rukou hejtmana pamětní list a charakteristický kámen – achát. Všichni tito lidé se narodili
Nejnižší zářijové teploty byly naměřeny na samém konci astronomického léta a to od 19. do 21. září. Vůbec nejchladnější ráno bylo na většině stanic 20. září, kdy na stanice Perla klesla teplota až na -8,7°C. Pomyslnou druhou příčku obsadila stanice Březník s minimem naměřeným 19. září s hodnotou -8,2°C. Prvních 6 nejchladnějších lokalit patří Šumavě, následuje stanice Pohoří v Novohradských horách s minimem -7,1°C. Slabý mráz byl zaznamenán i v hřebenových partiích, nejvíce mrzlo na stanici Plechý (-0,6°C), ostatní vrcholové stanice se vešly do malého rozmezí -0,1°C až -0,3°C. Z větších měst byly nejnižší zářijová minima naměřena v centru Volar (-2,4°C), ve
Od středy 25. září lze v klatovském Pavilonu skla vidět výstavu Alabastrové sklo ze Šumavy. Výstava představuje soubor zhruba šesti desítek velice zajímavých skel zhotovených zvláštní technikou zakalování. Na tato zajímavá skla jsme se zeptali kurátorky Pavilonu skla PhDr. Jitky Lněničkové.
Ve čtvrtek 10. října v 17 hodin se v atriu kulturního domu v Klatovech koná vernisáž výstavy „Pralesy Šumavy“, kterou pořádá tamní městské kulturní středisko ve spolupráci s Národním parkem Šumava.
Na Modravě vzniká další velké parkoviště. Další sterilní plocha uprostřed národního parku. Projekt bezpochyby ekonomicky zdůvodněný. Závora a parkovací automat. Stále více aut, stále větší koncentrace turistů. Není to o přírodě, je to o penězích.
Šestý díl třetí řady Policie Modrava, nazvaný Neznámý útočník, lámal televizní rekordy. Dívalo se na něj přes dva miliony lidí.
Třicáté výročí od pádu železné opony si o víkendu připomněli účastníci setkání na šumavském Třístoličníku. Na 1333 metrů vysokou horu, která má u nás výjimečné geografické umístění, protože leží přímo na trojmezí tří států, vyrazili v sobotu turisté z Čech, Německa a Rakouska. „Bylo to setkání podtrhující vřelé vztahy Rakušanů, Bavoráků a Čechů, kteří si již tři dekády užívají Šumavy a možnosti zde chodit přes hranice, jak se jim zlíbí. Mezi účastníky byla řada těch, kteří pamatují na hranici ostnaté dráty a dva půl metru vysoké ploty pod napětím až 5000 voltů, ale také zástupci mladé generace, kteří nikdy
V oblasti lesní půdy začínají přesuny majetku. Malí soukromníci se začínají zbavovat lesů. Nemají totiž finanční prostředky na povinné a státem pokutované dosazování mýtin, kde stromy zlikvidoval kůrovec. Další články k tématu:Boj s kůrovcem je nákladný. Musí nám pomoct stát, tvrdí lesníciKůrovec žere smrkové lesy v kraji, vyhovuje mu teplé počasí a suchoPodhůří Šumavy postihla kůrovcová kalamita, padne přes sto tisíc stromů
Oblíbený seriál Policie Modrava vznikal v průběhu deseti let. Na začátku září začala třetí řada. Lucii Krásenskou, původně strážmistryni, která se vypracovala na poručici, hraje Jaroslava Stránská (50). Půvabná štíhlá blondýnka, s níž se život nemazlil, se po 19leté známosti konečně vdala. Proč tak dlouho svatbě odolávala? Je po svízelných životních peripetiích konečně šťastná?
Na Slunečné u Prášil slunce v sobotu příliš nesvítilo, ale i přesto se tradiční akce Bezpečná Šumava zúčastnily všechny záchranné složky, které tam ukázaly nejen svoji techniku. I přes déšť se tam dostavili návštěvníci, kteří se rádi se vším seznámili.
Na Šumavě zněly andělské hlasy při koncertě v kostele Navštívení Panny Marie ve Stachách. Vzpomínalo se na Karla Gotta písní „Jdi za štěstím“. Výtěžek z benefičního koncertu putoval do dětského domova.
Podzim na Šumavě je nekonečnou paletou nabízející unikátní pohledy na místa známá i téměř zapomenutá. Foto: Jan KUBITA Dům JUDr. Václava Hrabánka, barokní mlýn Sterzmühle v Pekelském údolí. I odtud vycházel Král Šumavy když v pohnutých dobách vodil lidí do Bavorska. Nádherné místo, unikátní technická památka barokní lidové architektury Pošumaví. Zčásti roubená patrová obytná část s dřevěnou pavlačí a náhonem s dřevěnými vantroky se zachovaly zásluhou právníka a později lidového malíře obrázků na skle JUDr. Václava Hrabánka. Za tři desetiletí, kteráv něm s manželkou žil, mlýn nejen opravil, ale zachoval i původní stavební prvky. Objekt zaujal i filmaře - natáčely se zde
Foto: FB – Horská služba Šumava – Kvilda
Noci, jíž nezní žádné rozkazy Letošní září je chladné. Když jde Magdon kouřit před dveře stanice, bere si na hlavu čapku. Vypravuje o kamarádech Pušákovi a Davidovi. David nemá kde bydlet. Prodal svůj polorozpadlý statek pod milešickou oborou. Nyní si postavil stan u Aleše v Mlynařovicích. Skrývá se za balíky slámy před majiteli louky, na které se i s dětmi usadil. Zima je na krku. Co bude dělat? David nemyslí na budoucnost. Jeho rozhodnutí jsou chaotická. Před časem si nechal přivézt z Himálají kamenné dlaždice, poslali mu je v kontejneru za čtyři sta litrů, nepojistil se, naložili je naležato a všechno cestou
Před mnoha a mnoha lety, kdy na potocích ještě klapaly mlýny a v lesích se těžilo dřevo pro nespočetné sklářské hutě rozeseté po celé Šumavě, žil ve Vimperku jeden švec. Jmenoval se Prouza. Řemeslo mnoho neneslo, protože si páni nechávali šít boty ve velkých městech podle poslední módy a chudáci na nové neměli a těch pár škrpálů co opravil a ušil za rok, na živobytí stačilo jen tak tak. Mnohdy musel přijmout i práci na statku, kam chodívala vypomáhat jeho žena i s dětmi, aby si trochu přilepšili. Jednoho dne, právě byla pořádná podzimní plískanice co je jen na