Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
V těchto dnech je možné pozorovat nádhernou proměnu šumavské přírody. Příprava na zimu je v plném proudu.
„Ale v kratičké době jako by cosi děsného, ukrutného, nevýslovného zář i světlo rychle pohlcovalo. Nebyly to stíny padajícího večera, nebyly to mlhy vystupující ze slatin a lesů … ale sírově žlutý svit rozlil se po všech předmětech a přioděl stromy příšerným rouchem. A za Plattenhausenskou horou (Blatným vrchem) cosi se valilo; temenní hřbet, který jindy ve světle ještě plál, když na úpatí hory dávno tma se rozhostila, rázem oku zmizel. Dosud ticho bylo jako v hrobě a dusno jako před letní bouřkou. Vtom, a touže měrou, jakou žlutá zář ustupovala šedému šeru, silněji, vždy silněji ozýval se jakýs šum ve vzdušné říši.
Pustý hrádek je zřícenina hradu ležící na vrchu asi 400 m východně od hradu Kašperku, v katastrálním území Žlíbek města Kašperské Hory. Stavba měla zabránit případným útočníkům v ostřelování níže položeného Kašperku z výšky. Tato pozdně gotická stavba pochází pravděpodobně z 15. století. Wikipedie
Dnes je to přesně 150 let, kdy se silná vichřice přehnala přes Šumavu a tím udala podobu šumavským lesů, jaké můžeme vidět dnes. Tuto přírodní katastrofu zmiňuje v románech i Karel Klostermann.
V noci z 26. na 27. října 1870 postihla šumavské lesy zřejmě nejničivější zaznamenaná větrná kalamita v Česku. Předcházely jí vichřice v předešlých dvou letech a následovala další pohroma v podobě rozšíření kůrovce, který poškodil na našem území 6 až 7 milionů metrů krychlových dřeva.
Husinec (Prachaticko) - Spisovatel David Jan Žák, autor bestselleru Návrat Krále Šumavy, získal výroční cenu nakladatelství Albatros 2019 v kategorii pro starší děti za knihu Zmizení...
Večer 26. října roku 1870 přestala být Šumava takovou, jak ji její obyvatelé znali. Silná vichřice během několika hodin vyvrátila nebo polámala pravděpodobně jeden až 2 milióny stromů. Mnohá místa tak změnila svoji tvář – podobně jako v roce 2007 po orkánu Kyrill.
Smělé, původně vizionářské dílo bylo naplněno vyhlášením Československé republiky v Praze dne 28. října 1918, když mu předcházela Washingtonská deklarace z 2. září 1918, kterou vláda Spojených států amerických po deklaraci významu československých vojsk, jež prokázaly, že se jedná o organizovanou vojenskou sílu vedoucí válku proti císařstvím německému a rakousko-uherskému, uznala Národní radu za vládu de facto a projevila ochotu s touto vládou jednat jako s vládou de facto uznanou. Spojené státy jako první tudíž uznaly existenci (dosud neexistujícího) československého státu. Od 2. září do 28. října však bylo dosud daleko. O osudu samostatného československého státu se dosud rozhodovalo v
Každoročně se na Šumavě koná na jaře a na podzim sázení stromků v rámci projektu WeLoveŠumava. Letos se však tuto akci, které se účastní stovky lidí, uspořádat nepodařilo.
Špičák (Klatovsko) - Rekordní letní návštěvnost, meziročně o 44 procent více turistů a bikerů, zaznamenal Ski&Bike Špičák, hlavní sportovní areál západočeské části Šumavy...
/FOTO, VIDEO/ Obyvatelé i návštěvníci Železné Rudy se dočkali. Ve čtvrtek konečně začala demolice budovy bývalé kavárny Espresso, která hyzdí centrum města desítky let.
Dlouhá léta je budova bývalé slavné cukrárny Espresso ostudou centra Železné Rudy. Teď se konečně vše pohnulo. Stavba jde definitivně k zemi. Pro Železnou Rudu je to velký den!
Zásady péče o Národní park Šumava (dále jen Zásady) jsou koncepčním odborným dokumentem ochrany přírody, které upřesňují, jakým způsobem lze dosáhnout dlouhodobých cílů národního parku a jeho poslání.
Železná Ruda na Klatovsku se po desítkách let zbaví nevzhledné zchátralé budovy bývalé kavárny Espresso. Objekt, který hyzdil šumavské městečko, nahradí zeleň a v budoucnosti i park.
Zásady péče o Národní park Šumava (dále jen Zásady) jsou koncepčním odborným dokumentem ochrany přírody, které upřesňují, jakým způsobem lze dosáhnout dlouhodobých cílů národního parku a jeho poslání.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Zdeněk Barborka: Pověsti od Husího křídla Předvánoční knižní boom ne a ne přijít a tak zas musím šáhnout do vlastní knihovny. Barborka byl především básník. Ale také operetní libretista, učitel hudby, hudební redaktor i prozaik. Znají ho asi spíše Plzeňáci, neb hlavně tam publikoval. Já jsem od něj na doporučení přátel něco četl ještě před Listopadem, ale musím přiznat, že mě to moc nechytlo. Tohle je ale něco ze zcela jiného soudku a Barborka si do tohoto žánru jen tak trochu odskočil. Taky se to našlo až po jeho smrti v roce 1994
„Nenasytnost lidská větším je nepřítelem Šumavy než vichřice, kůrovec, chlad a vlhko, zde ve slatích a hvozdech je nutný zápas krom s živly i s bohem dvounohým, pomáhajícím prý lesům v zápase s následky katastrof.“ (Josef Váchal: Šumava umírající a romantická) …„Kdo přišel v letech 1872 až 1874 do našich hor, tomu musily býti nápadné strašlivé spousty tohoto hrozného lesního řádění. Zelené a temné stály tu dnes nádherné smrky: tu počalo jehličí na špičkách červenati, nejprv nahoře, pak ponenáhlu stále doleji. Na konec zčervenalo všechno jehličí a počalo opadávati. Pokud oko sahalo, celé porosty, staré i mladé, všecko dostalo
Žáci teď nesmějí do škol, musejí se učit na dálku. Se svou trochou do mlýna proto přichází i Správa Národního parku Šumava, která nabízí novou možnost výuky on-line.




