Zprávy z internetu

  Svatá Kateřina hudcům housle bere, bílý koně žene do strání, pryč z našeho domu, až na samou horu písně z duše vyhání. Svatá Kateřina housle zavěsila, od našeho domu odchází, aby jsme nemohli vyndat jiný z truhly, všechny klíče rozhází. Svatá Kateřino, přines hudcům jaro, až za pecí budeš se jim zdát, klekni na tu horu, vyžeň spáče dolů, aby mohli spolu hrát. Zvyky, tradice, svátky. Odkaz, který nám naši předkové posílají přes propast času. Pomáhají nám pochopit, jak žili, co čem toužili, co jim přinášelo radost i čeho se báli jako čert kříže. Naslouchejme našim prapradědečkům a praprababičkám.

Neměli k dispozici vymoženosti moderních technologií, přesto mnohé z jejich moudrosti platí do dnešních dnů. Život našich předků se řídil koloběhem ročních období. Na svatou Kateřinu se všichni ještě naposledy poveselili, aby se pak oddali adventnímu rozjímání. Jak praví staročeské přísloví: Řekla Káča Barce: Nechme toho tance! Káčou se přitom myslí mučednice svatá Kateřina a Barka není nikdo jiný než svatá Barbora, která slaví svůj svátek na začátku prosince. Kateřina otevírá temné a tajemné období , kdy jsou noci nejdelší, dny nejkratší a čarodějné síly mají obrovskou moc. Pokud najednou uslyšíme podivné zvuky nebo uvidíme neobvyklý stín, možná kolem nás právě proklouzla nějaká bludná duše, která nemůže najít na onom světě svůj klid! Po světě se pohybují nečisté síly, které ohrožují lidi a je potřeba se před nimi chránit. Silná ochranná moc je přisuzována česneku – na svatou Kateřinu proto bylo zvykem malovat na dveře stroužkem česneku kříž a tato magická plodina se přidávala v hojném množství i do jídla na ochranu před zlými sílami. Kateřina je v legendě vykreslena jako nesmírně krásná, ctnostná a vzdělaná dívka, nad kterou není. Nikdo ji nepředčí nejen v její kráse, ale rovněž v moudrosti a učenosti. Jakožto dceři krále se jí dostalo toho nejlepšího vzdělání. Vedle všech svých předností má i stinné stránky – ve své zarputilosti a pýše vytrvale odmítá všechny nápadníky, neboť je přesvědčena, že jí není žádný roven. Její pyšné chování se změní po návštěvě poustevníka, ke kterému zavítá na naléhání své matky. Poustevník Kateřině představí muže, jemuž se žádný nevyrovná. Takového muže Kateřina hledá. Nejedná se však o žádného nápadníka, ale o syna Božího. A tak poustevník přivede Kateřinu na křesťanskou víru, Kateřina má dvojí vidění poté, co upadne do hlubokého spánku – ve snu se jí zjeví Boží syn po boku své matky. Kateřina poté zasvětí svůj život v pokoře a nevinnosti Ježíši Kristu, svému vyvolenému. Víře v jediného Boha oddá svůj život, vroucně a pokorně se modlí a víru šíří mezi lid. Ani císař ji nedokáže přivést zpět k pohanství, po dobrém ani po zlém. Kateřinina duše je nezlomná, odhodlaná čelit všem tělesným bolestem a v pokoře a radosti svůj život obětovat Ježíši Kristu. Raději zemře, než aby se vzdala své víry. V porovnání s Boží láskou pro ni světská příkoří nic neznamenají. Právem je prohlášena za svatou. O výročí svaté Kateřiny se pořádaly rozpustilé taneční zábavy, během kterých platilo takzvané „ženské právo“. Ženy si na svátek svaté Kateřiny vyměnily role s muži. Platily si hudbu, zajišťovaly občerstvení a vybíraly si tanečníky. Na zábavě si nechávaly nalévat pivo a mohly si poručit sólo se svým vyvoleným tanečníkem. Čas pánské volenky přicházel až o půlnoci. A často se tancovalo až do rána. Někde si ženy vytvářely loutku svaté Kateřiny, se kterou obcházely hospody a nechávaly o ni losovat. Lidé dobře věděli, proč si užít tento den až do poslední kapky, až do svítání: strohý a pochmurný advent radovánky tohoto typu přísně zakazoval, a tak všem bylo jasné, že se veselí naposled – a pak už přijde půst. Na svátek svaté Kateřiny bylo zakázáno pracovat se vším, co mělo kolo, nesmělo se mlít v mlýnech ani příst na kolovratech. Byl to den, kdy skončila zábava a začalo adventní období. Svátek svaté Kateřiny je rovněž spjatý s mnoha nejrůznějšími pranostikami, které vypozorovali a popsali naši předkové. Právě v tento den například zjistíte, jak bude o Vánocích. Říká se: svatá Kateřina na ledě, Vánoce na blátě. Dále zjistíte, jaká bude úroda: sníh na svatou Kateřinu věští vysoké obilí. Svatá Kateřina strčí housle do komína – to znamená, že koncem listopadu zpravidla kvílivá meluzína, s čímž jistě nelze nesouhlasit. Také se říkalo: na svatou Kateřinu schováme se pod peřinu, z čehož vyplývá, že příchod zimy je už definitivní a hned tak se nezahřejeme. Zdroj: Český lid, 1900, s.83 Svatá Kateřino – Pavel Žalman Lohonka a spol. Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES Foto: archiv autora (Z cyklu Stará Šumava)