Zprávy z internetu

Pátek je dnem, kdy budou moci konečně zahájit lyžařské areály svoji sezonu. Lyžaři se dočkají i na Šumavě. Bohužel ale nebudou mít kde přespat.

Houbový kuba je voňavá staročeská vánoční pochoutka, která se tradičně podává jako polední bezmasé jídlo na Štědrý den. Naše babičky kubu jedly ale často po celou zimu, zvlášť když měly nasušeno velké množství hub. Jídlo možná znáte i pod názvem černý kuba – to kvůli tmavé barvě hub. Na jihu Čech se používal hlavně stroček trubkovitý, na Šumavě zase třeba modrák.

  Vybaluji loňské Vánoce… povadlé hvězdy, koule oprýskané, zmačkané mašle na svíce a sněhuláka, či snad kominíka? V gordickém řetězu vše řádně zamotané, zachránit betlém − tak to by byla klika! Vybaluji loňské Vánoce… však netušil jsem, co se stane když strčím ruku ještě hlouběji do téhle krabice Na samém dně třpytivého pekla jako by slza andělova tekla Prvními ozdobami na stromečku byla jablka, která měla připomínat Evu, matku lidského rodu, a hostie, tedy obětní chléb. Obojí tvořilo symbolický protiklad: jablko člověka přivedlo ke hříchu a smrti, hostie dává život a očišťuje, je eucharistickým chlebem, tělem Kristovým, obětovaným na odpuštění

[ Číst celou zprávu ]

  Hořící plamen dokáže divy. Přináší s sebou světlo a teplo, pohled do plápolajícího ohně mnohé fascinuje a tlumí zároveň, inspiruje k rozjímání, hledání vnitřního klidu. Možná právě proto je neodmyslitelným symbolem Vánoc. Pro křesťany symbolizuje příchod Mesiáše, pro pohany blížící se slunovrat. Vánoce a Štědrý den to nejsou jen stromečky, dárky, štědrovečerní večeře, ale i čas na posezení s přáteli, vůně čaje s rumem a chvíle pro zastavení se a zamyšlení nad tím, čím žijeme, jak žijeme a jak jde život kolem nás. Chvíle, kdy bychom měli zpomalit svůj úprk životem a zahalit se do závoje klidu a pohody.

[ Číst celou zprávu ]

Hlasováním o nejlepší, nejsrozumitelnější, nebo nejzajímavější soutěžní článek můžete podpořit úsilí vědců v poznávání tajemství nejen šumavské přírody.

Železná Ruda je v zimě známá svými problémy s parkováním. Při dobrých podmínkách jsou parkoviště narvaná k prasknutí, auta parkují, kde se dá. Městu ulehčí skibus, který bude jezdit zdarma.

TAK VÁM DĚKUJEME   - aneb politická moc a peníze jsou více, než zabezpečení a ochrana zdraví lidí   Je mi těžko u srdce, když vidím, co se v dnešní době děje. A zvláště v Sušické nemocnici. To, co po desetiletí fungovalo, a dobře fungovalo, se likviduje a ničí. Je mi 76 let a v této nemocnici jsem pracovala od roku 1963. Všechna oddělen odváděla skvělé výsledky, kolektivy byly sehrané, dalo by se říci „jedna rodina“, což nejde s dnešní situací srovnat. Bylo postaráno o zdraví lidí nejen ze Sušice, celé Šumavy, ale za ošetřením jezdili lidé z daleka.    To, co se děje v dnešní

[ Číst celou zprávu ]

  Pozdrav z Kašperku------------------------------            V pátek ráno jsem byl na Pustém hrádku, byly trochu námrazy, lehce pocukrováno sněhem, nad hradem byly červánky a vzadu nasvícené hřebeny hor u Pancíře. Vesnička vlevo dole jsou Hartmanice.    Foto: Vláďa Hošek   {gallery}Jitka/rok2020/prosinec/kasperk{/gallery}       {jcomments off}

  Pro někoho neodmyslitelná součást novoročních oslav, pro jiné hluk a stres. Pokud máte rádi ohňostroje, zůstaňte ve městech a obcích. V přírodě slavte bez nich, vyzývají zástupci všech čtyř českých národních parku. Příroda potřebuje uprostřed zimy klid. V národních parcích navíc ohňostroje zakazuje zákon. „Divoká zvířata stresují hlasité výbuchy a ostré světelné efekty, které jsou průvodním jevem zábavní pyrotechniky. Při útěku vydávají zvířata velkou spoustu energie, kterou budou potřebovat v dalších zimních měsících,“ vysvětluje mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Jak děsivé mohou být dělbuchy a záblesky pro zvířata lidé dobře znají z reakcí svých domácích mazlíčku. „Ty

[ Číst celou zprávu ]

Mobilní toalety se objeví už na konci jara v oblasti Černého jezera, které je jedním z turisticky nejnavštěvovanějších míst na území Šumavy. Denně k jezeru proudí stovky lidí. Až doposud turisté neměli šanci jít vykonat potřebu jinam než do lesa, čímž široké okolí značně trpělo. Teď se konečně uleví jak přírodě, tak i návštěvníkům.

#slavímvklidu Pro někoho neodmyslitelná součást novoročních oslav, pro jiné hluk a stres. Pokud máte rádi ohňostroje, zůstaňte ve městech a obcích. V přírodě slavte bez nich, vyzývají zástupci všech čtyř českých národních parku. Příroda potřebuje uprostřed zimy klid. V národních parcích navíc ohňostroje zakazuje zákon.

  Od Aše po Ostravu se všichni shodneme na tom, že ke štědrovečernímu kaprovi patří bramborový salát. Tím ovšem jednota názorů končí. O tom, jak má salát vypadat a co do něj dát, se vedou v některých rodinách vášnivé debaty. Zda do salátu patří hrášek nebo krájený salám, nás dokáže zaměstnat na dlouhé hodiny a nezřídka se pak v den D musí připravovat více variant, aby se uspokojily všechny chutě. S bramborovým salátem je to jako s gulášem. Každý přísahá, že jeho recept je ten nejlepší, protože obsahuje tajnou a dokonale promyšlenou ingredienci. Takovou, kterou tam nikdo jiný nepřidává. Kde

[ Číst celou zprávu ]

„Válka nebyla dobrá ani pro jeden národ. Němci, Češi i Židé žili kdysi na Šumavě pokojně vedle sebe,“ vzpomíná Rosa Wohlfeld.

  „Jdu, jdu, noci upiju. Jdu, jdu, noci upiju. Jdu, jdu, noci upiju – a dne nepřidám…“ Ke zmatkům kolem data slunovratu přispěla změna kalendáře, kterou roku 1582 zavedl papež Řehoř XIII. Lidové rčení Lucie noci upije, ale dni nepřidá, nám asi bude připadat trochu nelogické. Rozpor se dá vysvětlit snad jenom vývojem kalendáře. Ve středověku připadl svátek svaté Lucie na zimní slunovrat a platilo „Lucie noci upije“. Mezi starším juliánským a skutečným slunečním kalendářem však vznikla během staletí časová odchylka. Tu vyrovnal nový kalendář – gregoriánský. Po přijetí tohoto kalendáře v 16.století pořekadlo „Lucie noci upije“ už neplatilo, ale

[ Číst celou zprávu ]

Jedny z posledních vojenských budov v šumavském národním parku zbourali nyní v Borových Ladech a ve Stožci. V těchto dnech nadobro mizí i rota Krásná Hora u Českých Žlebů.

    Malířka a převozník            Jím kuře a popíjíme vynikající červené víno. V kamnech praská oheň a na stole leží rozmalované skleněné tondo kostelíku.        Navštívil jsem malířku, která dělá skleněné podmalby. Světci se objevují v krajinách, jejichž stromy a louky i oblaka se pyšní uhrančivými barvami. Kolik odstínů zelení a modří! Jsou to díla, ke kterým mě to nutí se vracet a znovu se vpíjet do polyfonie barev.        Malířka mi vypravuje o svém bohémském mládí. Žila mezi plzeňskými malíři, hudebníky a básníky. V šestadvaceti měla pocit, jako by už prožila skoro vše. Co dál? Stojí před

[ Číst celou zprávu ]

O víkendu jsme na webu klatovsky.denik.cz spustili anketu O nejhezčí vánoční strom Klatovska. A rozjelo se napínavé hlasování.

    Malá vzpomínka na Karla Beránka              Je to jen pár hodin, kdy mi 8. 12. 2020 zazvonil telefon s nepochopitelnou zprávou – že mé „Ahoj, tati!“ již zůstane bez odpovědi. Nečekané, náhlé, rychlé…          Lidský život jistě nelze uzávorkovat do několika řádků, přesto bych chtěla tuto krátkou vzpomínku věnovat všem, kteří měli Karla Beránka rádi. Ať už jako kuchaře, listonoše, rozvozce pečiva, zastupitele, či „jen“ kamaráda a známého. Všechny tyto pozice vykonával s radostí. Miloval svou rodinu a rodnou Šumavu. Rád pomáhal druhým, ale sám žil vlastně hodně skromně. Nikdy si nestěžoval na to, co má, či nemá. Pokud

[ Číst celou zprávu ]