Zprávy z internetu

  Od Aše po Ostravu se všichni shodneme na tom, že ke štědrovečernímu kaprovi patří bramborový salát. Tím ovšem jednota názorů končí. O tom, jak má salát vypadat a co do něj dát, se vedou v některých rodinách vášnivé debaty. Zda do salátu patří hrášek nebo krájený salám, nás dokáže zaměstnat na dlouhé hodiny a nezřídka se pak v den D musí připravovat více variant, aby se uspokojily všechny chutě. S bramborovým salátem je to jako s gulášem. Každý přísahá, že jeho recept je ten nejlepší, protože obsahuje tajnou a dokonale promyšlenou ingredienci. Takovou, kterou tam nikdo jiný nepřidává. Kde

[ Číst celou zprávu ]

„Válka nebyla dobrá ani pro jeden národ. Němci, Češi i Židé žili kdysi na Šumavě pokojně vedle sebe,“ vzpomíná Rosa Wohlfeld.

  „Jdu, jdu, noci upiju. Jdu, jdu, noci upiju. Jdu, jdu, noci upiju – a dne nepřidám…“ Ke zmatkům kolem data slunovratu přispěla změna kalendáře, kterou roku 1582 zavedl papež Řehoř XIII. Lidové rčení Lucie noci upije, ale dni nepřidá, nám asi bude připadat trochu nelogické. Rozpor se dá vysvětlit snad jenom vývojem kalendáře. Ve středověku připadl svátek svaté Lucie na zimní slunovrat a platilo „Lucie noci upije“. Mezi starším juliánským a skutečným slunečním kalendářem však vznikla během staletí časová odchylka. Tu vyrovnal nový kalendář – gregoriánský. Po přijetí tohoto kalendáře v 16.století pořekadlo „Lucie noci upije“ už neplatilo, ale

[ Číst celou zprávu ]

Jedny z posledních vojenských budov v šumavském národním parku zbourali nyní v Borových Ladech a ve Stožci. V těchto dnech nadobro mizí i rota Krásná Hora u Českých Žlebů.

    Malířka a převozník            Jím kuře a popíjíme vynikající červené víno. V kamnech praská oheň a na stole leží rozmalované skleněné tondo kostelíku.        Navštívil jsem malířku, která dělá skleněné podmalby. Světci se objevují v krajinách, jejichž stromy a louky i oblaka se pyšní uhrančivými barvami. Kolik odstínů zelení a modří! Jsou to díla, ke kterým mě to nutí se vracet a znovu se vpíjet do polyfonie barev.        Malířka mi vypravuje o svém bohémském mládí. Žila mezi plzeňskými malíři, hudebníky a básníky. V šestadvaceti měla pocit, jako by už prožila skoro vše. Co dál? Stojí před

[ Číst celou zprávu ]

O víkendu jsme na webu klatovsky.denik.cz spustili anketu O nejhezčí vánoční strom Klatovska. A rozjelo se napínavé hlasování.

    Malá vzpomínka na Karla Beránka              Je to jen pár hodin, kdy mi 8. 12. 2020 zazvonil telefon s nepochopitelnou zprávou – že mé „Ahoj, tati!“ již zůstane bez odpovědi. Nečekané, náhlé, rychlé…          Lidský život jistě nelze uzávorkovat do několika řádků, přesto bych chtěla tuto krátkou vzpomínku věnovat všem, kteří měli Karla Beránka rádi. Ať už jako kuchaře, listonoše, rozvozce pečiva, zastupitele, či „jen“ kamaráda a známého. Všechny tyto pozice vykonával s radostí. Miloval svou rodinu a rodnou Šumavu. Rád pomáhal druhým, ale sám žil vlastně hodně skromně. Nikdy si nestěžoval na to, co má, či nemá. Pokud

[ Číst celou zprávu ]

Linky nabízejí turistická spojení do lyžařských oblastí Jihočeského kraje a dvě z nich mají cílovou destinaci na území NP Šumava.

Všichni milovníci Šumavy, kteří již netrpělivě očekávali vydání zimního čísla novin Doma na Šumavě, se dočkali! Noviny informují o novinkách v regionu, turistice, tipech na výlety apod. Najdete zde i nově certifikované výrobce, kteří obdrželi ochrannou známku ŠUMAVA originální produkt®. Naopak letos v novinách chybí, vzhledem k současné situaci, oblíbený kalendář akcí. Noviny si můžete přečíst či vytisknout zde: Noviny Doma na Šumavě 29

      ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK           Petr Kubín: Legenda o sv. Vintířovi                Všude samý hoax, fake news či normální drb. Třeba o tom, že vakcína změní naše DNA, nebo že vám při testu implantují čip. To jsou jen ty kolem epidemie. Jenže jsou i mnohem starší. Třeba ten o tom, jak svatý Vintíř tajně převedl německá vojska přes neprostupný šumavský hvozd. Tuhle zprávu vypustili už za Palackého, možná i o něco dříve a drží se nás do dnes. Dokonce kvůli tomu Vintířovi ustřihli svatozář. Přitom ten jeho zrádný čin není nikde doložen. Tedy když nepočítáme to, že sice pomohl německým vojskům

[ Číst celou zprávu ]

Jako každý rok, i letos otevírá v Železné Rudě Ježíškova pošta svou kancelář, aby mohla stvrdit doručení vánočních přání Ježíškovi od těch nejmenších, po jejich rodiče i prarodiče. 

Spisovatel, novinář, fotograf Hynek Klimek žije na Šumavě a dál píše, fotí, učí spisovatelskému řemeslu.

  Do ulic vyrazili kaštanáři, tedy prodavači pečených kaštanů, se svými pojízdnými kamínky. „Vašnosto, jaké je vaše přání“…. „Kuůpte si kaštanyyýýý! Za dva krejcary je jich celý kornout!” Tak se na vánočních trzích za první republiky ozýval hlahol trhovců, kterým v třeskutých mrazech ani nestačily kaštany na litinových plátech vychladnout. Pak na čas zmizely z tržišť i povědomí lidí… Nejstarší český doložený recept zahrnující kaštany pochází ze souboru receptů nazývaného Rukopisná kniha kuchařská šlechtická. Šlechtická proto, že se neznámý autor často odvolává na to, že konkrétní recept pochází z té či oné šlechtické kuchyně. Rukopis je datován 1645: „Jak se

[ Číst celou zprávu ]

  Spolupráce Spolku přátel Karla Klostermanna a Měšťanského pivovaru Dudák Strakonice úspěšně pokračuje. Od prosince se v reedici prodává Klostermanův román – Ze světa lesních samot. Klostermannův text členové spolku zrevidovali a drobně ho upravili tak, aby byl srozumitelný současnému čtenáři a přitom neztratil patinu autorova rukopisu. Kniha, jejímž generálním partnerem je právě Měšťanský pivovar Dudák Strakonice se prodává od začátku prosince. Před rokem spolek, který funguje k připomínce a propagaci Klostermannova díla vydal knihu Skláři, která na trhu zcela chyběla. Dnes je téměř rozebraná. „Chceme ve vydávání autorových děl postupovat nějak systematicky. První titul byli sice Skláři, jejichž vydání

[ Číst celou zprávu ]

Ježíškova pošta je opět otevřena v šumavské Železné Rudě, kde sídlí v informačním centru.

Jídelníček Šumavy a Pošumaví byl vždy velmi jednoduchý a prostý. Základem byla jídla z brambor, zelí nebo uzeného masa. Velmi oblíbené byly knedlíky ze syrových brambor (bosáky, drbáky) a k tomu velmi často kyselé zelí v různých úpravách. Hospodyně hojně dávaly na stůl karásky (malé houstičky), lívance, šlejšky (šišky) sypané mákem nebo tvarohem, třepanky (placky), lepenec, trhanec a další. Různé druhy bramboráku se pekly hlavně k polívkám a k večeři. Například vošouch, cmunda – bramborová placička na omastku pečená, silnější, ze syrových bramborů majoránkou a česnekem kořeněná nebo bramborák kynutý (báč), který se upekl v pekáčku v peci. Ze sladkého

[ Číst celou zprávu ]

Noviny ve formátu PDF můžete číst po kliknutí na obrázek:        

Vědci mohou sledovat život samice vlka divokého na Šumavě. Šelmě kvůli tomu nasadili telemetrický obojek. Jde o prvního přesně monitorovaného vlka na území České republiky. ČTK to řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.