Zprávy z internetu
Kategorie: Šumava
„S opravdovým potěšením pozoruji, že na četných místech vlasti naší zájem o ski, sněžnice, či kusle zvané, stále vzrůstá,“ napsal v roce 1895 řídící učitel Jan Buchar v prvním českém metodickém článku o lyžování, uveřejněném v Časopise českých turistů. Jak je tedy zřejmé, první pokus Antonína Marka zavést do češtiny už v roce 1838 slovo lýža se příliš neujal. Ostatně severské ski byly tehdy v Čechách ještě věcí téměř neznámou. Až v roce 1886 si osmnáctiletý synovec profesora Antonína Friče Josef Rössler nalistoval v ilustrovaném časopise Über Land und Meer obrázky Norů na dlouhých prkýnkách ve sněhové vánici a
O post ředitele státního podniku Vojenské lesy a statky (VLS) má zájem šest uchazečů. Podle informací Novinek z důvěryhodných zdrojů o funkci usiluje bývalý ředitel VLS Jiří Janota, který platí za favorita. Bez šancí ovšem ale nemusí být ani další uchazeč, někdejší ředitel NP Šumava Jiří Mánek.
Jihočeský kraj vás zve na putovní výstavu „Bavorsko – šumavská hranice pašeráci, pytláci a převaděči“, kterou vytvořil Šumavský spolek Vimperk společně s německým partnerem Heimatverain d Ohetaler Riedlhutte. Výstava vznikla za podpory česko-německého fondu budoucnosti. Na 12 panelech jsou představeny životy a osudy pašeráků, pytláků a převaděčů a následně i osudy jejich rodin. Výstava byla již prezentována při literárním festivalu Šumava Litera ve Vimperku, v nakladatelství Morsak v Grafenau a ve Vědecké knihovně v Českých Budějovicích. Výstavu můžete zhlédnout v hlavní budově Krajského úřadu Jihočeského kraje, v ulici U Zimního stadionu až do konce února. Během všech výstav prosíme
Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) se zastala Správy Národního parku Šumava ohledně lovu laní. ČTK napsala, že nebylo prokázáno, že by se správa dopouštěla chybného postupu. Připustila však možnost úpravy vyhlášky v případě shody ochránců zvířat a myslivců. Některé ochranářské spolky ministryni vyzvaly k zásahu kvůli lovu mladých laní v národním parku. Upozornily na to, že řada laní je nyní březích a vyvíjí se v nich plod. Šumavský národní park pochybení odmítá.
Z technických důvodů je dnes 4.2.2022 NC Srní uzavřeno pro návštěvníky.
Rys RICO, jehož vloni v únoru srazil vlak na Železnorudsku, neskončil v kafilerii, ale nechali ho společně vycpat Informační turistické centrum a Environmentální centrum Železná Ruda, které spadá pod město, a Správa Národního parku Šumava.
S čím kdo zachází, tím také často schází. Přesně tak, jak je to v románu Na vrcholu. Podobné je to i v případě, že si člověk píše deník a v něm na sebe vyzradí víc, než by chtěl a bylo zdrávo. Tak jako v knize Andrey Čekanové. Mimo to na čtenáře čeká dílo hudebníka Jana Buriana, hádanky pro děti od sedmi let i příběhy ze Šumavy.
Pravá zimní sezona panuje nyní na Šumavě a na návštěvníky tak čekají ideální podmínky. Vydat se mohou na sjezdovky i do stop na běžky.
Filmový pracovník a historik Boris Jachnin, který byl u natáčení, v roce 1994 napsal do časopisu Šumava článek s výstižným názvem Filmování Krále Šumavy. Ocitujme si některé pasáže: (Přiložený obrázek Filmového studia Barrandov dotváří atmosféru citace, článek je vložek v práci Lenky Klímové – Obraz Šumavy v hraném filmu) „Jeli jsme natáčet Krále Šumavy. Proč je to tak výrazná vzpomínka? Protože to pro mne byla má filmová maturita. Listuju si v albu Krále Šumavy, je to vlastně soubor snímků, pořízených fotografem našeho štábu během natáčení. Vidím na fotkách i tu techniku. Kamera vypadá velice exkluzívně, stříbrná, naleštěná a se
Sněhové podmínky na Šumavě jsou skvělé a díky tomu jsou plné i tamní hotely. Za čímž stojí i to, že v pátek jsou prázdniny a například pro Plzeň hned navazují jarními. Při troše štěstí se dá ale pobyt ještě sehnat.
Některé organizace na ochranu zvířat vyzvaly ministryni životního prostředí Annu Hubáčkovou (KDU-ČSL), aby zasáhla v případě lovu mladých laní v šumavském národním parku. Ve výzvě upozorňují, že řada laní je březí a vyvíjí se v nich plod. Šumavský národní park však tvrdí, že při lovu nechybuje.
ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK Lucie Oudová: Bejvávalo na Šumavě smutno i veselo Rád listuji starými kronikami, časopisy a novinami. Je to vlastně takový předobraz dnešního bezcílného surfování po internetu. Je sice složitější se k těm papírovým stránkám dostat, musíte se vypravit do archívu či vědecké knihovny, ale zas u toho tolik nebolí oči a hlavně ta atmosféra. Koneckonců, kdo problém se zrakem nemá, najdete celou řadu kronik i periodik na internetu. Takže i já, když nemůžu někdy spát, vezmu si do postele počítač a projíždím digitální archívy. Tahle knížka je spojením obého. Obsahuje totiž novinové články,
Únor Tesklivé nebe země zdejší, v únoru ještě tesklivější, svou šedí k obzoru se druží a padá mlčky do kaluží. Sněženku chladnou tiskneš k spánku, říkáš si veršík o skřivánku, zatímco kluci nasedají už na koně a jedou k máji. Přes bláto ovšem, přes kaluže, a vidí v dálce kvésti růže…..(Jaroslav Seifert) Karel Čapek v Zahradníkově roku k únoru poznamenává: Únor je doba nebezpečná, která zahradníka ohrožuje holomrazy, sluncem, vlhkem a větry; tento nejkratší měsíc, tento záprtek mezi měsíci, tento měsíc nedonošený, přestupný a vůbec nesolidní vyniká nad všechny ostatní svými potměšilými záludy; mějte se před ním na pozoru.
Šumavský národní park do krajiny vrací mokřady, které v ní lépe zadržují vodu. Na obnovená místa se díky nim vrací původní druhy rostlin a zvířat.
Správa Národního parku Šumava připravuje pro návštěvníky bohatý program, který bude postupně představovat v průběhu Roku mokřadů 2022. Čeká nás dokument, výstavy, výukové programy a mnoho dalšího.
Filmový dokument o návratu vody do šumavské krajiny, dobrovolnické mokřadní akce, kniha o vodě pro základní školy, fotografická soutěž, výstavy na informačních střediscích, nebo výukové programy zaměřené na nejrůznější druhy mokřadů. Takový je výčet zábavných i populárně-naučných aktivit, které Správa Národního parku Šumava letos připravuje pro své návštěvníky v průběhu Roku mokřadů 2022.
Meteorologové varují před novou sněhovou pokrývkou v horských a podhorských oblastech a také před tvorbou sněhových jazyků a závějí v horských oblastech. V jihozápadní polovině Čech se totiž rozfouká se čerstvý vítr.
„Idyllické údolí Rejského mlýna na vesele bublající říčce Pstružné mezi Čachrovem a Velharticemi v rozkošné lesní samotě v politickém okrese klatovském stalo se v neděli dne 1. února 1925 jevištěm hrozné loupežné vraždy,“ tak začíná dobový tisk Šumavan dramatické líčení události, která tehdy hýbala nejen Šumavou, ale celou republikou.
/OBRAZEM/ Meteorologové varují před tvorbou sněhových jazyků a závějí v oblasti Krušných hor a Šumavy na pondělí, nebezpečným zimním jevům se ale nevyhneme až do středy. Na svědomí je má tlaková níže Malik, která o víkendu přešla přes Česko.




